Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 6/2008 — 16. 12. 2008 — Výzkum a dokumentace

Koncepce zpřístupnění nálezových dat ochrany přírody

autoři: Michael Hošek, Jan Zárybnický, Ludvík Škapec, Karel Chobot, Jan Zohorna

Důvody, proč snahy vyvíjené ochranou přírody od 90. let 20. století byly prakticky neúspěšné, vyplývaly z následujících okruhů problémů:

• nejasné zadání resortu životního prostředí, ze kterého by byla zřejmá jak celková koncepce využívání záznamů, tak i konkrétní pravidla pro jejich sběr a správu;
• absence celostátního jednotného monitorovacího schématu, na základě kterého by se dlouhodobě získávalo dostatečné množství recentních záznamů;
• nedostatek odborného personálu v rámci kapacit pracovníků ochrany přírody;
• technicky náročný úkol, vyžadující při využití moderních technologií zpracování dat vysokou finanční náročnost.

Zásadní zlom nastal až s plánovaným vstupem ČR do Evropského společenství. Vstupní podmínky v ochraně přírody, dané směrnicí o stanovištích (92/43/EHS) a směrnicí o ptácích (79/409/EHS), vyžadovaly plošné a kvalitativně dostatečné zajištění podkladů a z toho vyplývající obhajitelné a ověřitelné výstupy. To se v prvních letech týkalo především tvorby soustavy Natura 2000. V rámci této fáze se jednalo o jednorázový sběr dat a jeho následné vyhodnocení pro konkrétní účel. Změna pří-stupu nastala při metodické přípravě sledování stavu biotopů a druhů, v rámci kterého je povinností státu (vycházející ze směrnice 92/43/EHS) každých šest let hlásit Evropské komisi stav z hlediska ochrany u všech evropsky významných fenoménů formou tzv. hodnotících zpráv. Ke splnění tohoto úkolu je samozřejmě nezbytný kvalitní, reprezentativní a dlouhodobý monitoring evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť.

Práce na přípravě systému byly zahájeny v roce 2005 a členily se na dvě základní části: vytvoření systému monitoringu od metodického až po praktické zajištění a vytvoření technického a technologického zázemí řešícího jak samotné ukládání dat, tak i jejich správu, vizualizaci a další formy užívání.

Po odborné stránce byl systém monitoringu vytvořen a prakticky zajišťován od roku 2006 (více www.biomonitoring.cz). U druhů se jedná o sběr záznamů jak na trvalých monitorovacích lokalitách, tak i na území celého státu i formou extenzivního mapování v případech, kdy není dostatečně známé rozšíření druhu. V rámci sběru dat probíhá vedle zápisu základních faunistických a floristických záznamů (kdo, co, kdy, kde a v jakém množství/kvalitě) sběr dalších kvalitativních atributů, potřebných k dostatečnému vyhodnocování.

Významné je také propojení sledování stavu ohrožených druhů a realizace záchranných programů. Jejich aktivity se z podstatné části překrývají především díky tomu, že významná část druhů, pro které jsou záchranné programy připravovány a realizovány, jsou zároveň evropsky významnými fenomény. Jedná se především o známé druhy savců (bobr evropský, rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý, sysel obecný), ale také další méně nápadné, přesto významné druhy.

Z hlediska technického a technologického je řešení sběru dat postaveno na bázi třívrstvé technologie (klient–server) a umožňuje přímé (on-line) ukládání dat do centrální databáze. Toto řešení je výsledkem zkušenosti získané při mapování biotopů a druhů pro potřebu vytvoření soustavy Natura 2000, kdy se jako nejnáročnější část procesu z hlediska vzniku chyb ukázal právě nespřažený (off-line) přepis údajů získaných od mapovatelů, prováděný centrálně v AOPK ČR.

Mapa 2 Nálezy evropsky významných druhů brouků na území ČR

Pro aktualizaci vrstvy mapování biotopů byla vytvořena aplikace WANAS, rozdělená na část mapovou (http://webgis.nature.cz) a tabelární (http://mbcr.nature.cz). Mapovatel prostřednictvím aplikace provádí veškeré změny tvaru a charakteristik segmentu biotopu zjištěné při aktualizaci. Pro monitoring biotopů a druhů byla vytvořena aplikace MONITORING (http://monitoring.nature.cz), která slouží k ukládání hodnot souborů specificky definovaných parametrů získávaných šetřením na trvalých monitorovacích segmentech (biotopy) a trvalých monitorovacích lokalitách (druhy). Tento systém sledování stavu biotopů a druhů umožňuje ročně provést řádově desítky tisíc aktuálních zápisů u druhů živočichů a stovky tisíc zápisů u druhů rostlin.

Vedle toho různé instituce včetně AOPK ČR získávají v rámci své činnosti značné množství nálezových dat nesystematického charakteru (tj. se sledováním stavu podle směrnice o stanovištích nesouvisejících). Jedná se především o terénní průzkumy, inventarizace ZCHÚ, ale i částí volné krajiny, popř. jednotlivé záznamy o výskytu nebo pozorování zvláště chráněných či jinak významných druhů. Ukládání těchto záznamů spolu s jejich lokalizací umožňuje aplikace NDOP (nálezová data ochrany přírody; http://ndop.nature.cz). K této aplikaci mo­hou přistupovat nejen zaměstnanci AOPK ČR, ale na základě přidělení práv i externí subjekty. Byla zprovozněna na počátku roku 2008 a k 1. 10. 2008 bylo jejím prostřednictvím uloženo pracovníky AOPK ČR téměř 90 tis. záznamů. Nálezová data, získaná pomocí popsaných aplikací, se replikují do centrální nálezové databáze (ND). V současné době jsou v ní uloženy více než 4 miliony záznamů s ročním přírůstkem v řádech statisíců (viz výše). Filtraci, analýzu, vizualizaci a export dat z této databáze obstarává aplikace, která je součástí Portálu ochrany přírody (http://portal. nature. cz).

Koncepce zpřístupnění

Zpřístupňování záznamů chápeme jako vytěžování obsahu nálezové databáze ochrany přírody v rámci činností souvisejících s tímto oborem. Jejím cílem je, v souladu s politikou MŽP, maximální možné sdílení a využívání dat konkrétními subjekty na základě jasných pravidel. Ve všech případech se jedná o spolupráci dobrovolnou, založenou na oboustranném zájmu. Zároveň je tato koncepce v souladu s požadavky směrnice INSPIRE (infrastruktura pro prostorové informace v Evropském společenství) a její implementace v rámci národní legislativy.

Základní předpoklady zpřístupňování/sdílení:

• poskytovat záznamy v patřičné kvalitě;
• zajistit sběr v dostatečném rozsahu a pravidelnosti, aby záznamy byly využitelné aktuálně, ne jen historicky (toto je zajištěno jak sledováním stavu biotopů a druhů, tak i v rámci dalších terénních činností);
• udržet si základní přehled využívání záznamů, a možnost ovlivnit případné po-stupy, vedoucí k dezinterpretaci nálezových dat (druhová ochrana, územní plánování).

Možnosti využívání záznamů

Záznamy reprezentují rozsáhlý zdroj informací, který je plně využitelný při splnění následujících předpokladů: ověření správnosti dat a pravidelný (každoroční) dostatečně rozsáhlý monitoring. Nabízejí především dva možné způsoby využití:

• celonárodní, popř. jinak prostorově vymezená analýza stavu jednotlivých fenoménů. V rámci tohoto využití lze např. indikovat stav konkrétních druhů v celém jejich areálu, hodnotit distribuci jednotlivých populací, a tím i hodnotit změny jejich stavu v čase. Toto využití směřuje především k výpočtu vybraných indikátorů bio­diverzity nebo ke koncepčním úvahám při novelizaci seznamů zvláště chráněných druhů;
• lokální, tj. prezence jednotlivých druhů na konkrétní ploše. Tento způsob využívání je vhodný především pro rozhodovací činnost orgánů ochrany přírody, popř. dalších orgánů státní správy (úřady územního plánování apod.).

AOPK ČR v současné době využívá nálezovou databázi k plnění řady úkolů: tvorba hodnotících zpráv EK podle směrnice o stanovištích, využití v rámci druhové ochrany koncepce systému druhové ochrany, poskytování územně analytických podkladů podle stavebního zákona aj.).

Přístup k nálezové databázi

Subjekty pro účely zpřístupnění nálezové databáze jsou rozděleny do následujících skupin:

• státní správa

– resortní organizace MŽP (včetně MŽP a jejích odborů výkonů státní správy) – AOPK ČR, národní parky (NP), Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP);

– další orgány státní správy – krajské úřady (KÚ), obce s rozšířenou působností – ORP3, újezdní úřady;

• správci státního majetku (např. státní podniky Povodí);
• akademická sféra (ústavy AV ČR, vysoké školy a univerzity, veřejné výzkumné instituce, muzea);
• odborné nevládní organizace (např. Česká botanická společnost, Česká společnost ornitologická, Česká společnost entomologická, Česká společnost speleologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů;
• soukromí badatelé;
• ostatní veřejnost.

Zájem o obsah databáze je u každé z těchto skupin odlišný, a proto je rozdílný i přístup AOPK ČR. Přístup každého vnějšího uživatele do nálezové databáze je podložen smlouvou mezi AOPK ČR a uživatelem, a to především s ohledem na zajištění odpovědnosti při vytěžování konkrétním zástupcem spolupracujícího subjektu, dále s ohledem na autorská práva a povinnosti AOPK ČR při poskytování dat v ochraně přírody a krajiny. Samostatně podle individuálních potřeb a požadavků je smluvně podložen vztah při ukládání záznamů spolupracujícího subjektu do NDOP (popsáno podrobněji dále).

Nálezová databáze často obsahuje záznamy, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit stav daného fenoménu. Proto je třeba mít zároveň základní povědomí o způsobu interpretace záznamů. Z tohoto důvodu je využívání ND směřováno především k orgánům státní správy.

U orgánů státní správy a správců státního majetku je omezeno použití pouze k účelům, k nimž jsou z hlediska právních předpisů kompetentní, u akademické sféry rozsahem odborných činností podle jejich zakládacích listin, u odborných nevládních organizací rozsahem činností, které specifikují stanovy. K badatelům je přístup vždy individuální, podle předmětu jejich zájmu a aktivit. Zařazením poslední skupiny sleduje AOPK ČR především možnost spolupráce se specialisty, kteří nejsou organizováni ve vědeckých nebo odborných institucích.

Široká veřejnost má přístup k interpretovaným výsledkům na http://biomonitoring.cz, http://mapy.nature.cz.

Pro orgány ochrany přírody (MŽP, ČIŽP, NP, KÚ) jsou zpřístupněny veškeré záznamy. Pro obce s rozšířenou působností (ORP3) jsou zpřístupněny vybrané záznamy, a to veškeré zvláště chráněné druhy a veškeré záznamy ptáků (vzhledem k jejich kompetenci danou § 5 zákona o ochraně přírody a krajiny v platném znění). V případě zájmu akademických institucí či odborně zaměřených nevládních institucí jsou uzavírány dohody, vymezující konkrétní spolupráci v dané oblasti. Primárně jsou reciproční, tedy směřují k výměně datových sad. Přístup soukromých badatelů k záznamům je vymezen nastavenými uživatelskými právy.

Možnost ukládání záznamů partnerů AOPK ČR

Nálezová databáze umožňuje vzájemné a kontrolovatelné sdílení záznamů. Přičlenění záznamů spolupracujících subjektů je proto nezbytné pro rozvoj a skutečnou funkčnost celého systému. Především máme na mysli datové zdroje krajských úřadů, muzeí a od­borných institucí. AOPK ČR na základě smluvního zajištění umožňuje vkládání záznamů partnerů prostřednictvím NDOP on-line. Smlouva pak zajišťuje vlastníkovi dat kontrolu nad vlastními záznamy a zároveň umož­ňuje AOPK ČR jako určenému gestorovi v rámci resortu životního prostředí používat data ve prospěch ochrany přírody včetně plnění povinností vyplývajících především ze zákonů č. 123/1998 Sb. v platném znění (zákon o právu na informace o životním prostředí) a č. 106/1999 Sb. v platném znění (zákon o svobodném přístupu k informacím).

Zapojení partnerů AOPK ČR

Role a vzájemné vztahy výše popsaného systému ilustruje schéma 2. AOPK ČR je jako správce dat v centrální poloze, směry toků dat znázorňují šipky, kdy obousměrné představují možnost zadávání i náhledu, jednosměrné pak možnost pouze náhledu, přerušované značí v různé míře omezené možnosti náhledu.

K 1. 11. 2008 byla nálezová databáze zpřístupněna k nahlížení následujícím subjektům: Ministerstvu životního prostředí, České inspekci životního prostředí, Krkonošskému národnímu parku, Národnímu parku České Švýcarsko, krajským úřadům. V roce 2008 proběhly prezentace pro ORP3 v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Zároveň probíhají jednání se všemi krajskými úřady a vybranými muzei o možnosti ukládání jejich záznamů do NDOP. Možnost uzavřít dohodu o spolupráci s AOPK ČR, spojenou se zadáváním dat, tentokrát již bez vazby na plný přístup do celé databáze, mají i soukromí badatelé a odborné nevládní společnosti.

Věříme, že popsaná koncepce umožní využívání obsahu nálezové databáze jako dostatečného nástroje k nutnému sjednocení přístupu k ochraně druhů na celém území ČR. Přitom je však třeba brát ohled na to, že NDOP nebude vzhledem ke svému zaměření nikdy z hlediska obsahu úplnou, na druhou stranu že záznam v databázi nemusí vždy znamenat omezení z hlediska ochrany přírody. Domníváme se, že už jen samotné používání jednotné standardizované databáze zajistí další sjednocování v přístupu k interpretaci těchto dat a větší transparentnost při rozhodování orgánů ochrany přírody.

Využití k dalším činnostem, ať už výzkumným, nebo zaměřeným na praktickou ochranu přírody je pak samostatným, velmi obsáhlým tématem, ke kterému uvítáme diskusi. Další informace naleznete na: http://portal.nature.cz, v sekci Poskytování dat.

Autoři děkují dalším spolupracovníkům z projektového týmu, kteří se podílejí na obsahovém i technickém řešení systému nálezových dat AOPK ČR, zejména: Lence Jeřábkové, Tereze Králové, Zdeňku Kučerovi, Radku Pohlovi, Karlu Šarochovi, Michalu Tomáškovi, Janu Vostatkovi..

Zároveň patří náš dík všem, kteří výše popsaný systém aktivně využívají.

Autoři pracují v AOPK ČR Praha