Rozhovor s Janem Hřebačkou
Ke konci roku 2017 odchází ze Správy Krkonošského národního parku jeho ředitel Jan Hřebačka. V rozhovoru shrnuje poznatky ze svého profesního působení nejen za deset let ředitelování, ale od počátku před pětadvaceti lety.
Ochrana přírody 6/2017 — 30. 12. 2017 — Rozhovor — Tištěná verze článku v pdf
Změny návštěvního řádu Krkonošského národního parku
Od 1. ledna platí aktualizovaný návštěvní řád (NŘ) Krkonošského národního parku. Faktické změny byly vyvolány rozšířením I. a II. zóny KRNAP a problémy spojenými s rozvojem rekreačních aktivit. Některé změny jsou odpovědí na podněty veřejnosti, jiné přijala Správa KRNAP z vlastního popudu jako řešení problémů s návštěvností.
Ochrana přírody 1/2016 — 1. 4. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Nová zonace Krkonošského národního parku
Od 1. října platí vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 217/2015 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku. Zonace se změnila po 23 letech od jejího zavedení v roce 1992.
Ochrana přírody 5/2015 — 14. 12. 2015 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Naučná stezka Čertův důl
Čertův důl je součástí Sedmidolí, jižního svahu Slezského hřbetu mezi Labským dolem a dolem Bílého Labe. Od počátku 18. století byl obydlen, na třech loukách stály tři boudy s převážně sezonním provozem – pastvou dobytka a zpracováním mléka. Paradoxně teprve v roce 1889, kdy už zdejší osídlení postupně zanikalo, bylo ústí údolí zpřístupněno solidní vozovou cestou podél Bílého Labe, po které se sem ze Špindlerova Mlýna dostaneme i my. Na první pohled nepoznáme, že se jedná o významnou novověkou archeologickou lokalitu. Někdejší louky a pastviny spontánně zarůstají smrky v sousedství odrůstající nové generace lesa na imisních holinách. Hluboko do montánního pásma sestupují kamenná moře s ostrůvky kleče (nejnižší v 1 080 m n. m.).
Ochrana přírody 3/2015 — 4. 8. 2015 — Fotografie z obálky — Tištěná verze článku v pdf
Opera Corcontica 51
Na přelomu roku vydané číslo sborníku vědeckých prací z Krkonoš a Vysokých Sudet zahájilo šestou desítku svazků. V pestrém obsahu z několika přírodovědných oborů i s přesahem do společenskovědní problematiky najdeme řadu aktualit bezprostředně využitelných v ochranářské praxi, ale nechybí tu ani pohledy do historie. Obojího se týká úvodní přehledový článek Kleč a smilka – klíčoví hráči vývoje alpínského bezlesí Krkonoš od Jana Štursy a Jana Wilda. Autoři shrnují průběh dnes intenzivně řešené konkurence společenstev těchto zásadních rostlinných druhů arkto-alpínské tundry, v níž se člověk nejdříve postavil na stranu smilky, pak kleče, a dnes hledá pro oba oboustranně přijatelný modus vivendi. Cenný je rozsáhlý, devítistránkový seznam literatury k tématu.
Ochrana přírody 2/2015 — 4. 6. 2015 — Kulér-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Kompromis v oblacích
Sněžka jako nejvyšší hora Česka a Slezska nejenže od nepaměti zdáli upoutává pozornost atypicky ostrým vrcholem v jinak oblém krkonošském panorámatu, ale také odráží dobové společenské trendy. Na urbanizovaném vrcholu vzniklo v 19. století půlhektarové náměstíčko, jehož obrysy dodnes vymezují plochu určenou pro návštěvníky. Za řetězem by měly mít prostor místní otužilé organismy, bydlící ve zvětralinách. Zdejší těsné sousedství tvrdého turismu a vzácných tundrových společenstev je nejvýše položeným ochranářským kompromisem (nikoli konsensem) u nás.
Ochrana přírody 6/2014 — 1. 5. 2015 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf