Z naší přírody

Ochrana přírody 4/2008 — 19. 8. 2008 — Z naší přírody

Zranitelná krajina Moravského krasu

Autor: Leoš Štefka

Krasová území patří k nejzajímavějším lokalitám, a to jak z pohledu živé, tak i neživé přírody. Hodnotu území zvyšují jeskyně a další podzemní a povrchové krasové jevy. Jeskynní sedimenty uchovávají paleontologické a archeologické nálezy, takže zde lze dobře studovat vývoj života v dávné minulosti.

Krasová území byla člověkem využívána a trvale osídlena již od pravěku. Svými surovinami, a to nejen vápenci, ale v Moravském krasu např. železnými rudami, lákala naše předky, kteří krajinu zásadním způsobem pozměnili. Dnešní hustota sídel a intenzivní využívání krasového území s sebou přináší řadu problémů, a to jak z pohledu ochrany povrchu, tak i podzemí. Zapomínat nelze na nespornou atraktivitu krasu pro cestovní ruch, turistiku, ale i netradiční formy využívání volného času, jako je horolezectví a zejména speleologie.

Princip ochrany krasového území včetně jeskyní vychází z přírodních hodnot a kvality území a dále z poznání vzájemných vazeb fungování jednotlivých částí krajiny. A právě v tomto má kras řadu specifik a odlišností od krajin nekrasových. Problém je, že dosud ne-známe průběh celé řady jeskyní, jejich přesnou vazbu k povrchu apod. Nevhodný zásah se tak může – a někdy i velmi rychle – projevit v místech, kde jej nečekáme. Informace přitom ukazují, že např. v severní (systém potoka Lopače) a ve střední (jeskyně vázané na Křtinský potok) části Moravského krasu jsou ukryty několik kilometrů dlouhé, dosud neznámé jeskynní systémy.

Ochrana jeskyní ani zdaleka nekončí usměrněním činností uvnitř jeskyně a údržbou uzávěry. Jeskyně jsou součástí krajiny a jejich ochranu je vždy nezbytné chápat a prosazovat jako součást ochrany krasové krajiny. V tomto kontextu je tedy oprávněné, že garanci a odpovědnost z hlediska ochrany přírody jak za povrch, tak i krasové podzemí nesou orgány ochrany přírody.

Speleologický průzkum

Objevování neznámého, možnost vstoupit jako první na dosud neznámé místo je magnetem temného krasového podzemí. Speleologický průzkum je dnes ze 100 % prováděn amatérskými speleology sdruženými především v České speleologické společnosti (ČSS). V Moravském krasu pracuje 23 základních organizací. Pojem amatérský speleolog však velmi často nevystihuje skutečnost. Mnohdy se jedná o špičkové profesionály, geology počínaje a biology konče. Role pracovišť ochrany přírody (správ CHKO, NP a krajských úřadů) je nezastupitelná: § 10, odst. 3 zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny stanoví, že pro průzkum nebo výzkum jeskyní je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Na území Moravského krasu správa CHKO ve správním řízení povoluje jednotlivým organizacím ČSS speleologický průzkum a stanoví jeho podmínky. Příkladem jsou omezení (i zákazy) některých činností na zimovištích netopýrů zpravidla od listopadu do začátku května nebo určení míst pro ukládání materiálu (např. z důvodu ochrany míst výskytu jeskynních živočichů). Na lokalitách s možnými archeologickými či paleontologickými nálezy orgány ochrany přírody napomáhají při uzavírání dohod s příslušnými specialisty. Z programu péče o krajinu jsou každoročně uvolněny stovky tisíc korun na údržbu a opravy uzávěr jeskyní a odstraňování následků po starých speleologických průzkumech. Poskytování finančních příspěvků je striktně vázáno na důvody ochrany přírody, nejedná se tedy o finanční podporu vlastního speleologického průzkumu.

Čistá voda nad zlato

Ochrana jeskyně začíná již na povrchu před ponory zejména z pohledu čistoty vod. Jeskynní živočichové jsou životně závislí na čistotě prostředí. Z jeskyní Moravského krasu byla popsána řada bezobratlých živočichů, z nichž někteří jsou považováni za endemity. I toto byl jeden z důvodů, proč je systém podzemní Punkvy jako jediné podzemní lokality v ČR chráněn Ramsarskou úmluvou.

Zásadní je tedy výstavba účinných čistíren odpadních vod jak na vlastním krasovém území, tak i v oblastech před ponory. Podzemní krasové vody slouží také jako pitná voda. Zdroj v jeskyni Štajgrovka zásobuje areál mezi Skalním mlýnem a Macochou. Téměř 150 m hlubokým vrtem získává pitnou vodu z Rudického propadání obec Rudice. Úpravna vody pro Adamov využívá vody Křtinského a Jedovnického potoka pod jejich vývěry. Pozornost v nedávné době vzbudil nález velkého množství léků v podzemních propastech jeskyně Výpustek, které přímo komunikují s podzemním Křtinským potokem. Armáda, která jeskyni využívala, se takto zbavovala prošlých léků bez ohledu na to, že vodu Křtinského potoka pijí v Adamově.

Zemědělství a těžba

Zdrojem kontaminace podzemního krasového prostředí je hospodaření na pozemcích nad jeskyněmi. Při vymezení zón ochrany přírody (§ 26 a 27 zák. 114/1992 Sb.) byly zohledněny i známé koridory jeskyní. Do I. zóny, do níž byly zařazeny všechny kategorie tzv. maloplošných chráněných území, byly začleněny i pozemky se soustředěným výskytem závrtů a pozemky nad jeskyněmi. Často se jednalo o intenzivně využívanou ornou půdu osetou kukuřicí a obilovinami. Po dohodě se zemědělci se podařilo v letech 1985–2003 vyjmout závrty z orné půdy a zatravnit tak téměř 200 ha pozemků zejména na Ostrovské krasové plošině (hospodaří zde ZEMSPOL Sloup, a. s.). V Moravském krasu byly využity i zahraniční finanční zdroje. Z programu Sapard (program pro zemědělství a rozvoj venkova) byly v letech 2002–2006 čerpány finanční prostředky pro zatravnění erozí ohrožených ploch a pro zavedení speciálních osevních postupů v zónách nad jeskyněmi. (Bylo zde vyloučeno pěstování okopanin a kukuřice a podíl obilovin byl snížen.) Kromě Moravského krasu program využily další čtyři CHKO v krasových územích.

Zvláštní pozornost je věnována poznání rizik, která jeskyním přináší těžba vápenců v jejich blízkosti. Na severu Moravského krasu byla z důvodu ochrany Amatérské jeskyně ukončena těžba v lomu Malá Dohoda u Holštejna. V návaznosti na územní plán CHKO a závěry EIA (posuzování vlivů záměrů na životní prostředí) je řešen ochranný pilíř mezi současnou jižní hranicí CHKO a lomem u Mokré. Zhruba 200–250 m široký lem kolem hranic CHKO by měl mimo jiné zajistit ochranu Ochozské jeskyně. Protože je vymezována ve schváleném dobývacím prostoru, je prosazení této zóny velmi náročné.

Rekreační využívání

§ 25, odst. 2 zák. 114/92 Sb. stanoví, že rekreační využití CHKO je přípustné, pokud nepoškozuje její přírodní hodnoty, § 10, odst. 2 téhož zákona zakazuje poškozování a ničení jeskyní. Záhy po přijetí zákona Správa CHKO Moravský kras stanovila limity využívání veřejnosti přístupných jeskyní, zejména omezila počet návštěvníků v jedné výpravě a provoz jeskyní v období zimování netopýrů. Důvodem byla mj. ochrana krápníkových útvarů před vandalismem neukázněných návštěvníků. Dalším opatřením byla např. úprava nevyhovujícího osvětlení, v jehož důsledku byla přesvětlená místa pokryta nárůsty řas a mechorostů (mechanická a chemická likvidace těchto nánosů znamená vždy riziko poškození výzdoby). Opatření ochrany přírody, do kterých byly v posledních letech investovány nemalé prostředky, se pozitivně promítla i směrem k návštěvnické veřejnosti. Každý návštěvník, který zaplatil vstupné, dostane výklad průvodce a není „zapomenut“ na místě bez odpovídající placené služby.

V roce 2007 byla v Moravském krasu turistům otevřena v pořadí již pátá jeskyně Výpustek. V roce 2008 byly zahájeny práce na společném projektu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Správy jeskyní ČR – vybudování návštěvnického střediska ve Skalním mlýně, kde vznikne ucelená expozice o přírodě a historii Moravského krasu s nabídkou dalších doprovodných programů. Rozšíření informací a přiblížení důvodů ochrany má za cíl výraznější zapojení veřejnosti do praktické péče o tuto cennou část naší krajiny.

Autor je vedoucí Správy CHKO Moravský kras v Blansku