Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 3/2008 — 24. 6. 2008 — Mezinárodní ochrana přírody

Člověk a biosféra

3. světový kongres biosférických rezervací programu UNESCO

Autor: Alois Pavlíčko

Uspořádalo jej španělské Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s tamějším Ministerstvem zahraničí, sekretariátem programu UNESCO MAB, sídlícím v Paříži, a španělskou Nadací pro biodiverzitu (Fondacio Bioversidad).

Pozvání pořadatelů přijala více než tisícovka manažerů a koordinátorů BR, členů národních komitétů MAB, odborníků a představitelů partnerských mezivládních, státních a nevládních organizací ze 105 států světa. O významu, který hostitelská země biosférickým rezervacím přikládá, svědčí nejlépe skutečnost, že kongres slavnostně zahajovali členové královské rodiny. Českou republiku oficiálně zastupoval předseda a tajemnice Českého národního komitétu MAB a zástupci BR Křivoklátsko, Dolní Morava, Šumava a Třeboňsko, kteří představili plakátová sdělení o svých územích.

Biosférické rezervace v měnícím se světě

Madridské jednání navázalo na 2. světový kongres biosférických rezervací, který se konal v roce 1995 ve španělské Seville. Bez nadsázky přelomová Sevillská deklarace vytyčila novou strategii BR, směřující více k jejich udržitelnému rozvoji a zapojení místního obyvatelstva do péče o ně. Kongres v španělské metropoli proto nejen zhodnotil dosavadní činnost biosférických rezervací UNESCO, ale navrhl pro celosvětovou soustavu BR nové cíle a úkoly, a to až do roku 2013. Měly by účinně odpovídat na vývoj péče o přírodu a krajinu a reagovat na některé nové podněty. Účastníci proto nemohli nezmínit probíhající a očekávané globální změny klimatu, pokračující urbanizaci včetně neregulovaného šíření městské zástavby nebo ubývání biodiverzity na všech třech jejích hlavních úrovních (geny/jedinci, populace/druhy, společenstva/ekosystémy/krajina). Účastníci kongresu vypracovali a přijali dva koncepční dokumenty – Madridskou deklaracia Madridský akční plán. Každá BR bude muset mj. sestavit vlastní akční plán, aktualizovat dřívější dokumenty a seznámit s nimi partnery další zainteresované strany.

Důležitou součástí kongresu bylo předá­vání zkušeností a výměna informací mezi jednotlivými státy. Největšímu zájmu účastníků se těšily postupy, umožňující obcím a místním obyvatelům profitovat z existence biosférické rezervace a přispět tak ke skutečnému zkvalitnění jejich života. Prolínání péče o přírodní a kulturní dědictví odráží snahu zachovat tradiční dovednosti obyvatel.

Příkladem propojování života místních obyvatel, jejich kulturních tradic a přírodních hodnot může být navštívená BR Siera del Rincón, nacházející se asi 100 km severovýchodně od Madridu s dokonale vybavenými návštěvnickými středisky, která zajišťují zdejší obyvatelům i návštěvníkům aktuální informace o ochraně přírody a krajiny, nabízejí nejrůznější služby v cestovním ruchu a prodávají místní výrobky. Lidé v této kdysi chudé oblasti s horským a podhorským zemědělstvím se aktivně podílejí na správě BR a tato činnost se jim také vyplácí. Středisko Montejo de la Sierra a jeho okolí je doslova nabito atrakcemi, podporujícími udržitelný rozvoj celé oblasti. Nebezpečí jednostranně zaměřeného rozvoje BR zvládají obyvatelé prostřednictvím samospráv a v úzké spolupráci se státními správou. Ve srovnání s ČR si mnohem více považují tradic a možnosti nabízet služby ve své režii (např. ubytování a produkty řemeslné či zemědělské a lesnické výroby). Zájemce neodradí ani ceny, které jsou vyšší než v supermarketech. Zvláštním druhem činnosti zůstává chov včel a výroba biopotravin z medu v kombinaci s místním ovocem. Pozornost zdejší lidé věnují také tradičním odrůdám ovocných stromů: Do sadů vede poznávací stezka, vybudovaná místními na vlastní náklady. Parkování pro návštěvníky je vždy v blízkosti a důsledně se pamatuje také na vozíčkáře. Tabule ve slepeckém písmu informují o pěstování ovocných stromů i nevidomé spoluobčany. Vyhledávanou podívanou jsou obnovované vodní mlýny nebo hamry.

V duchu tohoto přístupu probíhaly během kongresu i prezentace. Účastníkům se představil např. Projekt udržitelného turismu v BR střední a východní Evropy, podporovaný Světovým fondem životního prostředí (Global Environment Facility, GEF). Aktivně se do něj zapojila BR Šumava. Panelové diskuze se zaměřily mj. na globální trendy turistiky, včetně jejích k prostředí šetrných forem, a na využití moderních komunikačních prostředků, jako je internet.

Na závěr kongresu byly pro delegáty připraveny celodenní exkurze do biosférických rezervací: již zmiňované Siery del Ricón, regionálního parku v horním části řeky Manzanares Cuenca Alta del Río Manzanares a národního parku Monfragüe.

Výzvy z Madridu

Madridská deklarace i Madridský akční plánaktualizují program MAB a úkoly soustavy BR tak, aby odpovídaly současným globálním výzvám. Oba dokumenty se postupně promítnou do činnosti Českého národního komitétu MAB a do činnosti jednotlivých biosférických rezervací, jmenovitě do jejich aktualizovaných akčních plánů a do plánů péče o zvláště chráněná území, která tvoří území BR nebo chrání její jádrovou zónu. V případě BR v České republice jde zejména o ovlivňování hospodářských činností, které využívají přírodní zdroje oblasti a měly by se řídit zásadou udržitelnosti (lesnictví, zemědělství a cestovní ruch), omezování urbanizace volné krajiny a o podporu přírodě blízkých způsobů péče (např. při povodňové a protierozní ochraně). Důležitá je také spolupráce mezi sesterskými programy UNESCO-MAB a Světové přírodní a kulturní dědictví (World Heritage). V ČR se jedná zejména o BR Dolní Morava (Lednicko-valtický areál) a o lokalitu navrženou na Seznam světového dědictví UNESCO Třeboňské rybníkářské dědictví, tvořenou hlavně souborem technických památek a výtvory renesančního rybníkářství.

Zástupci jednotlivých biosférických rezervací se stali na zasedání Českého národního komitétu programu UNESCO–MAB Člověk a biosféra v CHKO a BR Křivoklátsko (23.–24. dubna 2008) jeho členy a mají tak bezprostřední možnost podílet se rozvoji programu MAB v ČR v duchu výsledků z Madridu. Závěry zasedání a přijaté dokumenty by se měly promítnout do programových materiálů BR/NP nebo CHKO, jako jsou plány péče, akční plán BR, roční plány práce, plány akcí financované z dotačních zdrojů, například krajinotvorných programů, a do práce s veřejností a ekologické výchovy. Příslušné správy BR/NP nebo CHKO by měly podle možností podporovat na svém území praktické projekty zaměřené na udržitelné využívání přírodních zdrojů, případně modelové projekty a výzkumné aktivity v této oblasti. Unikátní význam bio­sférických rezervací by měl být brán v potaz i při posuzování projektů z Operačního programu životního prostředí a z dalších dotačních zdrojů. Stranou nemůže zůstat ani žádoucí koordinace vědeckovýzkumných činností, získávání podpory nejširší veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva pro ochranu přírody a fungování BR a zapojení do stále se rozrůstající mezinárodní spolupráce v péči o přírodní a krajinné dědictví.

Další informace na internetové adrese http://www.unesco.org/science/forumnebo unesco.org/euromab2007.

Autor pracuje na Správě NP a CHKO Šumava, Vimperk