Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Luboš Beran

První doložené rozmnožování vlků v Čechách po více než 200 letech

Z naší přírody

Autor: Luboš  Beran

První doložené rozmnožování vlků v Čechách po více než 200 letech

Loňské třetí číslo Ochrany přírody obsahovalo článek věnovaný rozšíření CHKO Kokořínsko o oblast Dokeska a také text o obtížném návratu vlků do České republiky. Jsem rád, že mohu na tato témata navázat a spojit je do jednoho příspěvku. Na začátku roku 2014 totiž poprvé fotopast zachytila vlka na Dokesku u Břehyňského rybníka v NPR Břehyně-Pecopala, což vyvolalo vcelku oprávněný mediální ohlas. V létě 2014 se podařilo na stejném území potvrdit rozmnožování vlků a odchov jejich mláďat. Ale zpět na začátek.

Ochrana přírody 2/2015 3. 6. 2015 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Máchův kraj – nová část CHKO Kokořínsko

Z naší přírody

autoři: Luboš  Beran, Ladislav Pořízek, Michal  Smrž, Lucie  Drhovská, Robert Šenk, Jan Procházka

Máchův kraj – nová část CHKO Kokořínsko

Rozšíření CHKO Kokořínsko o oblast známou jako Máchův kraj je vyústěním několikaleté systematické práce ochrany přírody. Oficiálně by se tak mělo stát během příštího roku. Na mapu chráněných území České republiky přibude přírodovědně cenné území, na němž se v současnosti nachází ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady a pět evropsky významných lokalit, které jsou součástí soustavy Natura 2000. K rozšíření stávající CHKO je připraveno území o rozloze cca 137 km2. Orientačně jej lze vymezit linií mezi sídly Doksy–Jestřebí–Zahrádky–Srní–Zákupy–Hradčany–Kuřívody–Bělá pod Bezdězem–Bezděz, hranice se však až na výjimky vyhýbá zastavěnému území. Návrh zahrnuje i část bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko.

Ochrana přírody 5/2012 27. 2. 2013 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Má svinutec tenký v ČR budoucnost?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Luboš  Beran

Má svinutec tenký v ČR budoucnost?

Když jsem před 11 lety napsal pod dojmem nových nálezů článek o svinutci tenkém (Anisus vorticulus) do tohoto časopisu (Beran 1998), většina přírodovědců s výjimkou úzké skupiny malakologů tento druh prakticky neznala. Nebýt přiložené fotografie a popisu, asi by byl pro řadu čtenářů Ochrany přírodyproblém zařadit jej správně mezi plže. V současnosti je situace výrazně odlišná – plž byl zařazen mezi evropsky významné druhy (dlužno poznamenat, že na základě návrhu České republiky při jejím vstupu do EU), stal se zvláště chráněným druhem, zároveň také předmětem ochrany v řadě evropsky významných lokalit, které pro něj byly navrženy, a probíhá jeho víceméně pravidelný monitoring. Změnilo to však jeho situaci k lepšímu? A co je potřeba udělat pro to, aby zůstal součástí naší malakofauny? Na to se pokusí ve stručnosti odpovědět tento článek.

Ochrana přírody 4/2010 14. 9. 2010 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Bečva – nejvýznamnější moravská lokalita velevruba tupého?

Výzkum a dokumentace

autoři: Luboš  Beran, Karel Douda

Bečva – nejvýznamnější moravská lokalita velevruba tupého?

Přes celkově nepříznivou situaci velevruba tupého (Unio crassus) v České republice přežívají v našich vodních tocích i některé poměrně početné populace. Pozoruhodná a dosud téměř neznámá je metapopulace vázaná na řeku Bečvu.

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Ochrana velevruba tupého v České republice

Výzkum a dokumentace

autoři: Luboš  Beran, Karel Douda

Ochrana velevruba tupého v České republice

Velevrub tupý (Unio crassus) je druhem velkého mlže, který byl spolu s perlorodkou říční (Margaritifera margaritifera) zařazen Evropským programem pro sladké vody (European freshwater program, WWF, 2000) mezi 15 klíčových taxonů, na které je potřeba zaměřit ochranu. Důvodem je, že tyto dva vymírající druhy symbolizují svou vazbou na rybí hostitele ekologickou spojitost mezi různými skupinami vodních organismů. Kromě vysokých nároků na jakost vody upozorňují také na zásadní význam sedimentu a říčního dna pro vodní ekosystém. Velcí mlži tak zprostředkovávají komplexní pohled na sladkovodní ekosystém a jsou vynikajícími indikačními druhy a současně také výborným vzdělávacím prostředkem (Bachmann 2000).

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Libický luh

Z naší přírody

autoři: Irena  Formanová, Miroslav  Dort, Luboš  Beran

Libický luh

Libický luh, nejrozsáhlejší z lužních lesů, které se do současnosti dochovaly na obou březích toku Labe mezi Kolínem a Poděbrady, se nachází ve Středním Polabí, na soutoku Labe s Cidlinou, mezi obcemi Libice nad Cidlinou a Velký Osek.

Ochrana přírody 5/2008 21. 10. 2008 Z naší přírody