Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Roman Mlejnek

Speleobibliografie našich jeskyní a její využití

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

autoři: Roman Mlejnek, Olga Suldovská

Bibliografie v praxi znamená akademické studium knihy, resp. dalších podobných děl, jako jsou např. nejrůznější periodika. Bibliografie se nezabývá obsahem těchto děl, nýbrž metodami jejich evidence a prací s nimi. Od počátku vzniku Správy jeskyní ČR byla snaha evidovat a blíže studovat speleologickou literaturu naši i zahraniční. Speleologické bibliografii se podrobněji věnuje příspěvek v časopisu Ochrana přírody č. 3 z roku 2015 Současná informace je proto zaměřena pouze na aktuální evidenci speleologických publikací. Součástí Správy jeskyní je i odborná knihovna se speleologickou literaturou, která slouží nejen badatelům, kteří zde mohou vyhledávat informace přímo fyzicky z dokumentů, ale dokumenty zde uložené. Údaje z nich i o nich jsou dále zpracovávány a ukládány do databází, aby byly přístupné širší veřejnosti.

Ochrana přírody 3/2017 28. 6. 2017 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Suchozemští stejnonožci (Oniscidea) v jeskyních
České republiky

Z naší přírody

autoři: Roman Mlejnek, Karel Tajovský

Suchozemští stejnonožci (Oniscidea) v jeskyních
České republiky

Přirozené podzemní prostory v nejrozmanitější podobě – ať už se jedná o krasové či pseudokrasové jeskyně nebo ostatní, většinou člověku nedostupné systémy nacházející se pod povrchem – by se v našich zeměpisných šířkách mohly jevit jako neosídlené prostředí. Opak je ale pravdou – tato velmi specifická stanoviště jsou trvale obývána celou řadou často jedinečných nebo i vzácných druhů bezobratlých živočichů, nebo mohou sloužit jako dočasné úkryty během jejich života. To platí i o suchozemských stejnonožcích, kteří jsou jinak typickými obyvateli opadu a svrchních vrstev půd v nejrůznějších přirozených i člověkem pozměněných stanovištích.

Ochrana přírody 6/2015 4. 1. 2016 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Nově dokumentované jeskyně 
NP České Švýcarsko

Z naší přírody

autoři: Vratislav Ouhrabka, Roman Mlejnek

Nově dokumentované jeskyně 
NP České Švýcarsko

Hluboká údolí, skalní soutěsky i členité okraje pískovcových plošin brázdící krajinu NP před námi stále ukrývají množství dosud nezdokumentovaných podzemních prostor. Celá řada abri, skalních převisů, rozsedlinových, puklinových, vrstevních i suťových jeskyní je známá jen těm největším znalcům zdejší přírody. Především díky nim se podařilo několik dalších jeskyní zaevidovat.

Ochrana přírody 5/2015 28. 12. 2015 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Drabčíci v našich jeskyních

Výzkum a dokumentace

autoři: Roman Mlejnek, Pavel Krásenský

S drabčíky (Staphylinidae) se v jeskyních České republiky setkáváme v rámci rozmanitých biotopů. Tyto brouky hostí jeskyně vápencové i nekrasové, stabilní populace jsou evidovány na dně propasti Macocha nebo v rozsáhlém systému Amatérské jeskyně. Řadu druhů pak nacházíme v jeskyních vyloženě chladných, jako jsou např. Ledové sluje v NP Podyjí. Častá přítomnost drabčíků v jeskyních je způsobena jak způsobem života (řada druhů je vázána na vlhké půdní biotopy), tak velkým početním zastoupením v přírodě. Jen ze střední Evropy bylo dosud popsáno přibližně 2 100 druhů. Každým rokem se však objevují a popisují druhy nové. V České republice je v současné době známo 1 412 druhů (Boháč & Matějíček 2003). V jižní Evropě pak nacházíme druhy vyloženě jeskynní. Přesto, že u nás nemáme pravé jeskynní drabčíky tak jako např. v jižní Evropě, přináší biospeleologické výzkumy mnohé zajímavé poznatky.

Ochrana přírody 3/2015 14. 9. 2015 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Zimoviště netopýrů v nekrasových jeskyních

Z naší přírody

autoři: Roman Mlejnek, Jiří Rejl

Zimoviště netopýrů v nekrasových jeskyních

Zimující netopýři na území České republiky využívají především různých podzemních prostor. Často se jedná o sklepy, štoly, chodby, historická opevnění nebo krasové a nekrasové jeskyně. Nejpočetnější zimoviště nalezneme v krasových jeskyních. Tato skutečnost je dána především velikostí podzemních prostor, teplotními poměry a reliéfem stěn a stropů. Oproti nim jsou nekrasové (pseudokrasové) jeskyně, dalo by se říci, jen „chudé příbuzné“. Přesto i v nekrasových jeskyních jsou na území ČR významná zimoviště. Autoři se aktivně věnují sledování pseudokrasových oblastí, především v oblasti východních Čech, kde se jim podařilo objevit několik nových zimovišť (např. jeskyně Na Svinčici). Své výsledky porovnávají s publikovanými daty o výskytu netopýrů, kterých je však z oblasti pseudokrasových jeskyní poskrovnu. Zde uvádíme zimoviště, která patří k nejzajímavějším z nich.

