Podrobné vyhledávání v článcích

Na rozdíl od mnohých spasitelů a jejich statí tahle útlá knížka působí osvěžujícím dojmem. Proč? Protože je psaná krajinným ekologem, který netrpí nedostatkem odborných znalostí, praktických zkušeností a pozorovatelského talentu. Je to jakási sbírka krátkých úvah o naší krajině z různých a někdy i méně běžných pohledů. To dobře dokreslují i názvy kapitol: Kdo je odpovědný za krajinu? Číst krajinu. Subjektivní problém s krajinným rázem. O paměti krajiny. Dobře míněná biopaliva. Zglajchšaltovaná péče. Krajiny zvuků. Land art-umění uprostřed krajiny. Jak může projektovat revitalizace ten, kdo není rybářem? Krajina s.r.o. Větrníky jako symbol. Propast mezi vědou a praxí. Víra metodiky aneb šablona pro krajinu. Zatracené meliorace.

Koncem roku 2011 vydala AOPK ČR další číslo regionálního odborného sborníku Bohemia centralis, tentokrát věnované Křivoklátsku. V této souvislosti je třeba připomenout, že již čtvrtý ročník sborníku, poprvé vydaného v roce 1975, byl zaměřen na stejnou oblast, a čtenář se s odstupem téměř 40 let může přesvědčit o obrovském pokroku ve znalostech tohoto území, zejména ve vztahu k chráněné přírodě a krajině.

Lesník a ekolog, prof. Ing. Josef Fanta, CSc., působil v 60. a počátkem 70. let na Správě Krkonošského národního parku. Po zákazu výkonu povolání v období normalizace emigroval v roce 1977 do Nizozemska, kde pracoval v Institutu pro výzkum lesa a krajiny a později jako profesor na Univerzitě v Amsterdamu (obor ekologie krajiny) a na Univerzitě ve Wageningenu (obor ekologie lesa). Za zásluhy o rozvoj ekologického výzkumu a modernizaci nizozemského lesnictví obdržel v roce 2006 vyznamenání nizozemské královny. V letech 2002 a 2007 mu byla udělena Cena ministra životního prostředí České republiky za celoživotní přínos ochraně přírody a vědecké ekologii. Je autorem několika vědeckých monografií a více než 150 vědeckých a odborných prací, publikuje v řadě vědeckých a odborných periodik.

Děkuji všem kamarádům, kteří nikdy nepochybovali o tom, že se mé nápady dají skutečně realizovat.

Zatímco počátky chovu hospodářských zvířat lidmi spadají v oblasti tzv. úrodného půlměsíce na Předním východě do 10. století př. n. l. a v případě polodivokých sobů polárních dokonce ještě do doby mnohem dřívější, v Evropě má přítomnost domácích mazlíčků z řad volně žijících živočichů tradici výrazně kratší. Z Asie dovážení papoušci se na našem kontinentě objevili až v antickém Řecku. Za domácí mazlíčky považujeme živočichy chované člověkem nikoli z obchodních důvodů nebo pro využití v zemědělské výrobě, ale výhradně pro potěšení a zábavu.

Mezi hlavní priority ochrany přírody a krajiny patří osvěta a informování veřejnosti, bez jejíž podpory by nebylo možné tuto ochranu účinně a dlouhodobě zajišťovat. Z řady účinných nástrojů pro komunikaci s veřejností patří investičně i provozně k nejnáročnějším návštěvnická střediska ve zvláště chráněných územích.

Prachovské skály jsou jedním z nejtypičtějších území budovaných kvádrovými pískovci svrchno-křídového stáří (svrchní turon – coniak) v České republice. Geomorfologická pozice vyzdvižené tabulové plošiny, víceméně pravidelně rozpukané, místy prostoupené tělesy neovulkanitů umožnila vznik rozsáhlého a značně členitého skalního města s řadou jevů charakteristických pro tzv. pískovcový pseudokras. K nejzajímavějším pseudokrasovým jevům patři bezesporu přirozené podzemní dutiny – jeskyně (propasti).

Jedním z nezbytných předpokladů pro zajištění kvalitní a odborně podložené ochrany přírody je kvalitní vedení a správa dat o zájmových částech přírody a krajiny. AOPK ČR je správcem a poskytovatelem těchto dat a informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, zákona o právu na informace o životním prostředí a také podle stavebního zákona. Ke splnění povinností plynoucích z těchto předpisů jsou vybraná data vedena v elektronické databázi – Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody (DR ÚSOP), geografická data jsou vedena ve formě GIS vrstev. Tento článek je zaměřen na způsob vedení geografických dat o památných stromech a podává základní informaci o provedené revizi a další aktualizaci těchto dat.

Bledule jarní patří k ohroženým druhům naší květeny. K významnému snížení počtu lokalit v minulosti přispěly hlavně velkoplošné rekultivace a meliorace ve druhé polovině minulého století, slabší populace mohou být zničeny i vyrýpáváním do zahrad. Na druhé straně lze například u bohatých populací na místech zaniklých vesnic zejména v pohraničí jen těžko rozlišit přírodní a druhotný výskyt.

Šikoušek zelený je v celé Evropě považován za vzácný druh, je řazen mezi zranitelné až ohrožené druhy v červených seznamech mnoha zemí a v rámci projektu Natura 2000 je mapován po celé Evropě. V České republice je považován za ohrožený druh (EN).