Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Tolije bahenní

Fotografie z obálky

Autor: Vladimír Zabloudil

Tolije bahenní

Tolije bahenní (Parnassia palustris) je na našem území jediným zástupcem čeledě a rodu s asi 40 druhy rozšířenými v mírných až chladných pásmech severní polokoule.

Ochrana přírody 6/2010 28. 12. 2010 Fotografie z obálky Tištěná verze článku v pdf

Meandry Svratky u Milov

Fotografie z obálky

Autor: Vladimír Zabloudil

Meandry Svratky u Milov

Horní tok Svratky sevřený rulovými hřbety svrateckého krystalinika vytvořil v prostoru Milovské kotliny denudací měkčích svorových hornin širokou údolní nivu s ojediněle zachovaným systémem říčních meandrů. Meandrující tok a mokřady lemuje vegetace údolních jasanovo-olšových luhů a vrbin s olší lepkavou, vrbou křehkou, trojmužnou a popelavou.

Ochrana přírody 6/2010 28. 12. 2010 Fotografie z obálky

Lejsek bělokrký

Fotografie z obálky

Autor: Foto Jiří Bohdal

Lejsek bělokrký

Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) patří k typickým ptačím druhům lužních lesů Litovelského Pomoraví.

Ochrana přírody 5/2010 27. 10. 2010 Fotografie z obálky

Bobr evropský

Fotografie z obálky

Autor: Foto Josef Korbel

Bobr evropský

Bobr evropský(Castor fiber, Linnaeus, 1758) – původně se vyskytoval v lesích téměř celé Eurasie, do konce 19. století však byl vyhuben v drtivé části Evropy a do 20. století se zde udržel jen v několika málo ostrůvkovitě rozmístěných populacích. V českých zemích byli bobři vyhlazeni prakticky již v polovině 18. století, a i když se poté konaly pokusy s odchovem bobrů v zajetí a jejich návratem do volné přírody, neměly dlouhého trvání (ve druhé polovině 19. století byli u nás bobři znovu vybiti). Do České republiky se vrátili na přelomu 80. a 90. let 20. století, a to díky záchranným programům, v rámci nichž probíhalo vysazování bobrů z posledních zbytkových populací do vhodných biotopů u nás (např. Litovelské Pomoraví) i v jiných státech Evropy (např. Rakousko).

Ochrana přírody 5/2010 27. 10. 2010 Fotografie z obálky

Ramena řeky Moravy

Fotografie z obálky

Autor: Foto Petr Holub

Ramena řeky Moravy

Zvláštností je velké množství plaveného dřeva, a to i velkých kmenů vytvářejících v toku často výrazné akumulace. Zkušenosti z řady každoročních menších či větších povodní ukazují, že v přirozeném toku nemusí znamenat nebezpečí pro níže položené stavby typu mostů či jezů. Síla proudu povodňové vody je v lužním lese eliminována možností rozlivu. Naopak kmeny stromů ve vodě významně ovlivňují reliéf dna a boční či hloubkovou erozi.

Ochrana přírody 5/2010 27. 10. 2010 Fotografie z obálky

Pohled na Pustý zámek z Havraně

Fotografie z obálky

Autor: Foto Stanislav Wieser

Pohled na Pustý zámek z Havraně

Ochrana přírody 4/2010 14. 9. 2010 Fotografie z obálky

Luční porosty v Doupovských horách

Fotografie z obálky

Autor: Foto Jan Matějů

Luční porosty v Doupovských horách

Louky jižně od rybníka u bývalé obce Jeseň patří bezesporu mezi nejcennější luční porosty v Doupovských horách. Na rozloze cca 110 ha se zde, uvnitř vojenského újezdu, dochovaly velmi kvalitní porosty pcháčových a střídavě vlhkých bezkolencových luk.

Ochrana přírody 4/2010 14. 9. 2010 Fotografie z obálky

Listonoh lesní

Fotografie z obálky

Autor: Foto Petr Jiskra

Listonoh lesní

Kriticky ohroženýlistonoh letní (Triops cancriformis)patří mezi tzv. listonohé korýše podtřídy Branchiopoda. Jedná se o palearktický druh s velkým areálem rozšíření, který sahá od Britských ostrovů do asijské části Ruska, na jih do Maroka, přes Egypt po Indii a severně přibližně po 60° severní šířky. Listonoh letní dorůstá až 10 cm a od příbuzného listonoha jarního (Lepidurus apus) se mimo jiné liší absencí ploutvičky mezi zadečkovými štěty.

Ochrana přírody 4/2010 14. 9. 2010 Fotografie z obálky

Spallanzaniho jeskyně

Fotografie z obálky

Autor: Foto A. Komaško

Spallanzaniho jeskyně

Spallanzaniho jeskyněvznikla v suchomastských vápencích, místy červenavě zbarvenými. Vyniká vysokými klenutými stropy. Pravý bok v pozadí tvoří odpadlé desky, nad nimi průlez do Janiny jeskyně.

Ochrana přírody 3/2010 22. 6. 2010 Fotografie z obálky

Pěnitka bílá

Fotografie z obálky

Autor: Foto A. Komaško

Pěnitka bílá

Pěnitka bílá(Mucilago crustacea), organismus na rozhraní mezi rostlinnou a živočišnou říší. Často ji ještě nalezneme v různých přehledech hub, dnes je však již řazena mezi živočichy, a to měňavkovce: říše měňavkovci (Amoebozoa) → kmen hlenky (Mycetozoa) → třída vlastní hlenky (Myxomycetes) → řád vápenatkotvaré (Physarales) → čeleď dvojblankovité (Didymiaceae). Výskyty v areálu NPP Zlatý kůň jsou pozorovány již v květnu v listnatém lese s převahou buků. Pěnitka tvoří povlaky (některé pokrývají plochu o průměru i 30 cm) jak na zetlelém dřevě a loňských listech, tak na živých rostlinách včetně břečťanu a kmínků semenáčků buků. Výskyt mnoha jedinců umožňuje pozorovat je v různých fázích životního cyklu. Podle toho mají také rozdílný vzhled i barvu – bílou, bledě žlutou, béžovou a černou v době uvolňování výtrusů.

Ochrana přírody 3/2010 22. 6. 2010 Fotografie z obálky