Podrobné vyhledávání v článcích

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody byla založena 12. května 1993 pod původním názvem Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor. Účastníci si přišli toto kulaté výročí připomenout na setkání, které se konalo 20. května na Jizerce. Místo nebylo zvoleno náhodou, právě ve zdejší horské osadě vlastní nadace objekt, který byl v minulosti zrekonstruován a je zde provozováno středisko ekologické výchovy. Hlavním cílem setkání bylo připomenout si, co se nadaci za oněch 30 let povedlo a s čím v ochraně přírody pomohla. Zároveň zde však byl prostor pro setkání osobností, které mají k nadaci blízko. Ať už jde o její zakladatele, členy správní a dozorčí rady, nebo dárce a další podporovatele.

Vztah dravec-kořist patří v ekologii k nejdéle a nejintenzivněji studovaným zákonitostem. Při jeho výzkumu se uplatňuje celá řada přístupů, od různě složitých matematických modelů přes pokusné manipulace až po víceleté sledování populací predátora a jeho kořisti obvykle v druhově chudších ekosystémech, kupř. v tundře či pouštích. Mnohem menší pozornost se věnuje mezidruhovým vazbám v gildě predátorů. Gildou neboli ekologickou či funkční skupinou máme na mysli skupinu druhů se společným výskytem, vymezeným podmínkami prostředí, jako je teplota nebo vlhkost (beta-gilda, kupř. živočichové svrchní půdní vrstvy). Častěji se ale setkáme s gildou představovanou skupinou druhů obvykle z různých taxonů, které shodně využívají určité zdroje, kupř. potravní: v tomto případě hovoříme o alfa-gildě. Jinak řečeno, označujeme tak skupinu organismů, které shodně ovlivňují vlastnosti a procesy v ekosystému nebo které shodně reagují na změny v prostředí.

„Conservation without money becomes conversation“ neboli “Bez peněz se ochrana přírody stává konverzací“, tvrdí známá slovní hříčka. Je ovšem více pravdivá než jen úsměvná. Protože nedostatek financí sužuje státní i dobrovolnou ochranu přírody v téměř všech státech světa, hledají ochránci přírody nové účinnější přístupy k získávání peněz, včetně oslovování jednotlivých občanů nebo firem. Vždyť internetové sbírky na konkrétní ochranářské akce vynesly v období 2009–2017 celkem 5 milionů USD (107 milionů Kč).  

Pokud bude hladina střední Novomlýnské nádrže kolísat v rozsahu, který je stanoven v závazném stanovisku EIA záměru "Opatření ke zlepšení podmínek předmětu ochrany přírodní rezervace Věstonická nádrž a ptačí oblasti Střední nádrž VD NM a vodohospodářské funkce soustavy střední a dolní nádrže Nové Mlýny", povede to ke zlepšení přírodních podmínek.

Státní fond životního prostředí ČR otevřel dvě nové dotační výzvy, které pomohou české krajině se lépe adaptovat na negativní projevy změny klimatu. Dotace pomohou vzniku či revitalizaci malých vodních nádrží, tůní, mokřadů nebo meandrujícím korytům řek. Obě výzvy nabízejí téměř stoprocentní dotaci, první je určena zejména pro správce vodních toků, druhá je určena pro obce a kraje. 

Vlk obecný do naší přírody patří. Jeho přirozený návrat s sebou však může přinášet i komplikace, zejména pro chovatele hospodářských zvířat. Ministerstvo životního prostředí se spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR této problematice dlouhodobě věnuje. Chovatelům se hradí případné škody na hospodářských zvířatech, na jejich minimalizaci se poskytují dotace z Operačního programu Životní prostředí, hradí se i náklady na jinou organizaci pastvy.  V některých specifických případech může docházet i k problematickému chování u jedinců vlka a rizikům pro bezpečnost obyvatel. Resort životního prostředí se proto zaměřuje na informování o tom, jak takovým situacím předcházet. Klíčové je, aby si vlci nezvykli na snadný zdroj potravy – ať už jsou to nedostatečně zabezpečená stáda, či vyhozené zbytky jídla. Nyní MŽP ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství představuje dokončený Pohotovostní plán pro řešení situací při výskytu jedinců vlka s problematickým chováním. 

Mimořádné povětrnostní jevy, jako je prodloužené období sucha v tropických oblastech, snižují zejména při současné nadměrné pastvě resilienci savany. Protože uvedený pojem může být chápán různě, v našem případě jej vymezíme jako schopnost příslušného ekosystému jak odolávat beze změny vnějším činitelům (resistence), tak se po odeznění stresu obnovit (resi-lience v užším smyslu). 

Současné negativní změny životního prostředí podle IPCC a IPBES spočívají ve změně klimatu, znečištění a narůstajících požadavcích na energii a materiály z důvodu rostoucí lidské populace. Nějak samozřejmě při tom předpokládáme, že tam, kde lidé nejsou, budou i změny zanedbatelné, bez vlivu na organismy a jejich vzájemné vazby. Typickým příkladem jsou obtížně dosažitelné a odlehlé horské oblasti. Přestože hostí 1/3 suchozemské druhové bohatosti a představují 18 z 36 horkých míst současné globální diverzity, nevěnujeme těmto polohám příliš pozornosti.