Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Z naší přírody

Ochrana přírody 4/2008 19. 8. 2008 Z naší přírody

Zranitelná krajina Moravského krasu

Autor: Leoš Štefka

Zranitelná krajina Moravského krasu

Krasová území patří k nejzajímavějším lokalitám, a to jak z pohledu živé, tak i neživé přírody. Hodnotu území zvyšují jeskyně a další podzemní a povrchové krasové jevy. Jeskynní sedimenty uchovávají paleontologické a archeologické nálezy, takže zde lze dobře studovat vývoj života v dávné minulosti.

Krasová území byla člověkem využívána a trvale osídlena již od pravěku. Svými surovinami, a to nejen vápenci, ale v Moravském krasu např. železnými rudami, lákala naše předky, kteří krajinu zásadním způsobem pozměnili. Dnešní hustota sídel a intenzivní využívání krasového území s sebou přináší řadu problémů, a to jak z pohledu ochrany povrchu, tak i podzemí. Zapomínat nelze na nespornou atraktivitu krasu pro cestovní ruch, turistiku, ale i netradiční formy využívání volného času, jako je horolezectví a zejména speleologie.

Princip ochrany krasového území včetně jeskyní vychází z přírodních hodnot a kvality území a dále z poznání vzájemných vazeb fungování jednotlivých částí krajiny. A právě v tomto má kras řadu specifik a odlišností od krajin nekrasových. Problém je, že dosud ne-známe průběh celé řady jeskyní, jejich přesnou vazbu k povrchu apod. Nevhodný zásah se tak může – a někdy i velmi rychle – projevit v místech, kde jej nečekáme. Informace přitom ukazují, že např. v severní (systém potoka Lopače) a ve střední (jeskyně vázané na Křtinský potok) části Moravského krasu jsou ukryty několik kilometrů dlouhé, dosud neznámé jeskynní systémy.

Ochrana jeskyní ani zdaleka nekončí usměrněním činností uvnitř jeskyně a údržbou uzávěry. Jeskyně jsou součástí krajiny a jejich ochranu je vždy nezbytné chápat a prosazovat jako součást ochrany krasové krajiny. V tomto kontextu je tedy oprávněné, že garanci a odpovědnost z hlediska ochrany přírody jak za povrch, tak i krasové podzemí nesou orgány ochrany přírody.

Speleologický průzkum

Objevování neznámého, možnost vstoupit jako první na dosud neznámé místo je magnetem temného krasového podzemí. Speleologický průzkum je dnes ze 100 % prováděn amatérskými speleology sdruženými především v České speleologické společnosti (ČSS). V Moravském krasu pracuje 23 základních organizací. Pojem amatérský speleolog však velmi často nevystihuje skutečnost. Mnohdy se jedná o špičkové profesionály, geology počínaje a biology konče. Role pracovišť ochrany přírody (správ CHKO, NP a krajských úřadů) je nezastupitelná: § 10, odst. 3 zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny stanoví, že pro průzkum nebo výzkum jeskyní je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Na území Moravského krasu správa CHKO ve správním řízení povoluje jednotlivým organizacím ČSS speleologický průzkum a stanoví jeho podmínky. Příkladem jsou omezení (i zákazy) některých činností na zimovištích netopýrů zpravidla od listopadu do začátku května nebo určení míst pro ukládání materiálu (např. z důvodu ochrany míst výskytu jeskynních živočichů). Na lokalitách s možnými archeologickými či paleontologickými nálezy orgány ochrany přírody napomáhají při uzavírání dohod s příslušnými specialisty. Z programu péče o krajinu jsou každoročně uvolněny stovky tisíc korun na údržbu a opravy uzávěr jeskyní a odstraňování následků po starých speleologických průzkumech. Poskytování finančních příspěvků je striktně vázáno na důvody ochrany přírody, nejedná se tedy o finanční podporu vlastního speleologického průzkumu.

Čistá voda nad zlato

Ochrana jeskyně začíná již na povrchu před ponory zejména z pohledu čistoty vod. Jeskynní živočichové jsou životně závislí na čistotě prostředí. Z jeskyní Moravského krasu byla popsána řada bezobratlých živočichů, z nichž někteří jsou považováni za endemity. I toto byl jeden z důvodů, proč je systém podzemní Punkvy jako jediné podzemní lokality v ČR chráněn Ramsarskou úmluvou.

Zásadní je tedy výstavba účinných čistíren odpadních vod jak na vlastním krasovém území, tak i v oblastech před ponory. Podzemní krasové vody slouží také jako pitná voda. Zdroj v jeskyni Štajgrovka zásobuje areál mezi Skalním mlýnem a Macochou. Téměř 150 m hlubokým vrtem získává pitnou vodu z Rudického propadání obec Rudice. Úpravna vody pro Adamov využívá vody Křtinského a Jedovnického potoka pod jejich vývěry. Pozornost v nedávné době vzbudil nález velkého množství léků v podzemních propastech jeskyně Výpustek, které přímo komunikují s podzemním Křtinským potokem. Armáda, která jeskyni využívala, se takto zbavovala prošlých léků bez ohledu na to, že vodu Křtinského potoka pijí v Adamově.

Zemědělství a těžba

Zdrojem kontaminace podzemního krasového prostředí je hospodaření na pozemcích nad jeskyněmi. Při vymezení zón ochrany přírody (§ 26 a 27 zák. 114/1992 Sb.) byly zohledněny i známé koridory jeskyní. Do I. zóny, do níž byly zařazeny všechny kategorie tzv. maloplošných chráněných území, byly začleněny i pozemky se soustředěným výskytem závrtů a pozemky nad jeskyněmi. Často se jednalo o intenzivně využívanou ornou půdu osetou kukuřicí a obilovinami. Po dohodě se zemědělci se podařilo v letech 1985–2003 vyjmout závrty z orné půdy a zatravnit tak téměř 200 ha pozemků zejména na Ostrovské krasové plošině (hospodaří zde ZEMSPOL Sloup, a. s.). V Moravském krasu byly využity i zahraniční finanční zdroje. Z programu Sapard (program pro zemědělství a rozvoj venkova) byly v letech 2002–2006 čerpány finanční prostředky pro zatravnění erozí ohrožených ploch a pro zavedení speciálních osevních postupů v zónách nad jeskyněmi. (Bylo zde vyloučeno pěstování okopanin a kukuřice a podíl obilovin byl snížen.) Kromě Moravského krasu program využily další čtyři CHKO v krasových územích.

Zvláštní pozornost je věnována poznání rizik, která jeskyním přináší těžba vápenců v jejich blízkosti. Na severu Moravského krasu byla z důvodu ochrany Amatérské jeskyně ukončena těžba v lomu Malá Dohoda u Holštejna. V návaznosti na územní plán CHKO a závěry EIA (posuzování vlivů záměrů na životní prostředí) je řešen ochranný pilíř mezi současnou jižní hranicí CHKO a lomem u Mokré. Zhruba 200–250 m široký lem kolem hranic CHKO by měl mimo jiné zajistit ochranu Ochozské jeskyně. Protože je vymezována ve schváleném dobývacím prostoru, je prosazení této zóny velmi náročné.

Rekreační využívání

§ 25, odst. 2 zák. 114/92 Sb. stanoví, že rekreační využití CHKO je přípustné, pokud nepoškozuje její přírodní hodnoty, § 10, odst. 2 téhož zákona zakazuje poškozování a ničení jeskyní. Záhy po přijetí zákona Správa CHKO Moravský kras stanovila limity využívání veřejnosti přístupných jeskyní, zejména omezila počet návštěvníků v jedné výpravě a provoz jeskyní v období zimování netopýrů. Důvodem byla mj. ochrana krápníkových útvarů před vandalismem neukázněných návštěvníků. Dalším opatřením byla např. úprava nevyhovujícího osvětlení, v jehož důsledku byla přesvětlená místa pokryta nárůsty řas a mechorostů (mechanická a chemická likvidace těchto nánosů znamená vždy riziko poškození výzdoby). Opatření ochrany přírody, do kterých byly v posledních letech investovány nemalé prostředky, se pozitivně promítla i směrem k návštěvnické veřejnosti. Každý návštěvník, který zaplatil vstupné, dostane výklad průvodce a není „zapomenut“ na místě bez odpovídající placené služby.

V roce 2007 byla v Moravském krasu turistům otevřena v pořadí již pátá jeskyně Výpustek. V roce 2008 byly zahájeny práce na společném projektu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy jeskyní ČR – vybudování návštěvnického střediska ve Skalním mlýně, kde vznikne ucelená expozice o přírodě a historii Moravského krasu s nabídkou dalších doprovodných programů. Rozšíření informací a přiblížení důvodů ochrany má za cíl výraznější zapojení veřejnosti do praktické péče o tuto cennou část naší krajiny.

Autor je vedoucí Správy CHKO Moravský kras v Blansku

Název připojené galerie

Quisque egestas velit non nulla fermentum, aliquet pharetra nunc malesuada. Nullam molestie vel diam non tincidunt. Sed pulvinar lacinia nunc et consectetur. Duis varius leo ac ex scelerisque, ullamcorper eleifend massa consectetur. Nullam in metus ac arcu pellentesque venenatis ac id lorem. Nulla nec ipsum sed enim sodales blandit a sit amet ex.

Ostrovská plošina – okolí Manželského závrtu v roce 1983 s erozí půdy do Amatérské jeskyně je v současnosti zatravněno.

Foto L. Štefka

Malá Dohoda u Holštejna – z důvodu ochrany Amatérské jeskyně zde byla ukončena těžba.

Foto L. Štefka

Čistírna odpadních vod v Rudici již nevyhovuje. Při větších deštích je velká část odpadních vod z obce odváděna do jeskyní Rudického propadání.

Foto L. Štefka