Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 5/2008 — 21. 10. 2008 — Výzkum a dokumentace

Automobilová doprava a mortalita obratlovců

autoři: Petr  Anděl, Václav Hlaváč

Rychlý rozvoj dopravy má zásadní vliv na krajinu, ale také na přežívání populací volně žijící živočichů v takto ovlivněné krajině. Za nejzávažnější dopad automobilového provozu je dnes obecně pokládaná fragmentace prostředí. Dálnice a silnice vytvářejí pro živočichy v krajině obtížně prostupné bariéry, což způsobuje rozčlenění původních areálů a vznik malých, z dlouhodobého hlediska neživotaschopných populací. Vliv fragmentace prostředí se v krátkém časovém úseku velmi obtížně kvantifikuje, obecně se ale dnes tento faktor v celé Evropě považuje za hlavní příčinu ohrožení existence mnoha druhů. V našich podmínkách může fragmentace prostředí, způsobená výstavbou nových dálnic, způsobit již v nejbližších letech například ohrožení další existence populace losa (Alces alces), která v současnosti v jižních Čechách čítá pouze 20-30 jedinců a její existence je závislá na každoročním příchodu několika jedinců z Polska. Tyto migrace se dnes sice ještě sporadicky odehrávají, díky budování nových dálnic a rostoucí hustotě provozu jsou však stále obtížnější a jejich četnost klesá. Obdobně ohrožené jsou i populace velkých šelem. Rostoucí fragmentace prostředí ohrožuje na různých úrovních řadu dalších skupin živočichů, například sysla obecného (Spermophilus citellus), některých druhů obojživelníků a mno ha dalších. Jak ukazují zkušenosti ze zemí s hustší dopravní sítí, bude i u nás s rostoucí hustotou dopravy do budoucna ohrožených druhů rychle přibývat.

Vydra říční (Lutra lutra) je při svých migracích nucena překonávat silnice a stává se proto častou obětí autoprovozu. V území s hustou silniční sítí mohou úhyny na silnicích ohrozit další existenci vydří populace.

Foto V. Hlaváč

Kromě fragmentace prostředí má doprava i další významné ekologické dopady. Jde například o likvidaci biotopů při výstavbě nové infrastruktury, hlukovou a imisní zátěž atd. Velmi zřetelným a významným dopadem autoprovozu je také usmrcování živočichů v důsledku kolizí s motorovými vozidly. Kvantifikace počtů usmrcených živočichů a zhodnocení vlivu silniční mortality na vývoj populací jednotlivých druhů však zatím chybí. Problém střetů zvěře s vozidly je úzce spojen také s dopravními nehodami a tedy s bezpečností silničního provozu. Cílem tohoto příspěvku je pokusit se o rámcovou kvantifikaci mortality živočichů na silnicích v ČR.

Příčiny mortality lze obecně rozdělit do dvou skupin: faktory technické, odrážející stav komunikace a provozu na ní (šířka komunikace, počet jízdních pruhů, svodidla, protihlukové stěny, oplocení, intenzita dopravy, její rozložení v průběhu dne, průměrná rychlost vozidel apod.) a faktory biologické, odrážející stav populací živočichů v okolí komunikace a jejich migrační chování. Situaci dále ovlivňují také místní konfigurace terénu, skladba lesních a zemědělských kultur atd.

Policejní statistiky

Jedním z výchozích zdrojů informací o počtech usmrcených živočichů mohou být policejní statistiky, shrnující příčiny dopravních nehod. Podle údajů, které poskytla Policie ČR za roky 2003–2006, je každoročně evidováno cca 6 200–8 500 nehod se zvěří.

V tabulce 1 je uvedeno rozdělení dopravních nehod se zvěří podle typu komunikace, hodnoceny jsou zvlášť dálnice a silnice I., II., III. třídy. Pro možnost srovnání jsou počty nehod přepočteny na 1 km délky silnice dané kategorie.

Policejní statistiky umožňují hodnotit i rozdělení nehod se zvěří v průběhu roku a je z nich patrné jarní a podzimní zvýšení počtu nehod.

Pro potřeby zoologického hodnocení mortality však mají policejní statistiky několik základních nevýhod:

• Nahlášeny a evidovány jsou pouze větší dopravní nehody, při kterých byla způsobena újma na zdraví nebo významná ekonomická škoda. Z toho vyplývá, že se jedná pouze o část nehod s velkými savci (jelen, srnec, prase divoké).
• Nejsou evidovány druhy zvěře, které nehodu způsobily.

Policejní statistiky jsou tedy nevyužitelné pro odhady celkových ztrát u jednotlivých druhů, mohou však podat obraz o rozložení mortality v jednotlivých měsících, přehled o mortalitě na jednotlivých typech komunikací o dlouhodobějších časových trendech apod. Proto je vhodné i do budoucna tento zdroj informací průběžně sledovat a vyhodnocovat.

Hodnocení mortality živočichů na silnicích

V rámci výzkumného projektu VaV 1F54L/007/120 a částečně projektu MŠMT 6293359101 byl na vybrané síti silnic a dálnic proveden podrobný pěší průzkum, při kterém po dobu jednoho roku byli zaznamenáváni všichni uhynulí živočichové nalezení na silnici, krajnici a v silničních příkopech.

Sledování bylo prováděno pěší kontrolou po obouch stranách silnic a zaznamenávány byly všechny usmrcené kusy obratlovců. Sledování probíhalo od 1. 4. 2006 do 30. 4. 2007. Úseky ke sledování byly vybrány tak, aby odrážely co nejširší spektrum přírodních podmínek (Českomoravská vysočina, Polabí, jižní Morava). V různých oblastech byly pak každý měsíc kontrolovány rovnoměrně dálnice a rychlostní silnice a silnice I., II. a III. třídy. Během průzkumu bylo zkontrolováno pěší pochůzkou oboustranně (tam a zpět)1 282 km silnic a dálnic, z toho 321 km dálnic a rychlostních silnic, 302 km silnic I. tříd, 355 km silnic II. tříd a 304 km silnic III. tříd. Během pochůzky byl u každého nálezu zaznamenáván druh, přesná poloha na silnici (silnice, krajnice, příkop), kilometráž, popis okolí nálezu a odhad stáří zbytků.

Za 12 měsíců sledování bylo nalezeno 2 149 ks obratlovců ve 103 druzích. Z tohoto počtu bylo nejvíce savců (54 %), dále ptáků (25 %), obojživelníků (17 %) a nejméně plazů (4 %).

Pro zhodnocení vlivu silniční mortality na populace jednotlivých druhů je nejdůležitější odhad celkové mortality na silnicích v ČR. Tyto odhady je možné provádět pouze pro druhy nalezené v početnějších souborech. Z odhadů byli zcela vyloučeni obojživelníci, u kterých hraje rozhodující roli mortalita ve specifických oblastech v krátkém období jejich migrací. Použitá metoda nemůže tato specifika odpovídajícím způsobem podchytit.

Při odhadech celkové mortality jednotlivých druhů je nutné brát v úvahu nedostatky použité metody. Jde zejména o tyto skutečnosti:

• Pro výpočet celkové mortality je nutné co nejpřesnější stanovení stáří kadaverů zvířat nalezených na silnici. V reálných podmínkách je velmi obtížné tuto dobu přesně určit.
• Část usmrcených jedinců je vozidlem odhozena zcela mimo silnici, nebo jsou zbytky projíždějícími vozidly zlikvidovány tak rychle, že jsou v krátké době nezaznamenatelé.
• Část jedinců je po střetu poraněna a umírá až následně mimo silnici. Tito jedinci nemohli být při pochůzce zaznamenáni a zahrnuti do statistiky. Na silnicích nižších tříd se obdobně projevuje i skutečnost, že řidič často přejeté zvíře sebere a odveze (zajíc, bažant a další).

Odhady byly provedeny pouze pro vybrané druhy savců a ptáků. Výsledky jsou shrnuty v tab. 2 a na obr. 1 a 2. Uvedeno je srovnání relativní mortality vztažené na 1 km komunikace za rok pro různé kategorie silnic a dále odhad celkové roční mortality na celé silniční síti ČR.

