Podrobné vyhledávání v článcích

Dětinská otázka, pomysleli bychom si. Milovník přírody by řekl, že obrovskou, byznysmen vytáhne kalkulačku a ten, kdo někdy otevřel učebnici etiky, si přečetl, že vnitřní hodnota přírody je nekonečná.

Mech dvouhrotec zelený (Dicranum viride) je epifyt, který roste na borce listnatých stromů v nížinách až v montánním stupni, v oblastech s vyšší vzdušnou vlhkostí. Je zařazen do přílohy II směrnice o stanovištích a druzích, také patří mezi celoevropsky ohrožené druhy chráněné Bernskou úmluvou. V České republice jej červený seznam hodnotí jako ohrožený druh (EN, Kučera & Váňa 2005). Tento mechorost je nově navrhován mezi zvláště chráněné organismy (novelizace vyhlášky č. 395/1992 Sb.) jako ohrožený druh.

Tento článek, který je ochranářskou aplikací práce Sádlo et al. (2011), píšeme v souvislosti s aktuálním rozšířením CHKO Kokořínsko o dokeskou část, táž problematika je však významná za hranicí této oblasti. Dokesko, zhruba vymezené městy Česká Lípa, Bakov nad Jizerou a Hamr na Jezeře, je jedním z největších území souvislého výskytu původních borů v České republice. Bory a lesy s velkou převahou borovice tvoří cca 80 % rozlohy budoucí CHKO, i když přes polovinu z toho chápe celostátní mapování biotopů jako lesní kultury nebo kulturou silně degradované porosty.

Zelené mosty, ekodukty, někdy též ironicky „mosty pro medvědy“ jsou poslední dobou v České republice bez nadsázky žhavým tématem. Často jsou označovány za hlavní příčinu neúměrné ceny našich dálnic. Smutnou skutečností je, že řada těchto staveb, která byla v minulosti realizována, svůj účel dnes neplní, což vyvolává oprávněnou kritiku. Paušalizování tohoto problému však vede k úplnému odmítání oprávněných ekologických požadavků při stavbách významné dopravní infrastruktury. Chybějící státní koncepce pro tuto oblast nahrává uplatňování krajních přístupů – na jedné straně vznikají nákladné stavby ekoduktů na zcela nesmyslných místech a naopak tam, kde je třeba průchodnost dálnic skutečně zajistit, jsou oprávněné požadavky odmítány.

Romantický kraj vápencových skal a hlubokých lesů mezi Prahou a Berounem, jehož osu tvoří řeka Berounka a výraznou dominantu středověký hrad Karlštejn, byl před čtyřiceti lety vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí. Jeho příznačný název Český kras poprvé použil významný badatel z první poloviny 20. století Jaroslav Petrbok, který si na svých cestách po Balkánském poloostrově všiml podobnosti vápencové krajiny v srdci Čech s klasickým středozemním krasem.

Vážení čtenáři,

Svaz měst a obcí ČR patří mezi organizace, které na první pohled nemají s ochranou přírody až tak moc společného. Ve skutečnosti ale obecní samosprávy mají zásadní podíl na rozumné ochraně přírodního a krajinného prostředí. Dohoda, kterou Svaz uzavřel s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, je potvrzením našeho zájmu o vzájemnou spolupráci. Dobře si totiž uvědomujeme, že ochrana přírody je důležitou součástí veřejného života a že bez vzájemné kooperace, intenzivní výměny informací a vyjednávání společných postupů není možné skutečně efektivní ochrany přírody dosáhnout.

Praha– V polovině ledna 2012 se uskutečnilo první zasedání Rady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Tento poradní orgán byl ustanoven s cílem otevřít profesionální ochranu přírody zainteresované veřejnosti z řad uznávaných osobností, zejména z oblasti vědy, legislativy, veřejné správy a neziskového sektoru. Vedle zpětné vazby bude Rada i inspirací při koncepční a strategické práci organizace.

Bílé Karpaty– Dne 27. ledna se na Správě CHKO Bílé Karpaty konala již po šestadvacáté tradiční Botanická sekce, které se zúčastnila téměř padesátka profesionálních i amatérských botaniků, pracujících v tomto území, a to na obou stranách česko-slovenské hranice.

Koncem minulého roku, 22. listopadu 2011, zemřela RNDr. Milada Leiská, dlouholetá pracovnice státní a dobrovolné ochrany přírody. Odešla stejně tiše jako proběhl celý její život věnovaný ochraně přírody a hodnot spojených s tímto celoživotním postojem a programem. A tak je jenom otázkou, na co vzpomenout.