Z naší přírody

Velká část toků v České republice byla v důsledku nešetrných zásahů člověka fragmentována. Zejména příčné stavby představují ve vodních tocích překážku, která zcela či selektivně brání migraci vodních organismů, zejména ryb. Na našich tocích bylo podobných staveb s výškou jeden metr a více vybudováno více než šest tisíc! Stejně jako v ČR i v evropském měřítku představuje fragmentace vodního prostředí jeden ze závažných negativních faktorů, které ohrožují existenci na migracích závislých druhů ryb.

Jeskyně Na Špičáku, dříve nazývaná Supíkovická krápníková jeskyně, se nachází v jižním svahu nápadného osamělého vrchu Špičák (518 m n. m.), jižně od obce Supíkovice v okrese Jeseník. Je jedním z nejznámějších podzemních krasových jevů Jesenického krasu a spolu s jeskyněmi Na Pomezí je zpřístupněna pro turisty.

Historie ochrany přírody

Vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky předcházelo, stejně jako u ostatních chráněných území, studium a poznání zdejší přírody. První odborné zmínky o jesenické přírodě se objevují již v 1. polovině 19. století (Franz von Mückush, 1820) a soustřeďují se zejména na oblast Velké kotliny.

Přírodní parky jsou jakýmsi mezistupněm mezi obecnou a územní ochranou přírody. V České republice jich je v současné době více jak sto – od ohromných území, kde fakticky suplují funkci CHKO, až po miniaturní plošky příměstských parků, od divočiny až po lokality mající spíše charakter historických zón. V tomto článku bychom vás rádi seznámili s 11 přírodními parky, které se rozkládají na území Prahy. Nejstarší z nich slaví letos již čtvrt století své existence.

Křivoklátsko bylo vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) dne 24. 11. 1978 výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 21 972/78. Rok před vyhlášením byla oblast (1. 3. 1977) Organizací spojených národů UNESCO zahrnuta pro své vysoké přírodovědné hodnoty přesahující významem hranice státu mezi biosférické rezervace.

Šumava je největším národním parkem v ČR, který chrání nejrozsáhlejší horské smrčiny a smíšené horské lesy, nejrozlehlejší horská vrchoviště zde nazývané slatě, nejzachovalejší středoevropskou říční nivu ve Vltavském luhu a mnoho dalších významných biotopů, které jsou domovem velkého počtu rostlinných i živočišných druhů, z nichž některé zde tvoří poslední životaschopné populace v rámci střední Evropy.

Libický luh, nejrozsáhlejší z lužních lesů, které se do současnosti dochovaly na obou březích toku Labe mezi Kolínem a Poděbrady, se nachází ve Středním Polabí, na soutoku Labe s Cidlinou, mezi obcemi Libice nad Cidlinou a Velký Osek.

Krasová území patří k nejzajímavějším lokalitám, a to jak z pohledu živé, tak i neživé přírody. Hodnotu území zvyšují jeskyně a další podzemní a povrchové krasové jevy. Jeskynní sedimenty uchovávají paleontologické a archeologické nálezy, takže zde lze dobře studovat vývoj života v dávné minulosti.

V roce 2008 si Javoříčské jeskyně připomenou dvě důležitá výročí. Sedmdesáté výročí jejich objevu a padesáté výročí objevu jejich pokračování v Jeskyních míru. V následujícím článku jsem se pokusil zalistovat v historii a také podat stručnou zprávu o současném stavu speleologického výzkumu v Javoříčském krasu.

Jizerské hory byly vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) za účelem ochrany dochovaného přírodního prostředí a kulturní krajiny s typickým rázem a lidovou architekturou v roce 1967, s účinností od 1. ledna 1968.