Omezení působnosti České inspekce životního prostředí
Částí patnáctou zákona č. 465/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl „drobně“ novelizován i zákon o ochraně přírody a krajiny. Změny se týkají především působnosti České inspekce životního prostředí, která by se už neměla zabývat případy tzv. fyzických osob nepodnikajících.
Ochrana přírody 1/2024 — 28. 2. 2024 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Přímé žaloby spolků jako neúčastníků řízení
Navrátit § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) do podoby před novelou č. 225/2017 Sb., kdy umožňoval účast veřejnosti (ekologických spolků) ve všech řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy přírody a krajiny chráněné podle ZOPK, se při projednávání návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku zřejmě nepodaří1.
Ochrana přírody 2/2023 — 23. 4. 2023 — Právo v ochraně přírody
Regulace ohňostrojů a používání zábavní pyrotechniky – nový odstavec 3 § 66 ZOPK
Nový odstavec 3 vložený do § 66 zákona o ochraně přírody a krajiny jako poslanecký pozměňovací návrh k tzv. protiinvazní novele (zákon č. 364/2021 Sb.) zakládá pravomoc orgánu ochrany přírody omezit nebo zakázat ve vymezených územích provádění ohňostrojů či používání zábavní pyrotechniky. Jistě dobře míněná legislativní iniciativa však vyvolává některé otazníky, jak pokud jde o vztah k obecnějšímu znění odstavce 1 § 66, tak především pokud jde o kompetence orgánů ochrany přírody.
Ochrana přírody 2/2022 — 21. 4. 2022 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Posílení pravomocí stráže přírody a lesní stráže v rámci tzv. antiinvazní novely
Jako malá dobrá zpráva v moři špatných zpráv, pokud jde o legislativní vývoj v oblasti ochrany přírody v posledních letech1, působí skutečnost, že v rámci tzv. antiinvazní novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“) a některých dalších zákonů schválila Poslanecká sněmovna 2. června t. r. pozměňovací návrhy zvyšující pravomoci stráže přírody a lesní stráže2. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, byl publikován dne 8. října 2021 pod číslem 364/2021 Sb. a většina jeho ustanovení včetně posílení pravomocí stráží nabývá účinnosti 1. ledna 2022.
Ochrana přírody 5/2021 — 28. 10. 2021 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Povolování kácení dřevin pro účely stavebních záměrů fikcí?
V Ochraně přírody 5/2020 představil P. Svoboda zásadní změny, které pro právní ochranu přírody a krajiny přináší zákon č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), a další související zákony, mj. zákon o ochraně přírody a krajiny, stavební zákon a správní řád. V tomto příspěvku se budu věnovat otázce, zda se nově zaváděná obecná fikce souhlasného závazného stanoviska dotčeného orgánu, pokud není vydáno ve lhůtě, vztahuje na závazná stanoviska orgánů ochrany přírody ke kácení pro účely stavebních záměrů podle § 8 odst. 6 ZOPK.
Ochrana přírody 6/2020 — 20. 12. 2020 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Odstranění následků neoprávněných zásahů podle § 86 ZOPK – otázky praxe
Důvodová zpráva k § 86 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon či ZOPK) uvádí, že „ustanovení o odstranění následků neoprávněných zásahů jsou prakticky stěžejními instituty zákona, neboť umožňují v praxi napravovat, resp. kompenzovat vzniklou ekologickou újmu na přírodě a krajině“. Ve skutečnosti je aplikace § 86 ZOPK nepříliš častá. Důvodem je nejen to, že některé typy ekologické újmy jsou prakticky nekompenzovatelné, ale rovněž nesprávně chápaný prostor pro správní uvážení („může“ uložit opatření k nápravě) a neochota řešit právní a věcné otázky spojené s rozhodováním o možnosti a účelnosti uvedení do původního stavu a zejména ukládáním přiměřených náhradních opatření k nápravě. Článek shrnuje, jak na sporné otázky odpovídá judikatura správních soudů.
Ochrana přírody 3/2020 — 26. 6. 2020 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Malé vodní nádrže a terénní úpravy k zadržování vody v krajině
Dne 1. února 2020 nabyl účinnosti zákon č. 312/2019 Sb., kterým se mění stavební zákon a vodní zákon za účelem podpory výstavby malých vodních nádrží a terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině. Přes bohulibý úmysl v boji proti suchu představuje přijetí poslaneckého legislativního návrhu přinejmenším „výkladový oříšek“, pokud jde o vztah k zákonu o ochraně přírody a krajiny a působnostem orgánů ochrany přírody.
Ochrana přírody 1/2020 — 28. 2. 2020 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Povolování kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven
Dne 1. 4. 2019 nabyla účinnosti vyhláška č. 86/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb. Hlavním důvodem novely vyhlášky bylo zohlednit změnu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“), provedenou spolu s velkou novelou stavebního zákona zákonem č. 225/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018, a sice nový odst. 6 § 8 upravující závazná stanoviska orgánů ochrany přírody ke kácení dřevin pro účely stavebních záměrů.
Novela vyhlášky upravila případy, kdy závazné stanovisko podle § 8 odst. 6 ZOPK, případně též rozhodnutí o povolení kácení podle § 8 odst. 1, lze vydat, aniž by žadatel doložil vlastnické právo nebo uživatelský vztah k pozemku včetně souhlasu vlastníka pozemku s kácením. Jak správně aplikovat tuto výjimku zakotvenou pro případy žádosti o kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven účel vyvlastnění (§ 4 odst. 1 písm. b) novelizované vyhlášky), není podle prvních zkušeností autorky článku orgánům ochrany přírody zdaleka jasné.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Věcný záměr nového stavebního zákona aneb zrušení působnosti orgánů ochrany přírody
Počátkem února t. r. byl do připomínkového řízení rozeslán věcný záměr stavebního zákona, který fakticky vypracovala Hospodářská komora ČR. Reálně nejde o „pouhý“ záměr rekodifikace veřejného stavebního práva, ale záměr, který zcela zjevně upřednostňuje „rychlé“ povolování staveb před ochranou všech veřejných zájmů, které při stavební činnosti mohou být dotčeny, včetně zájmu na ochraně přírody a krajiny.
Ochrana přírody 2/2019 — 26. 4. 2019 — Právo v ochraně přírody
Závazná stanoviska ke kácení dřevin pro účely stavebních záměrů
V předchozích dvou číslech časopisu se S. Havelková věnovala představení nejpodstatnějších změn, které přináší tzv. velká novela stavebního zákona spojená s novelou zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon či ZOPK) a dalších souvisejících zákonů (zákon č. 225/2017 Sb. účinný od 1. 1. 2018). Tento příspěvek je věnován podrobnějšímu rozboru změny povolování kácení a ukládání náhradní výsadby pro účely stavebních záměrů povolovaných (umisťovaných) v řízeních podle stavebního zákona uvedených v novém § 8 odst. 6 ZOPK. Spolu se zásadní změnou § 70 odst. 3 ZOPK omezující práva ekologických spolků jen na účast v řízeních před orgány ochrany přírody a s novými odst. 9 až 11 § 4 stavebního zákona zásadně omezujícími přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů pro účely řízení podle stavebního zákona je nahrazení samostatného řízení o povolení kácení před orgánem ochrany přírody „pouhým“ jeho závazným stanoviskem velmi závažné.
Ochrana přírody 1/2018 — 18. 2. 2018 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf