Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Bečva – nejvýznamnější moravská lokalita velevruba tupého?

Výzkum a dokumentace

autoři: Luboš  Beran, Karel Douda

Bečva – nejvýznamnější moravská lokalita velevruba tupého?

Přes celkově nepříznivou situaci velevruba tupého (Unio crassus) v České republice přežívají v našich vodních tocích i některé poměrně početné populace. Pozoruhodná a dosud téměř neznámá je metapopulace vázaná na řeku Bečvu.

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Ochrana velevruba tupého v České republice

Výzkum a dokumentace

autoři: Luboš  Beran, Karel Douda

Ochrana velevruba tupého v České republice

Velevrub tupý (Unio crassus) je druhem velkého mlže, který byl spolu s perlorodkou říční (Margaritifera margaritifera) zařazen Evropským programem pro sladké vody (European freshwater program, WWF, 2000) mezi 15 klíčových taxonů, na které je potřeba zaměřit ochranu. Důvodem je, že tyto dva vymírající druhy symbolizují svou vazbou na rybí hostitele ekologickou spojitost mezi různými skupinami vodních organismů. Kromě vysokých nároků na jakost vody upozorňují také na zásadní význam sedimentu a říčního dna pro vodní ekosystém. Velcí mlži tak zprostředkovávají komplexní pohled na sladkovodní ekosystém a jsou vynikajícími indikačními druhy a současně také výborným vzdělávacím prostředkem (Bachmann 2000).

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Endemismus v České republice

Výzkum a dokumentace

Autor: Michal Gerža

Endemismus v České republice

Endemit, těší mě

Termín endemit je v ochranářském slovníku skloňován poměrně často. Označují se tak taxony, které jsou vázány k určité oblasti, mimo kterou se nikde jinde přirozeně nevyskytují. Tuto definici osvětlují následující příklady. Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je evropským endemitem, neboť se vyskytuje jen na tomto kontinentě.

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Zákaz výstavby nových sídelních útvarů

Právo v ochraně přírody

autorka: Svatava Havelková

Zákaz výstavby nových sídelních útvarů

Stále častěji se ozývají alarmující hlasy, které poukazují na velký rozsah zastavování tzv. volné krajiny. Je pravda, že v posledních dvou desetiletích došlo k obrovskému rozmachu výstavby na „zelené louce“, neboť tento způsob byl a dosud je – při nedostatečnosti ekonomických nástrojů ochrany půdy a ochrany volné krajiny – pro investory nejlevnější. Otevřeně se hovoří o hrozbě plošné urbanizace krajiny, zániku tradičních struktur osídlení, hrozbě nikde nezačínající a nikde nekončící zástavby průmyslovými objekty i objekty určenými k bydlení a rekreaci.

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Budoucnost dotačních programů

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Pavel Pešout, Petr Dobrovský, Lenka Vokasová

Budoucnost dotačních programů

Mezi ekonomickými nástroji pozitivní stimulace, využívanými v současné době k naplňování cílů ochrany přírody a krajiny, zatím převládají dotační programy. Vstup České republiky do Evropské unie umožnil čerpání finančních prostředků z evropských fondů, které jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a společné zemědělské politiky, zejména jejího druhého pilíře, zaměřeného na rozvoj venkova a ochranu životního prostředí.

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Pražské přírodní parky čtvrtstoleté

Z naší přírody

Autor: Jan Moravec

Pražské přírodní parky čtvrtstoleté

Přírodní parky jsou jakýmsi mezistupněm mezi obecnou a územní ochranou přírody. V České republice jich je v současné době více jak sto – od ohromných území, kde fakticky suplují funkci CHKO, až po miniaturní plošky příměstských parků, od divočiny až po lokality mající spíše charakter historických zón. V tomto článku bychom vás rádi seznámili s 11 přírodními parky, které se rozkládají na území Prahy. Nejstarší z nich slaví letos již čtvrt století své existence.

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Editorial 2009/2

Úvodem

Autor: Jakub Hruška

Editorial 2009/2

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Úvodem Tištěná verze článku v pdf

Říční toky

Fotografie z obálky

Autor: Foto Petr Holub

Říční toky

Říční toky tvoří kostru územního systému ekologické stabilityv Praze. Podél nich je soustředěno největší množství zachovalých přírodních lokalit, tvoří přirozené biokoridory zasahující hluboko do kompaktní zástavby města. I přes řadu negativních zásahů v minulosti a přes jistou míru znečištění lze dosud v Praze najít úseky vodních toků v takřka přirozené podobě – svobodně meandrující, s hodnotnými břehovými porosty tvořenými olší lepkavou, vrbami a jasanem, obývané řadou druhů ptáků, obojživelníků i bezobratlých. K takovým místům patří například přírodní památka Meandry Botiče.

Text Jan Moravec

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Fotografie z obálky

Tesařík obrovský

Fotografie z obálky

Autor: Foto Petr Mückstein

Tesařík obrovský

Tesařík obrovský(Cerambyx cerdo) je rozšířen ve střední a v jižní Evropě, jižním Švédsku, severní Africe a na Kavkaze. Na území České republiky je hojnější pouze na omezených lokalitách v jižních Čechách a na jižní Moravě, ostatní nálezy jsou ojedinělé. Brouci se vyvíjejí ve starých dubech nacházejících se na slunných stanovištích, méně často v jiných listnatých dřevinách (vzácně v jilmu a ořešáku, uváděny jsou i jasan a vrba). Samice kladou vajíčka do kůry, ve které se vylíhnou larvy, jež v kůře první rok přezimují. Larvy jsou světle žluté s rezavou hlavou a dosahují délky až 10 cm. Svým žírem technicky znehodnocují napadené dřevo. Vývoj brouka trvá většinou tři roky. Dospělí brouci se objevují od června do začátku srpna. V důsledku mizení a na druhé straně zvýšenému zapojení původních dubových porostů je tesařík obrovský vzácný. Je zařazen mezi druhy chráněné zákonem v kategorii silně ohrožený.

Text Jiřina Bulisová

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Fotografie z obálky