Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2015 — 26. 11. 2015 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Každá veřejnosti zpřístupněná jeskyně je vždy, méně či více, poznamenána stopami lidské činnosti. Ať už to jsou terénní úpravy, zavedení elektroinstalace, nutná technická vybavení či prvky související s bezpečností průvodců a návštěvníků. I v dobách, kdy návštěvy jeskyní nebyly organizovány, často docházelo k různým umělým zásahům. Vytvářely se otvory do stěn pro umístění loučí, byly zvětšovány průchody a budována schodiště pro snazší přístup. Pozdější změny pak souvisely s cíleným zpřístupňováním pro veřejné prohlídky. Ne vždy však byly vedeny citlivě. Často docházelo k poškození krápníkové výzdoby nebo k úpravám, které nebyly pro daný účel přiměřené.
Snahou Správy jeskyní České republiky, která má v odborné péči 15 našich jeskyní, je postupně odstraňovat přebývající a zbytečné části těchto antropogenních deponií z dřívějších zpřístupňovacích prací. A ty, které jsou pro bezpečný provoz v jeskyni nutné, nahrazuje způsobem méně nápadným a více citlivým. Během menších i rozsáhlejších rekonstrukcí prohlídkových tras se tak daří alespoň částečně přiblížit zpřístupněné jeskynní soustavy původnímu přírodnímu stavu. Komplexní očista podzemních prostor je v současnosti nezbytnou součástí každého zásahu. Zároveň je však důležité mnohostranně uspokojit neutuchající zájem turistů zatraktivněním prohlídek v krasovém podzemí. Vznikají nová scénická osvětlení, průvodci organizují speciální prohlídky, v jeskyních se konají koncerty či různé akce pro děti i dospělé. A v neposlední řadě se již několik let vytvářejí ve vstupních budovách i jeskyních samotných tematické expozice.
Moravský kras
V jeskyních Moravského krasu byl tento aspekt pojat komplexně. Starší prvky expozic byly začleněny a zároveň rozšířeny a ve čtyřech zpřístupněných jeskyních se několik let budovala Integrální expozice Moravského krasu se zaměřením na archeologii, paleontologii a historii. Na realizaci expozic zpočátku spolupracovala Správa jeskyní ČR hlavně s Moravským zemským muzeem, později se díky dotacím z evropských fondů do projektu začlenily další instituce, grafické studio Ulma, firma Interexpo ad. Přínosné bylo i využití místního sochaře pana Vencla, který se ujal tvorby modelů pravěkých zvířat i lidí. Souběžně tak vznikala díla v jeskyních Kůlna, Balcarka, jeskyni Kateřinské a Výpustek. Na přelomu června a července tohoto roku byly práce dokončeny, v současné době se jen v některých částech dolaďují detaily. Na návštěvníky tak čeká kromě prohlídky samotných jeskyní i zajímavý doplňující program, který podtrhuje význam jednotlivých lokalit.
Jeskyně Kůlna
Velké změny prodělala jeskyně Kůlna. Tato tunelovitá sluj patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám na území České republiky a je považována za světový unikát. Prostorná a prosvětlená jeskynní troska s širokým portálem, která je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní, byla sídlištěm pravěkého člověka v několika vývojových etapách. Nejcennější nálezy dokumentují život člověka neandrtálského, který zde přebýval před více než 120 000 lety. Kůlna byla zahrnuta do návštěvních okruhů koncem 90. let minulého století a brzy se zde objevily i modely lidí – nikoliv však neandrtálců, ale člověka moderního. Homo sapiens sapiens využíval prostory Kůlny v posledních ledových dobách před 20 000 a 12 000 lety. Návštěvníkům byly prezentovány i archeologické profily a celá historie Kůlny na prezentačních panelech, později i formou projekce. Veškeré prvky této expozice byly v rámci integrální expozice zcela inovovány a doplněny. Kromě nových expozičních panelů, modelů neandrtálců a zrenovovaných prvků na archeologických profilech je zde také několikaminutová videoprojekce o lovu člověka neandrtálského. Záznam doprovázejí zvuky, kterými se mohl Homo sapiens neandertalensis dorozumívat. Jednotlivé části expozice na sebe plynně navazují, zvukový doprovod je možno prezentovat v pěti jazycích (CZ, N, A, RU, PL)
Jeskyně Balcarka
Prostory jeskyně Balcarky byly k expozičním účelům využity již během poslední rekonstrukce v letech 2007–2009. V závěrečné části návštěvního okruhu nazývané Muzeum byly instalovány figury lidí Homo sapiens sapiens a také modely medvíďat vyhynulého pleistocenního druhu medvěda jeskynního. Expozice o životě lidí a zvířat v pravěku je prezentována v prosklených vitrínách. V poslední etapě budování expozic zde přibyla videoprojekce zaměřená na život lovců koní a sobů na konci pleistocénu. Okolí Balcarovy skály s jeskynními portály bylo hojně osídleno lidmi a jeskyně skýtaly v dobách ledových útočiště mnoha druhům živočichů.
Kateřinská jeskyně
Kateřinská jeskyně je podobně jako Balcarka významnou paleontologickou lokalitou. Ojedinělé nálezy dokládají i působení člověka v paleolitu a neolitu. Nejvýznamnější nález zde v roce 1936 učinil profesor Karel Absolon, kdy v jednom z komínů odkryl velké množství koster pleistocenních medvědů. Nejednalo se však o medvěda jeskynního, nýbrž o jinou arktoidní formu živočicha. Zvířata se do jeskyně propadla z povrchu. V rámci expozice bylo do vstupu jeskyně instalováno figurální dioráma s výjevem rituálního obřadu z období neolitu. V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně se nachází kostra jeskynního medvěda a také model medvědího brlohu s medvíďaty.
Jeskyně Výpustek
Expozice v jeskyni Výpustek a jeho vstupním areálu se buduje již několik let. Prvky umístěné přímo v jeskyni (modely zvířat, repliky nálezů, výstavní panely), nyní doplnila rozsáhlá expozice v dosud nevyužitém prvním patře bývalé armádní budovy. Expozice je zaměřena na jeskyně, jejich výčet, popis, výzkum, historii i využití.
Panely s fotografiemi a obsáhlými popisky doplňují audiovizuální prezentace i autentické exponáty. V jedné z prostor je vybudována umělá jeskyně, kde si mohou návštěvníci vyzkoušet průchod úzkou puklinovou chodbou nebo plazení v nízké chodbičce. Dřívější expozice věnovaná pohnuté historii jeskyně Výpustek zůstala nadále ve vstupních prostorách, pouze byla inovována.
Více než stoletá osvěta
Průkopníkem tvorby expozice s jeskynní tématikou na území Moravského krasu byl moravský badatel a vlastivědný pracovník Jan Knies. Roku 1906 vybudoval vlastním nákladem ve Sloupě „Kniesovo muzeum Moravského krasu.“ Vystavoval zde hlavně kosti pleistocenní zvířeny – expozici dominovala kompletní kostra jeskynního medvěda. Muzeum fungovalo 18 let a např. v roce 1909 jej navštívilo přes 10 tisíc lidí.
Projekt Integrální expozice v jeskyních Moravského krasu neměl dosud na území České republiky obdoby. Byl financován z prostředků Operačního programu životní prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR. Expozice s podobnou tématikou vznikla v roce 2012 také v Mladečských jeskyních u Litovle během rekonstrukce vstupního areálu. Kvalita prezentace zpřístupněných jeskyní České republiky se nadále posunuje na vyšší úroveň.
Titulní fotografie článku:
Kostra jeskynního medvěda v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně.
Fota: Petr Zajíček
Videoprojekce v jeskyni Kůlna
Modely neandrtálců v Kůlně
Umělá jeskyně v expozici jeskyně Výpustek