Ochrana přírody 2/2015 3. 6. 2015 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Propast Macocha

Z naší přírody

autoři: Roman Mlejnek, Karel Tajovský, Vlastimil Růžička, Lucie  Juřičková

Propast Macocha

Propast Macocha je jednou z nejhlubších otevřených propastí v Evropě. V letech 2007–2008 zde Správa jeskyní Moravského krasu zorganizovala výzkum bezobratlých živočichů. Na sběru a zpracování získaného materiálu se podíleli pracovníci Správy jeskyní ČR, Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Muzea Vysočiny Jihlava i mnozí amatérští entomologové.

Ochrana přírody 1/2015 4. 5. 2015 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Jeskynní brouci
 na poštovních známkách

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Roman Mlejnek

Jeskynní brouci
 na poštovních známkách

Hmyz se na poštovních známkách začal objevovat později než náměty s velkými zvířaty či rostlinami. První známka s broukem byla vydána v Chile roku 1948. Jedná se o vyobrazení roháče Chiasognathus granti Stephens, 1831. Námět roháče zaujal i u nás, a proto na první naší známce s výjevem brouka je rytina roháče obecného Lucanus cervus(Linnaeus, 1758). Známka vyšla v roce 1955 v rámci série zvířena. V Československu byly následně vydány ještě další dvě kolekce výlučně s brouky. Jedná se o sérii šesti známek z roku 1962 a čtyř známek z roku 1992. Počty známek s tématikou brouků jdou celosvětově do stovek. Na známkách jsou vyobrazeny často druhy barevně atraktivní, notoricky známé v příslušném regionu nebo tvarově bizarní. Často jsou ztvárněni např. tesaříci (Cerambycidae) nebo slunéčka (Coccinellidae). Jeskynní brouci jsou na poštovních známkách zcela výjimeční. Do současné doby jich bylo na oficiálních známkách zachyceno pouze pět druhů. Bude určitě zajímavé přiblížit je podrobněji.

Ochrana přírody 4/2014 19. 1. 2015 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Nově evidované jeskyně 
v Prachovských skalách

Z naší přírody

autoři: Vratislav Ouhrabka, Roman Mlejnek, Pavel Kracík

Nově evidované jeskyně 
v Prachovských skalách

O pískovcových jeskyních Prachovských skal se v Ochraně přírody již psalo (Mlejnek & Ouhrabka 2012). V té době bylo v Prachovských skalách registrováno 57 jeskyní. Do tohoto počtu byly zahrnuty jeskyně historicky evidované (např. Balatka 1984, Vacek 1991, Vítek 1980) i jeskyně ze speleologického průzkumu pracovníků Správy jeskyní ČR z let 2006 a 2007. Speleologický průzkum se v oblasti však nezastavil a jeho výsledkem je registrace dalších objektů.

Ochrana přírody 4/2014 19. 1. 2015 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Zajímavá oblast pískovcových jeskyní

Výzkum a dokumentace

autoři: Vratislav Ouhrabka, Roman Mlejnek, Jiří Rejl

Zajímavá oblast pískovcových jeskyní

Jeskyně v pískovcích známe v České republice z oblasti české křídové pánve (např. skalní města Broumovska nebo Českého ráje), případně z karpatského flyše (především Moravskoslezské Beskydy); Hromas ed. a kol. 2009. Některé oblasti, jako např. Adršpašsko-teplické skály, jsou mezi speleology proslulé i mimo naši republiku (Mlejnek, Ouhrabka & Růžička 2009). Z publikovaných výzkumů by se dalo usoudit, že v současné době v naší republice možná unikají pozornosti některé jeskyně, ale nikoliv celé oblasti. O opaku nás však přesvědčují výsledky průzkumu provedeného v oblasti údolí Labe nad Dvorem Králové nad Labem.

Ochrana přírody 4/2013 24. 10. 2013 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Za jeskyněmi do našich národních parků

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Vratislav Ouhrabka, Roman Mlejnek

Za jeskyněmi do našich národních parků

„Pestrá geologická stavba a její dlouhý a složitý vývoj dal v České republice vzniknout pestré škále přírodních podzemních dutin – jeskyní a propastí. Většina z nich má mimořádný význam, neboť představuje nejen pozoruhodné geologické, geomorfologické a mineralogické fenomény, ale jsou v nich zachovány i ty nejcennější doklady o vzniku a vývoji života a lidské kultury a jsou i cennými biotopy vzácných a ohrožených živočichů“ (Hromas, ed. a kol. 2009).

Ochrana přírody 2/2013 21. 6. 2013 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf