Podrobné vyhledávání v článcích

Obnovitelné zdroje energie představují v energetické politice vyspělých států stále významnější položku. V ČR by podle aktualizované Státní energetické koncepce měl být podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v roce 2020 zhruba 13 % oproti dnešním přibližně 10 %. Z obnovitelných zdrojů u nás vykazuje nejvýznamnější potenciál využití energie biomasy. Kromě zbytkové (sláma, probírky, štěpka) lze využívat i záměrně pěstovanou biomasu z porostů energetických rostlin. Jde o rostliny s velmi vitálním růstem a vysokou produkcí biomasy. Zároveň musejí být pěstebně zvládnutelné, biomasa musí být efektivně zpracovatelná a je též nutné zaměřit pozornost na vliv pěstování na okolní přírodu a krajinu. Právě tento aspekt řeší metodické listy Vliv pěstování energetických rostlin na přírodu a krajinu, které byly v AOPK ČR interně vydány počátkem dubna letošního roku. Dokument shrnuje přístup AOPK ČR k hodnocení rizik pěstování energetických rostlin na okolní ekosystémy a přispívá tak ke sjednocení postupu regionálních pracovišť AOPK ČR.

Mnozí vlastníci pozemků ve zvláště chráněných územích usilují řadu let o definování jasných pravidel a podmínek pro své hospodaření. Díky dlouhodobé spolupráci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů se to dnes začíná dařit. Po vytvoření legislativních a formálních podmínek, umožňujících plnohodnotné zapojení vlastníků a hospodářů do realizace opatření ve prospěch ochrany přírody a krajiny, a zavedení veřejnoprávních smluv do praxe, byla navržena první dlouhodobá a komplexní dohoda o způsobu hospodaření pro konkrétní území. Zúčastněnými stranami byla podepsána v srpnu letošního roku.

Kolik proměn se podílelo na tvářnosti podzemních prostor jeskynního systému nedaleko Křtin ve střední části Moravského krasu! V prvopočátku to bylo dlouhodobé působení ponorného toku, který postupně modeloval a rozšiřoval pukliny ve vrstvách devonských vápenců. Později se přidala činnost člověka, která místy nevratně poznamenala podstatnou část krasového labyrintu. Jeskyně Výpustek, která dosud skrývá mnohá tajemství, otevírá své nitro a poskytuje široké možnosti poznání. Na návštěvníky veřejnosti zpřístupněné jeskyně čeká každým rokem něco nového.

Vážení čtenáři,

rok 2013 přinesl, kromě jiného (třeba 50. narozenin Krkonošského národního parku, které jsme připomněli i v Ochraně přírody), změny ve vedení české sekce Federace EUROPARC.

Sám se již řadím mezi pamětníky, ale Pavel Řepa toho pamatuje více. Dne 23. 7. 2013 oslavil sedmdesátiny. Každé setkání s ním je nejen pro mě zážitkem, vezměme to po dekádách:

Vyskytují se povodně v posledních desetiletích v České republice častěji než v minulosti, nebo jsou jen více na očích? Pokud ano, mohou nějak souviset s probíhajícími a očekávanými změnami podnebí? Do jaké míry se na jejich rozsahu podílejí úpravy toků a nevhodná péče či spíše nepéče o krajinu? Dokážeme na základě hodnověrných údajů, které máme již dnes k dispozici, a s pomocí soudobé výpočetní techniky a dalších postupů výskyt povodní předvídat? Jaká opatření bychom měli učinit, aby si krajina lépe poradila s velkou vodou? Co vlastně brání účinnějšímu využívání krajiny jako spojence v boji proti následkům povodní?

RNDr. Jan Pretel, CSc. se v uplynulých dvaceti letech aktivně věnuje problematice klimatické změny a do roku 2012 vedl stejnojmenné oddělení v Českém hydrometeorologickém ústavu. V letech 1996–2009 zastupoval ČR v Mezivládním panelu OSN o klimatické změně (IPCC) a v letech 1997–2002 byl i členem jeho výboru. Řadu let na tomto tématu spolupracoval i s Ministerstvem životního prostředí. V současnosti je vědeckým tajemníkem Českého hydrometeorologického ústavu.

Vyslovíme-li před milovníkem přírody slovo Indie, první, co se mu obvykle vybaví, bývá tygr. Přestože největší kočkovitá šelma představuje v druhé nejlidnatější zemi planety v dobrém i zlém ikonu ochrany přírody, nabízejí tamější chráněná území i jiné, neméně působivé ukázky zdejší přírody a krajiny.