Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 4/2013 — 24. 10. 2013 — Zprávy-Recenze — Tištěná verze článku v pdf

Osmdesát let vodní plavby v Punkevních jeskyních

Autor: Petr Zajíček

Suchou nohou na dno Macochy

Již osmdesát let mohou návštěvníci absolvovat prohlídku Punkevních jeskyní suchou nohou na dno Macochy a odtud na motorových člunech po zeleně prozářených tůních zpět na povrch.

Objevné průzkumy a postupné zpřístupňování jeskynních prostor mezi dnem propasti Macocha a vývěrem Punkvy jsou spjaty s osobou badatele profesora Karla Absolona. Na přelomu 19. a 20. století systematicky zkoumal většinu tehdy známých jeskyní na území Moravského krasu, pořizoval jejich odborný popis, podrobnou mapovou a fotografickou dokumentaci a zkoumal také jeskynní faunu. Roku 1909 založil pracovní speleologickou skupinu – sekci pro výzkum jeskyň při Brněnském klubu přírodovědném. Na podzim v témže roce badatelé pronikli do prvních suchých prostor Punkevních jeskyní.

V roce 1914 se jim podařilo proniknout suchou částí Punkevních jeskyní až na dno Macochy, prostory byly elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. Poprvé tak turisté spatřili úchvatný přírodní fenomén – propast Macochu ze dna, do té doby přístupnou pouze shora po lanech nebo žebřících. Objevem a zpřístupněním prostor s bohatou krápníkovou výzdobou však Absolonovo úsilí neskončilo. Věděl, že musejí existovat prostory mezi Macochou a Pustým žlebem v paralelní větvi, protékané podzemní řekou Punkvou.

Proti proudu Punkvy, v místě jejího vývěru v Pustém žlebu, se snažilo před Absolonem proniknout několik badatelů. Sifon však nepřekonali. To se podařilo až roku 1920, kdy stropy sifonu byly v rámci průzkumných prací prováděných Absolonem sestřeleny. Otevřely se volné prostory protékané podzemní Punkvou, ale také boční suchá chodba, která vedla do nádherně vyzdobeného dómu. Byl pojmenován po prvním československém prezidentovi – Masarykův. Dne 30. 3. 1921 byla tato prostora elektricky osvětlena a zpřístupněna veřejnosti.

Zpřístupnění vodní cesty na řece Punkvě

Kromě toho, že badatelé objevili pokračování dalších suchých prostor s bohatou krápníkovou výzdobou za Masarykovým dómem, tzv. Skleněné dómy, hlavní úsilí směrovali proti proudu Punkvy směrem k Macoše. Ačkoliv byly objeveny i volné partie ze dna Macochy, všem postupům stály v cestě hluboké sifony. V letech 1928–1929 byla po dlouhých a precizních přípravách proražena odvodňovací štola, čímž se podařilo snížit hladinu Punkvy o 6 metrů. Otevřela se další pokračování po proudu i proti proudu ponorné řeky. Byly objeveny paralelní chodby, vysoké komíny nebo odbočky z hlavního tahu protékaného Punkvou. K úplnému propojení prostor mezi Macochou a vývěrem Punkvy však ještě nedošlo. Poslední překážkou byl 33 metrů hluboký Zlý sifon. V prosinci 1932 byly zahájeny čerpací práce. Po několika neúspěšných pokusech byla sestrojena a připravena soustava čerpadel Nautil, která postupně snižovala vody ve Zlém sifonu. Dne 5. února 1933 se sifon podařilo zcela vyčerpat a fyzicky tak propojit prostory mezi dnem Macochy a vývěrem Punkvy. Sám Absolon považoval tuto událost za experiment, jaký lidstvo dosud nevidělo.

Krátce po úspěšném vyčerpání Zlého sifonu přišla v důsledku tání sněhu povodňová vlna a prostory se opět zaplavily. Absolon a jeho spolupracovníci již měli jistotu, že všechny části protékané podzemní Punkvou jsou propojeny. Rychle zahájili další práce, během kterých byla nad Zlým sifonem proražena štola. Tak se podařilo plně zpřístupnit vodní plavbu Punkvy, která měla navíc regulovatelnou hladinu pomocí stavidel v odvodňovací štole. Dne 1. července roku 1933 byla vodní plavba slavnostně otevřena. Již tehdy byly podvodní části prostor prosvíceny ponornými žárovkami, takže i první návštěvníci byli fascinováni zelenavě prozářenými tůněmi a jezery.

V průběhu objevných průzkumů a zpřístupňovacích prací na podzemní Punkvě měl profesor Absolon své příznivce, ale i tvrdé odpůrce a kritiky. I přes nešetrný zásah do tohoto jeskynního systému dokázal na malém úseku Moravského krasu přiblížit přírodní krásy jeho podzemí návštěvníkům, odborné i laické veřejnosti.

Za osmdesát let své existence prodělala prohlídková trasa Punkevních jeskyní včetně vodní plavby několik rekonstrukcí. Ta nejrozsáhlejší proběhla v letech 1995–1996 a byla financována Ministerstvem životního prostředí ČR. Délka vodní plavby měří v současnosti 450 metrů a patří k největším turistickým lákadlům v naší zemi.

Petr Zajíček