Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Z naší přírody

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví

Z naší přírody

autoři: Michal Servus, Jan Vrbický, Ondřej Dočkal

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví

Dvacet let je na světě jedna z výjimečných chráněných krajinných oblastí České republiky Litovelské Pomoraví, která se nachází v centrální části Moravy mezi Olomoucí a Mohelnicí na rozloze 96 km2. U jejího zrodu stáli lidé z regionu, vůdčí postavou byl prof. Otakar Štěrba, hydrobiolog a nadšený vodák. Jak sám vzpomínal, se skupinou přátel v dobách komunismu s úzkostí pozorovali činnost tehdejších správců toku, kteří pracovali v duchu intenzifikace socialistického hospodaření. Přemýšleli, jak zachránit poslední větší úsek neregulovaného nížinného toku – meandrující řeku.

Ochrana přírody 5/2010 27. 10. 2010 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Doupovské hory

Z naší přírody

Autor: Jan Matějů

Doupovské hory

Je jedno, jestli hledáte největší vulkanický komplex v České republice, místo s největší diverzitou a zastoupením přírodních stanovišť v Čechách, nejvýše položenou lokalitou kuňky obecné u nás, největší vojenskou střelnici ve střední Evropě, nebo jen region s velmi pohnutou historií, odpověď je vždy stejná – Doupovské hory.

Ochrana přírody 4/2010 14. 9. 2010 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Koněpruské jeskyně

Z naší přírody

Autor: Alexandr Komaško

Koněpruské jeskyně

V roce 2010 uplyne již 60 let od objevu a 51 let od zpřístupnění části Koněpruských jeskyní – největšího známého jeskynního systému v Čechách. Pro jeho unikátnost bylo území s jeskyněmi v roce 1972 vyhlášeno chráněným přírodním výtvorem Zlatý kůň (dnes kategorie národní přírodní památka). V současné době jsou jeskyně v péči odborné organizace Ministerstva životního prostředí – Správy jeskyní ČR, která zajišťuje jak turistický provoz, tak ochranu jeskyně.

Ochrana přírody 3/2010 22. 6. 2010 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Soutok - nová CHKO na jižní Moravě?

Z naší přírody

autoři: David Horal, Vladan Riedl

Soutok - nová CHKO na jižní Moravě?

V rámci návrhů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR pro velkoplošnou ochranu území z hlediska zajištění ochrany evropsky významných lokalit (EVL) soustavy Natura 2000 z roku 2008 patří území v oblasti soutoku Moravy a Dyje k prioritám. Navrhovaná Chráněná krajinná oblast (CHKO) Soutok zahrnuje údolní nivy řeky Dyje od obce Nové Mlýny po proudu a řeky Moravy od Hodonína po proudu až po jejich soutok, v celkové rozloze 13 937,57 ha.

Ochrana přírody 3/2010 22. 6. 2010 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty třicetiletá

Z naší přírody

autoři: Karel Fajmon, Ondřej Konvička, Ivana Jongepierová

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty třicetiletá

Po staletí se ze svahů Bílých Karpat v období senoseče linuly táhlé tóny koseckých písní, kterými si zdejší lidé zpříjemňovali sklizeň tisíců hektarů luk – polokulturních luk, jež byly neodlučně spjaty s jejich životem. Bez lidí by zde nebyly louky a bez luk by zdejší usedlíci stěží měli dostatek obživy. Málokterá krajina odráží soužití člověka s přírodou tak výmluvně – druhově pestré louky s roztroušenými solitérními stromy a prameništi se střídají s háji, pastvinami, políčky a sady s množstvím starých a často místních odrůd jabloní, hrušní či slivoní. Symboly zdejší přírody – pestrobarevné květy – najdeme nejen na krojích, ale také jako ornamenty na různých stavbách a užitných předmětech. Dodnes se zde rovněž setkáváme s živou tradicí oslav různých svátků (např. fašank, Velikonoce, hody), při kterých se dostávají ke slovu lidové kroje, písně a tance, v jejichž nepřeberném bohatství jako by se odrážela také pestrost okolní přírody.

