Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Pohled na Sněžku

Fotografie z obálky

Autor: Kamila Antošová

Pohled na Sněžku

Pohled na Sněžku (1 603 m n. m.) od Úpské hrany. Před horou vyniká Větrný hřeben, úzká spojnice masivu Sněžky s východokrkonošským náhorním platem, prudce spadající do karů Úpská jáma a Kociol Lomniczki.

Ochrana přírody 6/2014 1. 5. 2015 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf

Krajinou povodní

Fotografie z obálky

Autor: Jan Moravec

Krajinou povodní

Že povodně jsou v nivách velkých řek přirozenou a nezbytnou součástí přírodních procesů asi není třeba čtenářům tohoto časopisu vysvětlovat. Osvěta veřejnosti v této otázce ale rozhodně neuškodí. Nová naučná stezka, nazvaná Krajinou povodní, se však zdaleka nezabývá jen povodněmi.

Ochrana přírody 6/2014 1. 5. 2015 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf

Nosorožec tuponosý

Fotografie z obálky

Autor: František Pelc

Nosorožec tuponosý

Nosorožec tuponosý (Cerathoterium simum) je nejčastější obětí brutálního vybíjení mj. proto, že se rád pase v přehledných otevřených afrických savanách a jeho rohy jsou největší - mohou dorůst až dvoumetrové délky. Přes 90 % jeho populace je vázáno na státní a privátní rezervace Jižní Afriky a zde mezi úplně nejvýznamnější útočiště patří Hluhluwe-Umfolozi Park, odkud pochází i tento snímek.

Ochrana přírody 5/2014 24. 1. 2015 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf

Naučná stezka Sudslavický okruh

Fotografie z obálky

Autor: Jan Moravec

Přírodní rezervace Opolenec byla vyhlášena v roce 1985 a v současné době je i evropsky významnou lokalitou. Je součástí tzv. Pošumavského krasu, tedy skupiny ostrůvků krystalických vápenců v předhůří Šumavy. Tím je řečeno mnohé – nepřekvapí výskyt řady vzácných druhů rostlin ani krasových jevů.

Ochrana přírody 5/2014 24. 1. 2015 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf

Ustupující rozlivy v PR Meandry Lužnice

Fotografie z obálky

Autor: Jan  Ševčík

Ustupující rozlivy v PR Meandry Lužnice

Po jarní povodni 2006 zvýrazňují jemnou morfologii říční nivy, retenční funkce a ochrana přírody jsou zde v souladu.

Ochrana přírody 4/2014 21. 1. 2015 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf

Vlčí roklí po nových povalových chodnících

Fotografie z obálky

autorka: Hana Heinzelová

Vlčí roklí po nových povalových chodnících

Letos v červnu byly dokončeny opravy dřevěných chodníků na žluté turistické trase ve Vlčí rokli v národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplické skály. Návštěvníci tak mohou znovu projít z Teplických do Adršpašských skal soutěskou Vlčí rokle přes rašeliniště a skalní hřeben k Adršpašskému jezírku.

Ochrana přírody 4/2014 21. 1. 2015 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf

Po stopách 
K. H. Máchy krajinou kolem Bezdězu

Fotografie z obálky

Autor: Robert Šenk

Po stopách 
K. H. Máchy krajinou kolem Bezdězu

Z malé železniční stanice Bezděz vede zeleně značená turistická cesta. Již asi po 200 metrech se dostanete na křižovatku značených cest se směry Bezděz, Valdštejnsko, Bělá. Vydejte se po modré značce do 2,5 km vzdálené obce Bezděz.

Ochrana přírody 3/2014 21. 1. 2015 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf

Jarní tah je každoroční divadlo, které v některých případech nabývá mimořádných kulis

Fotografie z obálky

Autor: František Pelc

Jarní tah je každoroční divadlo, které v některých případech nabývá mimořádných kulis

Hejno jeskápů rezavých (Calidris canutus) a břehoušů rudých (Limosa lapponica) tvořené statisíci jedinců. NP Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer v Německu. U nás tito ptáci protahují jen vzácně.

Ochrana přírody 2/2014 21. 1. 2015 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf

Červené blato

Fotografie z obálky

autorka: Markéta Drábková

Červené blato

V CHKO Třeboňsko se nachází rozsáhlá plocha rašelinišť, tzv. blat. Začala vznikat ve sníženinách terénu již před více než 12 000 lety. Jejich rašelina je dodnes využívána k lázeňství a k výrobě zahradních substrátů. V minulosti bylo hlavním důvodem k těžbě rašeliny borkování – ruční výroba cihliček na topení. Po zaniknutí tohoto způsobu hospodaření začala rašeliniště regenerovat, a vznikla tak pestrá mozaika různých rašelinných biotopů od bezlesí až po zapojený les podle stáří porostu a výšky hladiny podpovrchové vody. Od roku 1993 jsou „Třeboňská rašeliniště“ zapsána na Seznamu mokřadů mezinárodního významu Ramsarské úmluvy.

Ochrana přírody 2/2014 21. 1. 2015 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf