Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 2/2017 1. 5. 2017 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Některé aspekty návštěvnosti jeskyní v NPR Kaňon Labe

Autor: Jaroslav Kukla

Některé aspekty návštěvnosti jeskyní  v NPR Kaňon Labe

Kaňon Labe v úseku od Děčína ke státní hranici tvoří významný a monumentální krajinný celek, který je výjimečný i na evropské poměry. Řeka Labe a její přítoky se v těchto místech zařízly hluboko do pískovcové kry a pomohla tak vytvořit morfologicky velice zajímavé prvky, jako jsou vysoké skalní věže a stěny, suťová pole, ale i pískovcové jeskyně, které bývají hojně navštěvovány amatérskými speleology. Odrazem atraktivity těchto míst je jejich návštěvnost. Provedená studie objasňuje některé aspekty návštěvnosti vybraných jeskyní nacházejících se na území NPR Kaňon Labe. Data byla publikována v rámci diplomové práce (Kukla 2013).

Charakteristika
Na území CHKO Labské pískovce je v současnosti evidováno více než 140 jeskyní, z toho v samotné NPR Kaňon Labe se pak nachází 80 jeskyní. Z geomorfologického hlediska se jedná o jeskyně pseudokrasové, jak se označují jeskyně vytvořené nekrasovými procesy, v dané lokalitě nejčastěji gravitačními silami (rozsedlinové jeskyně) nebo jako následek skalních řícení (suťové jeskyně). Jeskyně nejsou v terénu označeny a nevedou k nim turistické značky. Některé z těchto jeskyní jsou pravidelně navštěvovány turisty již od počátku 20. století a rovněž v současnosti patří k oblíbeným návštěvnickým cílům. A to i přesto (nebo snad právě proto) že sestup do nich je obvykle velice náročný a často bývá spojen s použitím lana a odpovídající výbavy.

Z fauny v jeskyních NPR Kaňon Labe bylo během desetiletého monitoringu pozorováno 8 druhů letounů. Nejčastěji se zde vyskytuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a netopýr velký (Myotis myotis) (Benda a Chvátal 2011). Z bezobratlých pak lze zmínit koníka jeskynního (Troglophilus neglectus) a více druhů pavouků (Holec et al. 2010). V některých jeskyních byl pozorován rovněž mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).


Metodika
K získání hrubé informace o návštěvnosti jednotlivých jeskyní bylo využito zápisů návštěvníků v zápisových knihách, které se zpravidla umísťují v ochranné schránce do koncových prostor jeskyně. Návštěvník do nich obvykle zanese svou přítomnost podpisem společně s datem návštěvy. Tradice těchto návštěvních knih je v regionu více než sto let stará, avšak bohužel většina ze starších exemplářů těchto knih se nedochovala. Proto nelze kontinuálně posuzovat návštěvnost, ale lze porovnávat pouze několik posledních let. Podrobnější informace od návštěvníků byly získány pomocí ankety. Ta byla stabilně umístěna v pěti jeskyních, které byly vybrány tak, aby vhodně reprezentovaly celé území NPR Kaňon Labe.

graf labe
Průměrná roční návštěvnost Loupežnické jeskyně za jednotlivá historická období
podle dat z dochovaných návštěvních knih. Zpracoval Jaroslav Kukla

Vliv návštěvnosti na vnitřní prostředí jeskyně byl přibližně kvantifikován pozorováním dotčených míst přímo v jeskyni a rozborem odpadu zanechaného v jeskyních návštěvníky. Dále byla provedena analýza vzorků půdy pomocí metody fosfolipidových mastných kyselin (PLFA), která poskytla data o mikrobiálním společenstvu na různých místech jeskyně.

obr.3
Původ respondentů, kteří navštívili jeskyně v kaňonu Labe.
Počet respondentů 564, sledované období 25. 4. 2011 až 25. 5. 2013.
Zpracoval Jaroslav Kukla


Výsledky a diskuse
Podle dat z návštěvních knih lze konstatovat, že nejvíce oblíbenou jeskyní je Loupežnická jeskyně, jejíž průměrná roční návštěvnost za sledované období byla 650 osob/rok. Tento fakt souvisí pravděpodobně s tím, že se jedná o největší a tím i nejvíce atraktivní jeskyni v NPR Kaňon Labe a je dlouhodobě hojně navštěvována. Dále pak jeskyně Přátelství s průměrnou roční návštěvností 530 osob/rok a jeskyně Přátel přírody, jejíž průměrná roční návštěvnost byla 160 osob/rok. Ostatní sledované jeskyně měly tuto hodnotu menší než 100 osob/rok.

V období let 2011–2013 bylo návštěvníky vyplněno celkem 564 platných dotazníků, které byly následně zpracovány. Zajímavé, ne však neočekávané bylo zjištění, že nadpoloviční většina respondentů (64  %) uvedla německou národnost. Podrobnější geografické rozložení respondentů zobrazuje kartogram. Tento fakt vypovídá o příhraničním fenoménu a rovněž o jisté větší oblíbenosti tohoto typu aktivity v sousedním Německu, resp. Sasku, která může být podmíněna jednak tradicí a jednak lépe dostupnými informacemi o lokalizaci jednotlivých jeskyní. Českou národnost uvedlo 34 % respondentů a jinou národnost pouze 2 % respondentů. Podstatná část návštěvníků zkoumaných jeskyní (38  %) uvedla, že se do jeskyně vydala s profesionálním průvodcem. U nejvíce oblíbené Loupežnické jeskyně to bylo dokonce 52 % respondentů. Tyto služby jsou nabízeny jak v Německu, tak v Čechách, vesměs firmami specializujícími se na adrenalinovou a zážitkovou turistiku. Výlety do jeskyní jsou prezentovány na internetových stránkách těchto firem během všech ročních období. Ostatně o specifické formě návštěvnosti vypovídá i fakt, že nejvíce respondentů (51  %) uvedlo dobrodružství a adrenalin jako hlavní motivaci pro návštěvu jeskyně. Zajímavá je rovněž skutečnost, že speleologii jako svůj hlavní zájem uvedla pouze 4  % respondentů.

obr5
Anketa s instrukcemi o vyplnění v Loupežnické jeskyni.
Foto Jaroslav Kukla

Z terénního šetření vyplývá, že k většímu poškození vnitřních částí jeskyní nedochází. Běžný je sešlap sedimentu, odpadky se vyskytují zřídka. Převážně jde o předměty související s průzkumem jeskyně, jako jsou hliníkové obaly od svíček, chemická světla, baterie nebo části overalu. Další zásahy do prostředí jeskyní se vyskytují spíše ojediněle. Analýza fosfolipidových mastných kyselin (PLFA), indikující biomasu mikroorganismů v jeskyní půdě, potvrdila signifikantně vyšší hodnoty na místech, kde dochází k sešlapání sedimentu. To lze vysvětlit distribucí mikroorganismů a živin na obuvi návštěvníků z vnějších částí jeskyně do částí, které jsou více vzdáleny od vchodu.

muz slinici si prst
Historická fotografie z počátku 20. století zachycuje
zapisování návštěvníka na dně Loupežnické jeskyně.
Foto Archiv Jaroslava Kukly


Závěr
Při hodnocení některých závěrů studie je třeba brát v úvahu, že vycházejí pouze z dotazníkového šetření nebo ze zápisů návštěvníků v zápisových knihách.

Na příkladu pseudokrasových jeskyní v NPR Kaňon Labe je zřejmé, že i méně známé přírodní objekty v krajině se mohou stát cílem zájmu mnohých návštěvníků, jejichž motivací je zážitek. A to i přes to, že tyto jeskyně jsou bez turisticky tolik ceněné krasové výzdoby. Bez povšimnutí rovněž nezůstává fakt, že ruku v ruce s oblíbeností jeskyní se objevují firmy vidící v těchto aktivitách jistou formu výdělku. Nekontrolované aktivity těchto firem pak mohou výrazně zvyšovat množství návštěvníků jeskyní a v daném případě i v národní přírodní rezervaci.

obraz4
Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) v jedné ze sledovaných jeskyní.
Foto Jaroslav Kukla

Střet se zájmy ochrany přírody spočívá zejména v návštěvnosti během období hibernace netopýrů a vrápenců, kteří jsou zvláště citliví na rušivé podněty. Zde je důležité zprostředkovat informaci o zákazu vstupu, s patřičným vysvětlením, potenciálním návštěvníkům. Rovněž je třeba brát v potaz i to, že významnou část návštěvníků představují občané SRN, a tomuto faktu přizpůsobit informační sdělení o omezení vstupu do jeskyní, zejména pak v období hibernace netopýrů a vrápenců. Jeskyním se specifickým výskytem druhů, jako např. mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), je dobré věnovat zvláštní péči. Použití fyzické uzávěry je v případě pseudokrasových jeskyní třeba uvážit s ohledem na to, že uzávěra sama o sobě může být jedním z největších umělých zásahů a migrační bariérou v jeskyni.