Tomáš Licek

Chráněná území jsou pro zvídavé návštěvníky přirozeným magnetem. Čekají, že uvidí něco víc než v „necertifikované“ krajině. A právě tady má ochrana přírody z minulosti opravdu velký dluh. Pokud má totiž společnost považovat náklady na péči o přírodu za oprávněné, je třeba lidem srozumitelně vysvětlovat, co a proč ochrana přírody dělá. Tento dluh se pokoušíme splatit. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) se v posledních letech i přes významné rozpočtové škrty začala programově zabývat dlouho podceňovanou interpretací přírodního dědictví přímo v chráněných územích. Je ještě daleko ke spokojenosti, ale podařilo se již vytvořit systém návštěvnické infrastruktury a byly také položeny základy sítě návštěvnických center – Domů přírody.

Mezi hlavní priority ochrany přírody a krajiny patří osvěta a informování veřejnosti, bez jejíž podpory by nebylo možné tuto ochranu účinně a dlouhodobě zajišťovat. Z řady účinných nástrojů pro komunikaci s veřejností patří investičně i provozně k nejnáročnějším návštěvnická střediska ve zvláště chráněných územích.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) spravuje 24 chráněných krajinných oblastí, 112 národních přírodních rezervací, 106 národních přírodních památek a několik desítek mimořádně přírodovědně cenných území. Účinná ochrana této rozsáhlé reprezentativní sítě zvláště chráněných území (ZCHÚ)není možná bez zapojení veřejnosti. Proto je pro AOPK ČR jednou z hlavních priorit osvěta a informování veřejnosti a spolupráce s vlastníky, hospodáři, obyvateli a návštěvníky.