Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Žebětínský rybník –  místo, kde podchody pro obojživelníky plní svůj účel

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Josef Ferenc, Mojmír Vlašín, Roman Zajíček

Žebětínský rybník –  místo, kde podchody pro obojživelníky plní svůj účel

V článku Petra Vlčka (Ochrana přírody 5/2017) se na konkrétním případě Těrlické vodní nádrže poukazuje na nefunkčnost některých opatření pro ochranu obojživelníků (migrační zábrany, podchody). Rádi bychom v tomto článku informovali čtenáře naopak o funkčních migračních opatřeních pro obojživelníky v Brně-Žebětíně a ukázali na některé příklady dobré praxe. Kde je na jiných lokalitách zakopaný pes (či žába), to ať posoudí každý sám.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens

Z naší přírody

Autor: Petr Zajíček

Mladečské jeskyně, naše nejstarší sídliště druhu Homo sapiens

Podzemní krasové dutiny pod vrchem Třesín byly v pravěku přístupné. Pak došlo v neznámé době k zavalení vchodů. Znovu objeveny byly až v 19. století. Lidé je navštěvovali a nacházeli zde kosti zvířat i lidí. Spolu s krápníky je prodávali na tržištích. Až od roku 1880 začaly v jeskyních u Mladče systematické archeologické a paleontologické výzkumy. V té době vznikla také první mapa tohoto labyrintu. V roce 1911 byly jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. Teprve nedávné vědecké výzkumy dochovaných kosterních pozůstatků pravěkých lidí ukázaly mimořádný význam této lokality.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Úvodem Karel Drbal

Úvodem

Autor: Karel Drbal

Úvodem Karel Drbal

Vážení čtenáři
Číslo časopisu Ochrana přírody, které se vám právě dostává do rukou, je v poměrně velké míře věnováno jeskyním. Více než 40 let se věnuji těmto podzemním objektům a krasu. Troufám si proto tvrdit, že jeskyně byly, jsou a budou předmětem zájmu člověka. V dobách dávno minulých zde naši předkové hledali útočiště, později svatyně a kultovní místa.

Ochrana přírody 3/2018 28. 6. 2018 Úvodem Tištěná verze článku v pdf

Právní vztahy k dřevinám – praktický průvodce

Kulér-Recenze

Autor: Aleš Sova

Právní vztahy k dřevinám – praktický průvodce

Předmětem této recenze je kniha JELÍNKOVÁ, Jitka; TUHÁČEK, Miloš. Právní vztahy k dřevinám – praktický průvodce. Vydání první. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2016. 168 s. ISBN 978-80-271-0112-2.

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Recenze Tištěná verze článku v pdf

O neodcházení Antonína Bučka.  Krajina jako životní prostředí

Kulér-Medailonky

Autor: Jan Plesník

O neodcházení Antonína Bučka.  Krajina jako životní prostředí

„Podetnete-li sloupy, padne celý plot,“ tvrdí v romantické novele Kapitánská dcerka chlapík, který, ač byl podle vlastních slov podobný spíš opicím než mužským, měl za manželku jednu z nejkrásnějších žen své doby. Doufám jen, že se mnohokrát potvrzená slova Alexandra Sergejeviče Puškina nenaplní v případě ochrany přírody a krajiny. Po Janu Čeřovském a Karlu Hudcovi jsme 5. března 2018 přišli o Antonína Bučka.

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Medailonky Tištěná verze článku v pdf

Saské zkušenosti s vlky pomohou v České republice

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tisková  zpráva

Saské zkušenosti s vlky pomohou v České republice

Za spolupráce tří českých a jedné německé organizace začíná tříletý projekt věnovaný sdílení zkušeností při ochraně vlka („Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině – OWAD“). Zaměří se na zpřesnění informací o výskytu a šíření vlků do České republiky, koncepční přístup k jejich ochraně a zmírňování konfliktů, které návrat vlků může mít. Projektovým územím je Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj, dopad však bude celorepublikový.

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Podepsáno: Domažlice a ochrana přírody budou postupovat společně

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Tisková  zpráva

Podepsáno: Domažlice a ochrana přírody budou postupovat společně

Dlouholetá spolupráce byla dnes stvrzena podpisem veřejnoprávní dohody o bezzásahovém území v nejvyšších partiích Českého lesa. Bez lidských zásahů tu bude ponechán les téměř na 140 hektarech v národní přírodní rezervaci Čerchovské hvozdy [1], v přírodní rezervaci Smrčí [2] a ve vybraných porostech první zóny CHKO Český les. Je to vůbec první veřejnoprávní dohoda, kterou státní ochrana přírody a zástupci samosprávy v České republice podepsali.

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Je ropucha dost Bufo?

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Autor: Mojmír Vlašín

Je ropucha dost Bufo?

Není zvykem v ochranářském periodiku publikovat taxonomické práce, ale v tomto případě je to více než vhodné. Není marné vrátit se krátce k vzniku českého jména ropucha, které bylo převzaté z polštiny a podle jedné etymologické teorie má společný základ se slovem rampouch, a to sice ve staroslovanském slovese ropěti = kapat. Z rampouchu kape a ropucha také vylučuje jedovatou tekutinu. Jiná teorie říká, že jde o praslovanský základ chorp = hrubý, drsný. Ať tak či tak, máme s ropuchou od Preslových dob v češtině celkem jasno. Ne tak ve vědecké taxonomii, vulgo též v latinských názvech. Víme, že název bufo, použil už Karl Linné a pojmenoval tak ropuchu po francouzském přírodovědci Francoisi Buffonovi – Rana bufo. Oficiálně na jeho počest, zlé jazyky však tvrdily, že se moc nesnášeli, a proto po něm Linné pojmenoval právě ropuchu. Po popsání samostatného rodu si nese ropucha obecná hrdě vědecké jméno Bufo bufo, (Laurenti, 1768).

Ochrana přírody 2/2018 22. 4. 2018 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf