Ochrana přírody 2/2025 — 29. 4. 2025 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Lze připustit povolení kácení dřevin na základě fikce JES?
Jsem přesvědčena, že nelze, a to ani z hlediska zákonnosti takového rozhodnutí, natož z hlediska věcného . Přesto z vládního návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny (sněmovní tisk č. 878), který má v části týkající se dřevin směřovat k posílení jejich ochrany, vyplývá, že Ministerstvo životního prostředí s takovou možností počítá. V nově navrhované úpravě poplatků za kácení dřevin povolované pro záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko (tj. zhruba řečeno pro záměr stavební) se mnohokrát opakuje formulace o „povolení záměru vyžadujícího jednotné environmentální stanovisko na základě souhlasného a bezpodmínečného jednotného environmentálního stanoviska z důvodu marného uplynutí lhůty pro jeho vydání“. Tato krkolomná právní formulace znamená tzv. fikci bezpodmínečného souhlasného závazného stanoviska dotčeného orgánu, tedy to, co stavební zákon vyjadřuje v § 178 odst. 3 slovy „nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek“.
Stavební zákon v § 178 odst. 4 vznik fikce souhlasného JES vydávaného namísto souhlasu s povolením kácení dřevin nevylučuje. Ale právě v obratu „souhlas s povolením kácení“ je zakopaný pes. Kácení totiž musí být povoleno správním rozhodnutím a to rozhodnutí v případě, kdy se o povolení kácení dřevin rozhoduje pro záměr povolovaný podle stavebního zákona, formálně vydává stavební úřad (vedle toho, že povoluje samotný stavební záměr).
Nejvyšší správní soud již jednoznačně vysvětlil, jaké důsledky má výmysl zákonodárce (v právním řádu již od 1. 1. 2018 – závazná stanoviska ke kácení pro účely stavebního záměru podle § 8 odst. 6 ZOPK, ve znění účinném do 31. 12. 2023), že stavební úřad formálně rozhoduje, ač věc samu mu závazně hodnotí orgán ochrany přírody – nově orgán JES v jeho roli. „Svěřil-li zákonodárce pravomoc vydat povolení ke kácení dřevin v případě kácení pro účely stavebního záměru přímo stavebnímu úřadu, nemůže postačovat pouhý odkaz na závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, aniž by stavební úřad řádně odůvodnil své vlastní rozhodnutí – povolení ke kácení těch kterých dřevin. Tomu nebrání, že stavební úřad do odůvodnění přebírá odůvodnění závazného stanoviska (srov. rozsudky NSS ze dne 23. 6. 2023, č. j. 4 As 33/2023-26, odst. [33], a ze dne 10. 8. 2023, č. j. 9 As 77/2023-157, odst. [44], jakož i komentářovou literaturu Dienstbier, Filip. § 8 [Povolení ke kácení dřevin]. In: Vomáčka, V. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. s. 111).“ (z rozsudku NSS ze dne 25. 1. 2024, č.j. 9 As 126/2022-45).
Nepostačuje-li jako odůvodnění „vlastního rozhodnutí“ stavebního úřadu odkaz na skutečné závazné stanovisko orgánu životního prostředí, jak by mohlo z hlediska náležitostí rozhodnutí podle § 68 správního řádu obstát odůvodnění fikcí souhlasného závazného stanoviska (JES)? Vždyť § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny stále stanoví, že povolení ke kácení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Rozsáhlá judikatura zdůrazňuje význam odůvodnění rozhodnutí o povolení kácení dřevin, neboť jinak nelze přezkoumat, zda nedošlo k překročení mezí správního uvážení atp. Nevidím žádný důvod, aby se konstantní nároky na rozhodnutí orgánu ochrany přírody o povolení kácení nevztahovaly i na rozhodnutí stavebního úřadu o tomtéž. Vznikla by tak „podstatná disproporce“ (vypůjčím-li si obrat z výše citovaného rozsudku NSS 4 As 33/2023-26) mezi zajištěním ochrany dřevin závislá pouze na tom, zda jsou dotčeny záměrem, který podléhá povolování podle stavebního zákona, nebo jiným zásahem.
Zastávám proto názor, že v případě vzniku fikce souhlasného JES, které má být pokladem pro rozhodnutí stavebního úřadu o povolení (či nepovolení) kácení, nezbývá než její náprava vydáním nového (skutečného) závazného stanoviska (JES) nadřízeným správním orgánem podle § 179 odst. 1 stavebního zákona. Dát k takovému postupu podnět je povinností jak orgánu JES, který svým „prošvihnutím“ lhůty vznik fiktivního JES způsobil, tak samotného stavebního úřadu.
Očekávala bych od MŽP, že právě tohle napíše do metodiky pro orgány JES. Nikoli, že namísto toho bude v návrhu novely ZOPK, který má za cíl posílení právní ochrany dřevin před nedůvodným a v případě nutnosti kácení nekompenzovaným (náhradní výsadbou, v případě její nemožnosti zaplacením poplatku za kácení dřevin) kácením z důvodu výstavby, aprobovat nezákonný postup. Nechci ani domýšlet, že pro stavebníky bude výhodné domluvit se s orgánem JES na vzniku fikce, aby nemuselo být „složitě zdůvodňováno“, že/zda existuje závažný důvod pro povolení kácení v tom rozsahu, jaký si stavebník naplánoval. Přitom důvodová zpráva k návrhu novely ZOPK správně říká, že by v prvé řadě měla motivovat k minimalizaci kácení pro stavby. Ve výsledku však může vést k ještě většímu a snazšímu „povolování“ kácení – a zaplacené poplatky za kácení dřevin to nezachrání. ■
- - - -
Úvodní foto: Ochrana krajinných prvků je nezbytnou součástí zemědělských dotací. Foto Linda Stuchlíková