Tab. 2 Relativní mortalita na různých kategoriích komunikací a odhad celkové mortality na silniční síti ČR za rok.

U uvedených druhů savců je nejvyšší relativní mortalita (tedy počet usmrcených jedinců na 1 km) na dálnicích a rychlostních silnicích, s nižší kategorií silnic počet klesá. Je zajímavé, že podle policejních statistik je počet dopravních nehod způsobených zvěří na 1 km vyšší na silnicích I. třídy než na dálnicích. Příčina může být v tom, že mortalita na dálnici je způsobená především nočním provozem kamionů. Tato vozidla zůstávají obvykle po srážce se zvířetem velikosti srnce nepoškozená, řidič tedy událost nehlásí a ta se v policejních statistikách neobjeví.

Z hlediska bilance celkových ztrát je však třeba vycházet spíše z absolutních čísel pro jednotlivé kategorie komunikací. Po přepočtu na celkovou délku jednotlivých typů silnic je zřejmé, že nejvíce zvířat hyne na silnicích nižších tříd a nejméně jich uhyne na dálnicích. Z obr. 2 je patrné rozložení celkových počtů usmrcených srnců a zajíců na silnicích různých kategorií v rámci celé ČR. Tato skutečnost je zásadní při úvahách o přijímání konkrétních opatření na snižování mortality. Vyplývá z toho, že pozornost je třeba věnovat nejen dálnicím a rychlostním komunikacím, ale i opatřením na silnicích nižších kategorií.

Výsledné počty usmrcených živočichů na silnicích jsou překvapivě vysoké. U druhů, které jsou zároveň zvěří podle předpisů o myslivosti, je možné porovnat mortalitu na silnicích s údaji mysliveckých statistik. Jako příklad lze uvést dva modelové druhy – srnce obecného (Capreolus capreolus) a zajíce polního (Lepus europaeus) – viz tab 3.

Tab. 3 Porovnání zjištěné mortality zajíce polního a srnce obecného s údaji mysliveckých statistik

U zajíce odhad mortality překračuje téměř dvakrát udávané jarní kmenové stavy. Přestože mortalita postihuje nejen dospělé jedince zahrnuté do jarních kmenových stavů, ale i tohoroční přírůstek, je zřejmé, že z hlediska populační ekologie by takový stav nebyl udržitelný a jediné vysvětlení spočívá v tom, že údaje o jarních kmenových stavech zajíce jsou výrazně podhodnocené. Přesto je zřejmé, že pro zajíce je mortalita na silnicích faktorem výrazně ovlivňujícím populační vývoj tohoto druhu. U srnce představují ztráty na silnicích cca polovinu ročního odstřelu a cca 1/6 jarních kmenových stavů. I u tohoto druhu je tedy nutné považovat zjištěnou mortalitu na silnicích za faktor, který má z hlediska populačního vývoje významný vliv. Druhem, jehož populační vývoj může být výrazně ovlivňován silniční mortalitou, je také vydra říční (Lutra lutra). Počet nalezených jedinců (4 ks) v rámci studie není sice dostatečný pro výpočet celkových ztrát, údaje získávané průběžně Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českým nadačním fondem pro vydru však potvrzují, že ztráty na silnicích jsou hlavní příčinou mortality vydry a snadno může nastat situace, kdy silniční mortalita významně ovlivní populační vývoj tohoto druhu.

Závěr

Výsledky průzkumu potvrdily závažnost vlivu automobilového provozu na volně žijící živočichy v ČR. Pro přesnější kvantifikaci bude třeba provést ještě řadu výzkumů různými metodickými postupy. Při tom je ale třeba si uvědomit, že veškeré studie mají význam pouze tehdy, povedou-li k návrhům a realizaci praktických opatření pro snižování mortality živočichů na silnicích. Tento příspěvek považujeme tedy především za podnět k zahájení diskuse a uvítáme jakékoliv poznatky, údaje a náměty pro další řešení.

P. Anděl působí ve společnosti Evenia, s. r. o, výzkumné centrum aplikované ekologie, Liberec. V. Hlaváč je vedoucím Střediska AOPK ČR, Havlíčkův Brod