Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Žijeme v antropocénu?

Výzkum a dokumentace

Žijeme v antropocénu?

Vynikající trikový film režiséra Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955 předběhl dobu nejen nezaměnitelným výtvarným a technickým zpracováním. Snímek názorně a přitom poutavě provedl diváky geologickými obdobími vývoje Země, od mladších čtvrtohor až po prvohory. A právě otázka, v jaké geologické době se vlastně v současnosti nacházíme, zůstává dodnes předmětem místy vzrušené debaty, a to nejen mezi vědci.

Ochrana přírody 4/2015 26. 11. 2015 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Povolování kácení dřevin ve vztahu k ustanovením jiných zákonů (2)

Právo v ochraně přírody

autorka: Jitka Jelínková

Povolování kácení dřevin ve vztahu k ustanovením jiných zákonů (2)

V posledním z minisérie článků věnovaných právní regulaci kácení dřevin rostoucích mimo les „ve specifických situacích“ se zaměřím na vztahy relevantních ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o pozemních komunikacích, zákona o drahách a vodního zákona. Je třeba přiznat, že jak právní úprava, tak její výklad jsou předmětem dlouhodobých diskusí a sporů, ať již na úrovni společensko-politické (to pokud jde o legislativní vývoj), nebo judikatorní a doktrinální (to pokud jde o aplikaci platné právní úpravy). Není samozřejmě vyloučeno, že správní, příp. civilní soudy1) v konkrétním případě vysloví, resp. již vyslovily na některé otázky názory odlišné od výkladů prezentovaných v Metodickém pokynu odboru obecné ochrany přírody a krajiny MŽP k aplikaci § 8 a § 9 ZOPK (Věstník MŽP 5/2014). V situaci nejednotných názorů mezi soudy samotnými lze orgánům ochrany přírody tím víc doporučit řídit se metodickými pokyny a právními výklady Ministerstva životního prostředí.

Ochrana přírody 4/2015 26. 11. 2015 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Plavba plavidel se spalovacími motory na Máchově jezeře

Právo v ochraně přírody

autorka: Kateřina Dostálová

Plavba plavidel se spalovacími motory na Máchově jezeře

Vzájemné provázání vyhlášek, zákonů a jejich novelizace často přinášejí nejasnosti – zejména u laické veřejnosti – například v tom, co je povoleno a co je zakázáno. To je i případ zákonné úpravy provozu plavidel se spalovacími motory na Máchově jezeře.

Ochrana přírody 4/2015 26. 11. 2015 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Lovem k ochraně?

Péče o přírodu a krajinu

autoři: Silvie Ucová, Jindřiška Jelínková, Jan Plesník

Lovem k ochraně?

Značně vzrušená diskuse, vyvolaná nedávnými výstupy „nejznámější české lovkyně“ Michaely Fialové v hromadných sdělovacích prostředcích, představuje jen pokračování dlouhodobější debaty o smysluplnosti lovu ve 21. století (cf. Veselovský 1994). Nezaujatý čtenář nebo divák se nejčastěji setká s oběma krajními názory. Lov volně žijících živočichů je podle jednoho z nich barbarským zabíjením nevinných zvířat (vždycky špatně), nebo naopak propracovanou formou účinné ochrany přírody (vždycky dobře). Pro objasnění příčin letitého sporu proto neuškodí nejprve se vrátit do historie a poté si ve stručnosti představit současné názory na ochranářské aspekty zmiňované problematiky.

Ochrana přírody 4/2015 26. 11. 2015 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Šedesátileté výročí
 CHKO Český ráj

Z naší přírody

Autor: Jan Mocek

Šedesátileté výročí
 CHKO Český ráj

Český ráj představuje harmonicky utvářenou krajinu s charakteristickým reliéfem pískovcových skalních měst, prostoupených útvary neovulkanického původu, z nichž dominuje jeden z nejznámějších symbolů české krajiny – dvouvrchol Trosky. Severozápadní okraj chráněné krajinné oblasti lemuje řeka Jizera, která protéká divokými soutěskami, než se její tok uklidní v rovinách Mnichovohradišťska. Nejvyšší vrchol oblasti – 744 m n. m. vysoký Kozákov – je světově proslulým nalezištěm drahokamů (chalcedonů, achátů, jaspisů) a rájem vzduchoplavců.

Ochrana přírody 4/2015 26. 11. 2015 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Lužní pralesy 
na jihu Moravy

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Lužní pralesy 
na jihu Moravy

V České republice se stále nachází řada oblastí, které lze považovat za pravou přírodní divočinu. Řada těchto míst již dlouhou dobu podléhá cílené ochraně, jiná zůstala zachována díky nepřístupnosti v období, kdy rozvoj turismu nabýval na intenzitě. A to je i případ některých částí naší země, které se po druhé světové válce rozkládaly v pásmu železné opony. K nejcennějším z nich patří také pás lužních lesů na soutoku řeky Dyje a Moravy. Velmi estetický krajinný ráz oblasti doplňuje řada výjimečných a specifických prvků, které dokreslují její evropský význam. Jsou to mimo jiné i nevelké ostrůvky lužních pralesů Ranšpurk a Cahnov.

Ochrana přírody 4/2015 26. 11. 2015 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Přemysl Rabas

Úvodem

Autor: Přemysl Rabas

Přemysl Rabas

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

vylákání populárního lva Cecila z národního parku a jeho usmrcení poplatkovým lovcem vyvolalo po celém světě bouřlivé debaty o tom, jestli jsou příjmy z lovu ospravednitelné ochranou přírody.

Ochrana přírody 4/2015 26. 11. 2015 Úvodem Tištěná verze článku v pdf

Ochrana mořských želv v Kostarice

Mezinárodní ochrana přírody

autorka: Adéla Běláčková

Ochrana mořských želv v Kostarice

Jak vyplývá ze zápisků kronikářů a objevitelů, když Kryštof Kolumbus roku 1502 jako první přistál u pobřeží Kostariky, byly vody Karibského moře mořskými želvami doslova posety. Lov těchto pozoruhodných plazů a konzumace jejich vajec byly zcela jistě od pradávna nedílnou součástí obživy místních obyvatel. K intenzivnímu lovu, v jehož důsledku početnost želvích populací postupně klesala, začalo docházet na počátku 19. století. V tomto období zakládali lovci mořských želv na pobřeží Karibského moře nové osady, které vzkvétaly právě na základě obchodu s želvími produkty.

Ochrana přírody 4/2015 26. 11. 2015 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

Expozice v jeskyních Moravského krasu jsou dokončeny

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Petr Zajíček

Expozice v jeskyních Moravského krasu jsou dokončeny

Každá veřejnosti zpřístupněná jeskyně je vždy, méně či více, poznamenána stopami lidské činnosti. Ať už to jsou terénní úpravy, zavedení elektroinstalace, nutná technická vybavení či prvky související s bezpečností průvodců a návštěvníků. I v dobách, kdy návštěvy jeskyní nebyly organizovány, často docházelo k různým umělým zásahům. Vytvářely se otvory do stěn pro umístění loučí, byly zvětšovány průchody a budována schodiště pro snazší přístup. Pozdější změny pak souvisely s cíleným zpřístupňováním pro veřejné prohlídky. Ne vždy však byly vedeny citlivě. Často docházelo k poškození krápníkové výzdoby nebo k úpravám, které nebyly pro daný účel přiměřené.

Ochrana přírody 4/2015 26. 11. 2015 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf