Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Recenze

Ochrana přírody 2/2015 4. 6. 2015 Kulér-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Opera Corcontica 51

Autor: Jiří Bašta

Na přelomu roku vydané číslo sborníku vědeckých prací z Krkonoš a Vysokých Sudet zahájilo šestou desítku svazků. V pestrém obsahu z několika přírodovědných oborů i s přesahem do společenskovědní problematiky najdeme řadu aktualit bezprostředně využitelných v ochranářské praxi, ale nechybí tu ani pohledy do historie. Obojího se týká úvodní přehledový článek Kleč a smilka – klíčoví hráči vývoje alpínského bezlesí Krkonoš od Jana Štursy a Jana Wilda. Autoři shrnují průběh dnes intenzivně řešené konkurence společenstev těchto zásadních rostlinných druhů arkto-alpínské tundry, v níž se člověk nejdříve postavil na stranu smilky, pak kleče, a dnes hledá pro oba oboustranně přijatelný modus vivendi. Cenný je rozsáhlý, devítistránkový seznam literatury k tématu.

Kolektiv českých a polských zoologů na pozadí historických údajů zdokumentoval současný návrat velkých šelem do Jizerských hor, Krkonoš, na Broumovsko a do Stolových hor. Doufáme, že v příštích letech uvidíme více takových textů, které čerpají z dat získaných po obou stranách hranice.

K budoucnosti botanického výzkumu se obrací Josef Harčarik a Viera Horáková. V článku Flora Corcontica – additamenta I (čili Krkonošská květena – doplňky) vyzývají odbornou veřejnost k uveřejňování významných botanických nálezů. Navázání na bohatou krkonošskou tradici rovnou začíná činem, totiž publikováním 22 nálezů z posledních let. Z botanických textů jsou tu ještě kolektivní práce Distribuce a změny populací rosnatky anglické a blatnice bahenní v rašeliništích Jizerských hor a Dodatek k seznamu lišejníků a lichenikolních hub polské části Krkonoš Marie Kossowské. Wojciech Pusz a Włodzimierz Kita ve Zhodnocení zdravotního stavu jehlic kosodřeviny mj. předjali nález zcela nového druhu houby, která na kleči cizopasí (v lednu byl dokončen její popis a dostala jméno Lophodermium corconticum). S obsahem článku Ester Ekrtové Byl hořec panonský v Krkonoších opravdu vysazen? v závěru sborníku polemizuje František Krahulec.

Jan Špaček sleduje drobné roztoče v článku Vodule české části Krkonoš, entomologové Hana Šuláková, Miroslav Bartoš a Jan Vaněk podávají kompletní přehled čeledi v textu Bzučivkovití české části Krkonoš. Zoologické příspěvky doplňují nálezové zprávy o motýlech a vodních bezobratlých.

Využívání krajiny lidmi se věnují Radek Kurfiřt a Radko Tásler v historické analýze Produkce mědi a arzeniku Riesenhainské huti v Peci pod Sněžkou, Martin Erlebach v případové studii Vývoj využití krajiny východních Krkonoš: příklad obce Babí u Trutnova, Luděk Bujalský a kol. ve výsledcích výzkumu Světelné znečištění způsobené umělým osvětlením sjezdovek v Krkonošském národním parku, a Vlastimil Pilous, který aktualizuje své vlastní dlouholeté bádání v příspěvku Nálezy historických montánních tvarů reliéfu v Krkonošském národním parku.

Obvyklým tématům se vymyká práce Anny Kulczyk-Dynowské a Katarzyny Przybyłé Nemovitosti v chráněném území – správa a náklady, příklad Karkonoskiego parku narodowego. Svazek uzavírá Výběrová bibliografie Ing. Theodora Lokvence (1926–2013), velikána krkonošské historiografie, kterou sestavil Jiří Souček.

Všechny články od počátku vydávání do aktuálního vydání naleznete ve formátu PDF v archivu na http://opera.krnap.cz, od roku 2002 prohledávatelného, navíc s vyhledáváním v databázi článků. Sborník v tištěné podobě je k mání v knihovně Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí (Zdeňka Flousková, tel. 499 456 706, e-mail: zflouskova@krnap.cz) a k prostudování ve všech ústředních, krajských a samozřejmě v regionálních knihovnách.