Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Krasový kaňon Martvili, další lokalita Gruzie zpřístupněná v krátké době

Mezinárodní ochrana přírody

Autor: Petr Zajíček

Krasový kaňon Martvili, další lokalita Gruzie zpřístupněná v krátké době

O práci expertů Správy jeskyní České republiky v krasových oblastech Gruzie uveřejnil náš časopis již několik článků. Pětiletá spolupráce s partnerskou organizací Agentury chráněných území (APA) přinesla mnoho pozitivních výsledků, a to jak ve zlepšování infrastruktury veřejnosti zpřístupněných jeskyních, tak v krasovém podzemí samotném. Pracovníci SJČR se rovněž měli možnost seznámit s unikátními přírodními oblastmi západní Gruzie včetně řady jeskyní a dalších krasových lokalit. Jednou z nich se stal i krasový kaňon Martvili, který byl v rekordně krátkém čase zpřístupněn turistům.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

Rozhovor s Jakubem Hruškou

Rozhovor

Autor: Zdeněk Patzelt

Rozhovor s Jakubem Hruškou

Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc. (1964)
Vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze, pracuje v České geologické službě a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Od roku 2015 je profesorem environmentálních věd Univerzity Karlovy.
V letech 1997-1999 pracoval na Švédské zemědělské univerzitě v Umea. Zabývá se problematikou ochrany přírody a krajiny, změnou klimatu, vlivem kyselého deště na vody, půdy, lesy a ekologií zemědělské krajiny.
Člen rady Krkonošského národního parku (od 2002) a NP Šumava (2006-2011, znovu od 2014),
Člen vědecké rady PřF UK (2006-2013)a fakulty ŽP ČZU (od 2015)
Člen panelu Rady vlády ČR pro trvale udržitelný rozvoj (od 2014).
Hlavní řešitel vládního úkolu č. 532/2000 „Návrh komplexního a systémového řešení směřujícího k zastavení degradace lesních půd pod vlivem imisí“.
Předseda Petičního výboru „Petice za obnovu zemědělské krajiny - 2012, (25 tisíc signatářů).
Držitel nominace na cenu Josefa Vavrouška (2012) a ceny Vojtěcha Friče Časopisu Živa (2013).
Sportuje, rybaří, provozuje myslivost, sbírá obrazy českých krajinářů a pečuje o les, rybník a polnosti zděděné po předcích.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Rozhovor Tištěná verze článku v pdf

Rohy nosorožců v plamenech

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Tomáš Růžička

Rohy nosorožců v plamenech

V Africe žije pouze něco přes 5 000 kusů nosorožců dvourohých a přes 20 000 nosorožců tuponosých. Jakkoliv byla situace u těchto druhů v minulosti mnohem kritičtější, vzhledem k narůstajícímu pytláctví jsou to čísla stále alarmující. U severního poddruhu nosorožce tuponosého, dnes označovaného některými autory jako nosorožce Cottonova, bohužel vše nasvědčuje tomu, že se jej před úplným vyhynutím nejspíše již zachránit nepodaří, a to ani přes celosvětové úsilí. Poslední naděje se nyní upínají na využití zmražených pohlavních nebo kmenových buněk.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Nepasečné hospodaření v lesích a ochrana přírody.

Výzkum a dokumentace

Autor: Vladislav Ferkl

Nepasečné hospodaření v lesích a ochrana přírody.

Bylo by nepatřičné objevovat v tomto časopise význam lesa pro kvalitu životního prostředí jako celku. A je vcelku jedno, máme-li na mysli např. funkce rekreační, zdravotní, ekosystémové, hydrologické, protierozní či mnohé další. O tom všem nepochybují ani současné zákony o hospodaření v lesích a ochraně přírody a krajiny. Dokladem je skutečnost, že lesům přiznávají hodnotu „národního bohatství tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí“ a hodnotu „významného krajinného prvku“. Doba, resp. klima, se ale mění a čím dál častěji se dnes nabízí otázka: Pečujeme o lesy tím nejvhodnějším způsobem?

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Chiropterologický a speleologický odkaz Karla Kostroně

Výzkum a dokumentace

Autor: Martin Koudelka

Chiropterologický a speleologický odkaz Karla Kostroně

Cílem tohoto příspěvku je připomenout relativně krátké, méně známé, ale významné období života Karla Kostroně, ve kterém za sebou zanechal nesmazatelnou stopu. Jedná se o rozmezí let 1939 až 1943, kdy aktivně působil v oblasti nynějšího Javoříčsko-mladečského krasu. On sám toto čtyřleté období později nazývá výstižně jako svoje „jeskynní intermezzo“. Nikdy později se totiž ani k jeskyním, ani k netopýrům již ve svém životě zpět nevrátil.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Ichthyofauna v menilitových vrstvách  vrchu Turold v Mikulově

Výzkum a dokumentace

Autor: Jiří Kolařík

Ichthyofauna v menilitových vrstvách  vrchu Turold v Mikulově

Přírodní rezervace vrchu Turold, která je známá především svými krasovými jevy, se nachází na severním okraji města Mikulova a je součástí Pavlovských vrchů. Ty se táhnou na jihu Moravy od Pavlova dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státní hranici s Rakouskem. Přestože nedosahují velké nadmořské výšky (Děvín 554 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní krajinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech

Právo v ochraně přírody

Autor: Svatava Havelková

Po opakovaných novelizacích zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon či ZOPK) i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen zákon EIA) vidím jako účelné pro čtenáře shrnout, jaké z nové právní úpravy vyplývají možnosti účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné zákonem. Současně tím navazuji na úvodník z předchozího čísla časopisu.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Má ochrana přírody oživovat mamuty,  nebo chránit slony?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Jan Plesník

Má ochrana přírody oživovat mamuty,  nebo chránit slony?

Dlouhé řady zájemců, táhnoucí se před kiny doslova po celém světě, výmluvně potvrzovaly, že na stříbrná plátna dorazil dlouho očekávaný kasovní trhák. Steven Spielberg v Jurském parku pomocí počítačové techniky skoro před čtvrtstoletím vdechl život dávno vyhynulým tvorům. Zápletka oceněními ověnčeného snímku velkého mága stříbrného plátna není nikterak složitá. Z dávné dědičné hmoty (kyseliny deoxyribonukleové, DNA) se vědcům podaří díky nezanedbatelné finanční podpoře výstředního boháče vrátit do současného světa ještěry, které jsme si zvykli označovat jako dinosaury, a dobrodružství může začít.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Naplňují drahé migrační zábrany  a podchody pro obojživelníky svůj účel?

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Petr Vlček

Naplňují drahé migrační zábrany  a podchody pro obojživelníky svůj účel?

Na dálničních a silničních komunikacích nachází smrt mnoho živočichů. Nejvíce postiženi bývají právě obojživelníci. Pohledem jejich ontogeneze jsou nuceni každoročně migrovat k vodnímu stanovišti, kde se rozmnožují, a dopravní komunikace se tak pro ně stávají jen těžce překonatelnou bariérou. Ochránci přírody se snaží eliminovat dopad silniční dopravy na mortalitu těchto ohrožených živočichů a přenášejí je z rizikových úseků na druhou stranu vozovky. Další způsob ochrany představují trvalé migrační (naváděcí) zábrany a podchody. V České republice jsou postaveny na 20 lokalitách (Mikátová, ústní sdělení). V jakém technickém stavu se nacházejí a plní svůj účel? Nenaplňují, alespoň na dvou jediných lokalitách v Moravskoslezském kraji.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Likvidace raka mramorovaného na Proseku

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Tomáš Görner

Likvidace raka mramorovaného na Proseku

Výsledkem zvýšené snahy o sjednocení evropského přístupu k problematice invazních druhů byl vznik Nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (dále jen Nařízení), které vešlo v platnost 1. 1. 2015. To definuje nakládání s vybranými invazními druhy v rámci celé EU.
Těmi „vyvolenými“ se stalo nejprve 14 druhů rostlin a 23 druhů živočichů, které byly zapsány na seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (dále jen unijní seznam). Ten byl letos rozšířen o další 3 druhy živočichů a 9 druhů rostlin a aktualizovaný seznam je platný od počátku srpna tohoto roku.

Ochrana přírody 5/2017 21. 10. 2017 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf