Podrobné vyhledávání v článcích

Bukový porost v Národní přírodní rezervaci Kohoutov

Přírodní rezervace Smrdutá; lesní společenstva lipových javořin a bučin jsou ponechány samovolnému vývoji.

Orkán Kyrill v lednu 2007 opět prudce rozvlnil hladinu dosud neuklidněných diskusí kolem nebezpečí kůrovce a práce s lesem vůbec v českých národních parcích. Striktní požadavek některých lesníků i nelesníků na zpracování a vyklizení veškeré padlé dřevní hmoty, odůvodňovaný nebezpečím vzniku nezvládnutelné kůrovcové kalamity, je opět na pořadu dne. Proti němu stojí smysl zřízení a poslání národních parků: ochrana jejich přírody a krajiny, prostor pro uplatnění přírodních procesů, biodiverzita, obnova přírodních ekosystémů.

V roce 2008 si připomínáme dvě významná výročí spojující ochranu přírody a lesnictví – vyhlášení ochrany Žofínského a Hojnovodského pralesa (1838) a Bou­bínského pralesa (1858). Přestože k vyhlášení ochrany uvedených území došlo z rozdílných důvodů, svým významem přesáhlo české země. V následujícím příspěvku si dovolujeme podat historii těchto území v širším kontextu vývoje českého lesnictví a ochrany přírody.

Těsně před vstupem České republiky do EU v roce 2004, kdy finišovaly práce na mapování a vyhodnocení výskytu evropsky významných biotopů, si jen málokdo plně uvědomoval, že se Česká republika jako nový členský stát zavazuje respektovat evropská pravidla ochrany přírody.

Pozemkový spolek je z hlediska naší zkušenosti dovršením péče neziskového subjektu o cenné přírodní či kulturní lokality a zároveň velkou perspektivou pro další rozvoj péče o taková území.

Disturbance jsou hlavní silou, která řídí dynamiku většiny lesních ekosystémů na světě (Frelich, 2002). Stávající všeobecně přijímané vědecké názory zdůrazňují dynamiku a nerovnovážnost ekologických systémů, v nichž přírodní disturbance nejsou ničím cizorodým.

Přístupy k lesnickému managementu lesních ekosystémů v chráněných územích doznaly v minulých přibližně 20 letech znatelných změn.