Ochrana přírody 2/2010 20. 4. 2010 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Chráněná krajinná oblast Blanský les – čerstvá dvacítka

Z naší přírody

autoři: Kateřina Burianová, Jan Flašar, Petr Lepší, Tereza Rejnková

Chráněná krajinná oblast Blanský les – čerstvá dvacítka

Chráněná krajinná oblast Blanský les (CHKO) byla vyhlášena v roce 1989 k ochraně zachovaných smíšených lesních porostů, floristicky bohatých lokalit na hadcovém a vápencovém podloží a charakteristického krajinného rázu. Leží v Jihočeském kraji na území okresů Český Krumlov, Prachatice a České Budějovice. Celé území je hodnotné po stránce přírodovědecké, což je kromě geologicko-mineralogické pestrosti území dáno mj. i jeho polohou.

Ochrana přírody 1/2010 16. 2. 2010 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Krušné hory –  smutné pohoří

Z naší přírody

autoři: Vladimír Melichar, Petr Krása

Krušné hory –  smutné pohoří

Příběh Krušných hor, které se zdvihají na severozápadní hranici Čech v délce 130 km, je historií dobývání a osídlování, střídající se s opouštěním a zarůstáním. V historii Krušných hor není stabilních období, stejně jako je zde vzácné stálé počasí.

Ochrana přírody 6/2009 16. 12. 2009 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Chráněná krajinná oblast Orlické hory

Z naší přírody

autoři: Alžběta Čejková, Rudolf Remeš, David Rešl

Chráněná krajinná oblast Orlické hory

V prosinci 2009 oslaví Chráněná krajinná oblast (CHKO) Orlické hory 40 let od svého vyhlášení. Hlavním předmětem ochrany je harmonicky vyvážená krajina s mozaikou dochovaných ekosystémů a míst, ovlivněná dlouhodobým působením člověka. Podle původního výnosu CHKO je zásadním posláním oblasti ochrana jedinečného vzhledu a typických znaků krajiny. Nejcennější části zdejší přírody se nacházejí na hřbetu a svazích hor. Jedná se především o rašeliniště, prameniště a podmáčené horské louky, ze kterých říčky a potoky stékají lesnatými údolími do podhůří a dále do kraje.

Ochrana přírody 5/2009 21. 10. 2009 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod

Z naší přírody

autoři: Linda Franková, Petr Dobrovský

Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod

Změna podnebí – klimatická změna – globální změny teploty a s nimi související různé scénáře dalšího vývoje jsou v poslední době často skloňované termíny, které se dotýkají odborné i laické veřejnosti. Změny podnebí bezesporu souvisejí se způsoby využívání krajiny člověkem. Hospodářské vy­užívání v mnohém vedlo k degradaci krajiny, k omezení biodiverzity, retenční schopnosti krajiny, a tím i ke snížení její ekologické stability. Regulování toků, rozorání mezí a pěstování nevhodných zemědělských plodin, nevhodná skladba pěstovaných lesních porostů a další lidské činnosti vedou ke zvýšení rizika erozních projevů, významně omezují schopnost krajiny zadržovat vodu a v důsledku pak přispívají k extrémním klimatickým jevům.

Ochrana přírody 5/2009 21. 10. 2009 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Řešení migrační prostupnosti říční sítě v ČR

Z naší přírody

autoři: Petr Birklen, Petr Dobrovský, Alena Slavíková, Jakub Horecký, Jiří Musil, Pavel Marek

Řešení migrační prostupnosti říční sítě v ČR

Velká část toků v České republice byla v důsledku nešetrných zásahů člověka fragmentována. Zejména příčné stavby představují ve vodních tocích překážku, která zcela či selektivně brání migraci vodních organismů, zejména ryb. Na našich tocích bylo podobných staveb s výškou jeden metr a více vybudováno více než šest tisíc! Stejně jako v ČR i v evropském měřítku představuje fragmentace vodního prostředí jeden ze závažných negativních faktorů, které ohrožují existenci na migracích závislých druhů ryb.

Ochrana přírody 5/2009 21. 10. 2009 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf