Potřeba aktualizace navrhování revitalizačních opatření
Titulek tohoto diskusního příspěvku je vlastně nepatřičně zjednodušen. Místo „navrhování revitalizačních opatření“ by v něm mělo stát „navrhování opatření ke zlepšení morfologicko-ekologického stavu vodních toků“. Základním důvodem, proč něco aktualizovat, je totiž právě to, že s prvně jmenovanou kategorií do budoucna již nevystačíme. Potřebujeme výchozí kategorii poněkud širšího rozsahu. Sousloví „navrhování opatření ke zlepšení“ však v civilním prostředí nezní nejlépe, proto takové zjednodušení a v titulku známý pojem, který alespoň orientačně uvádí téma.
Ochrana přírody 3/2013 — 9. 8. 2013 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Klenoty luhu v nebezpečí
O unikátnosti tzv. tvrdého luhu v oblasti polesí Soutok na Břeclavsku se toho napsalo mnoho. Nejde ovšem jen o jeho dosavadní existenci jako takovou, ale hlavně o dnešní pohled na celý soubor v naší přírodě zcela výjimečných tamních ekosystémů, v nichž žije řada ve většině Evropy již krajně vzácných živočichů a rostlin, nezřídka leckde už dávno vyhynulých. Jak proto pohlížet na nedávný nesouhlas obcí Břeclav a Lanžhot s vyhlášením CHKO Soutok? Takto chránit „Moravskou Amazonii“ by prý bylo brzdou rozvoje regionu. Je ale vůbec přijatelné, že v přírodně dodnes jedinečném koutě nejjižnějšího cípu východní Moravy nelze ani při nejlepší vůli sladit záměry dokonalejší ochrany přírody s regionálním rozvojem? Sporadické druhy zvířat i rostlin tu totiž v posledních letech povážlivým tempem nenávratně mizejí. A to nenávratně, jestliže prostředí většiny luhu pozbude specifické, nezastupitelné stanovištní prvky, kde by proto i šance pro úspěšné reintrodukce byla takřka nulová.
Ochrana přírody 3/2013 — 9. 8. 2013 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Chráněná krajinná oblast Beskydy
Před čtyřiceti lety byly hory na moravsko-slezsko-slovenském pomezí prohlášeny chráněnou krajinnou oblastí. V té době se již dlouho jednalo o oblíbené území tvořící rekreační zázemí průmyslového Ostravska. A nejen odborníci si všimli, že se jim krajina mění před očima. Ubývalo dřevěných chalup – těch, kvůli kterým jezdí do rožnovského skanzenu každoročně statisíce lidí. Louky a pastviny, kdysi plné ovčích stád nebo shrbených rolníků, se plánovitě zalesňovaly smrkem, stavěly se přehrady, televizní vysílače na vrcholech hor. Západní větry přinášely z průmyslových oblastí zkázu horským lesům… A do toho v březnu 1973, nastoupilo pět nadšených a odhodlaných mužů a žen, kteří se pokusili tento neblahý vývoj zvrátit.
Ochrana přírody 3/2013 — 9. 8. 2013 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf