Podrobné vyhledávání v článcích

Mým přáním je posílení společenské pozice památkové péče. Veřejnost se hlásí k památkám, ráda je navštěvuje a seznamuje se s jejich příběhy, ale někdy již zapomíná, že prosazování veřejného zájmu je mnohdy na úkor toho osobního a že ochrana památek není pouze věcí odborné instituce, ale nás všech – proto je třeba se v ochraně kulturního dědictví více angažovat, nebýt lhostejný k odkazu našich předků.

Historie pohlednic odesílaných poštou sahá do druhé poloviny 19. století. Např. v Německu byla nejstarší dochovaná prošlá pohlednice odeslána v roce 1866, v Rakousko-Uhersku o pět let později. V 80. a 90. letech pak nastává velký rozmach tisku obrázkových pohlednic, který byl podpořen i výstavbou Eiffelovy věže. Ta se ihned stala objektem zájmu fotografů i vydavatelů. Na konci 19. století se objevují také první obrázkové pohlednice z oblasti Moravský kras. Nejčastějším motivem byla světoznámá propast Macocha, vývěr Punkvy, ale i pamětihodnosti či poutní místa jako Sloup nebo Křtiny. Na vydávání pohlednic na našem území se v počátcích nejvíce podílel Klub českých turistů, založený roku 1888.

Několik posledních lyžařských sezon ukazuje, že ani zasněžovací technika není všemocná a člověk mnohdy musí kapitulovat před rozmary počasí. Důležitou roli proto stále sehrává nadmořská výška lyžařských areálů, která se odráží v příznivějším klimatu a delší lyžařské sezoně výše položených středisek. Nejvýše položené lyžařské areály u nás ovšem zpravidla požívají nejvyššího stupně ochrany přírody a dochází tak k zákonitému střetu mezi snahou o ochranu jedinečných přírodních hodnot a sportovním vyžitím. Jak se konkrétně projevuje provoz sjezdové tratě bez používání umělého zasněžování v životním cyklu horské vegetace, ukazuje následující pojednání.

Broumovsko nebo lépe řečeno Broumovská kotlina – poněkud zapomenutý kraj v severovýchodním cípu Čech. Kraj fascinující přírody a jedinečných labyrintů pískovcových skalních měst, kraj unikátních barokních kostelů, zachovalých údolních lánových vsí vzniklých během středověké velké kolonizace, skládajících se z velkolepých klasicistních dvorcových statků. Kraj znamenitých lidových kameníků a osmisetleté benediktinské historie – to vše je Broumovsko.

Návštěvníci Beskyd se mohou v období léta setkat se zajímavou, statnou, modře kvetoucí rostlinou, omějem tuhým moravským, a to zejména podél turistických chodníků, potoků a pramenišť.

Oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum Skalický) je západokarpatským endemitem s centrem výskytu v České republice v oblasti Moravskoslezských Beskyd a byl popsán teprve v roce 1982 (Skalický 1982). Vzhledem ke svému omezenému areálu je řazen mezi ohrožené druhy červeného seznamu ČR a je také evropsky významným druhem, zařazeným do přílohy II směrnice o stanovištích (92/43/EHS).

Krajinné památkové zóny (dále KPZ) jsou nejvýznamnějším nástrojem památkové péče k ochraně kulturních a historických hodnot krajiny. V minulých letech byla problematika KPZ řešena výzkumným projektem Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón.

Cílem projektu bylo shrnout přednosti i slabé stránky ochrany kulturně-historických hodnot v krajinných památkových zónách a navrhnout další nástroje péče o ně. Dílčí výstupy řešení se zaměřením na problematiku identifikace a monitorování vývoje kulturních a historických hodnot na území KPZ jsou představeny v tomto příspěvku.

K napsání pátého dílu seriálu věnovaného veřejné zeleni mne inspirovala nová velmi reprezentativní a hodnotná publikace Krajinné památkové zóny České republiky, která v mnoha ohledech dotváří pohled na ochranu kulturního dědictví krajiny. Knihu vydal v roce 2015 Národní památkový ústav ve spolupráci s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Mendelovou univerzitou a Českým vysokým učením technickým. Na pěti stech stránkách kniha ukazuje nedělitelnost kulturního a přírodního dědictví, popsanou např. v jiné podobně reprezentativní publikaci Krajina v ČR.