Z naší přírody

Ochrana přírody 1/2008 — 26. 2. 2008 — Z naší přírody

Kyrill a Natura 2000

v Národním parku Šumava

autorka: Zdenka Křenová

Málokdo si dovedl představit, jak se dojednané závazky promítnou do každodenní praxe. Situace se změnila po vpádu orkánu Kyrill do českých lesů v lednu loňského roku, kdy se ochrana a péče o lokality soustavy Natura 2000 stala součástí každodenních rozhodnutí a prováděných zásahů, a to nejen v Národním parku Šumava.

Evropsky významné lokality(EVL) se vyhlašují na základě směrnice o stanovištích (92/43/EEC) a v ČR požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněná území. EVL se vyhlašují pro typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství a pro druhy živočichů a rostlin v zájmu Společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany. EVL jsou obsaženy v tzv. národním seznamu evropsky významných lokalit podle Nařízení vlády 132/2005 Sb.

Ptačí oblasti(PO) se vyhlašují na základě směrnice o ptácích (79/409/EEC) pro druhy ptáků uvedené v Příloze I. Tyto druhy musí být předmětem zvláštních opatření, týkajících se ochrany jejich stanovišť, s cílem zajistit přežití těchto druhů a rozmnožování v rámci areálu jejich rozšíření. Dle § 45e zák. 114/1992 Sb. jsou ptačí oblasti v ČR novou kategorií chráněného území a jsou zřizovány nařízeními vlády.

Evropsky významná lokalita Šumava s rozlohou téměř 172 000 ha je největší EVL v České republice a její hranice až na výjimku v oblasti Kochánovska a Blanice, kopíruje hranici CHKO Šumava. Byla vymezena podle hranic území určeného k ochraně rysa ostrovida (Lynx lynx), který je druhem vyjmenovaným v Příloze II evropské směrnice o stanovištích. Kromě rysa jsou předmětem ochrany v EVL Šumava i další druhy Přílohy II – konkrétně vranka obecná (Cottus gobio), vydra říční (Lutra lutra), netopýr velký (Myotis myotis), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), mihule potoční (Lampetra planeri), střevlík Ménetriensův (Carabus menetriesi pacholei) a hořeček český (Gentianella praecox subsp. bohemica). Podle směrnice o stanovištích je na Šumavě chráněna řada biotopů, z nichž nejvýznamnější jsou acidofilní smrčiny (kód biotopu 9410) a bučiny asociace Luzulo–Fagetum (kód 9110), pokrývající 26 % a 20 % rozlohy EVL Šumava. Rozlohou mnohem menší, ale o to významnější jsou lokality

prio­ritního biotopu rašelinný les (kód 91D0), a samozřejmě šumavská vrchoviště, která jsou rozdělena do mapovacích jednotek aktivní vrchoviště (kód 7110) a přechodová rašeliniště a třasoviště (kód 7140). Na území Šumavy žije také několik desítek ptačích druhů, které Evropská unie chrání podle směrnice o ptácích. Ptačí oblast (PO) Šumava byla vládním nařízením určena k ochraně významných populací tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), tetřívka obecného (Tetrao tetrix), jeřábka lesního (Tetrastes bonasia), chřástala polního (Crex crex), čápa černého (Ciconia nigra), datla černého (Dryocopus martius), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), sýce rousného (Aegolius funereus) a kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum).

Těžiště výskytu těchto ptačích druhů jsou v centrální části Šumavy, tedy na území Národního parku Šumava a především v oblasti podél hranice s Národním parkem Bavorský les, kde se také nacházejí významné lokality chráněných „naturových biotopů“. Rys, tetřev ani jiné druhy nerespektují státní hranici, a také lokality jednotlivých biotopů v závislosti na přírodních podmínkách ji přirozeně přesahují. Proto v rámci přeshraničního projektu, na kterém se podíleli odborní pracovníci správ NP Šumava a Bavorský les, vznikla společná mapa naturových biotopů na území obou národních parků a byly stanoveny společné zásady péče o území soustavy Natura 2000. Na podzim vydaná česko-německá publikace Divoké srdce Evropy nejenom představuje všechny biotopy a druhy chráněné podle evropských směrnic vyskytující se v obou národních parcích, ale zároveň je první vlaštovkou v péči o přírodu střední Evropy, kde nejen pro rysy, tetřevy a další druhy horských lesů a rašelinišť, ale také pro správce území se státní hranice stává pouhou čárou na mapě.

Orkán Kyrill postihl českou i německou stranu Šumavy. V současnosti upřesněné odhady udávají, že na 54 000 ha lesů spravovaných Správou NP a CHKO Šumava vzniklo cca 850 000 m3 polomů, dalších 120 000 m3 polomů bylo na 4 800 ha lesů, které v NP Šumava obhospodařují Městské lesy Kašperské Hory. V Národním parku Bavorský les následkem orkánu vzniklo na 25 000 ha cca 200 000 m3 polomů. Z hlediska ochrany „naturových biotopů“ byly nejvíce postiženy lokality horských smrčin (kód biotopu 9410), které jsou zároveň významným biotopem některých naturových ptačích druhů, především tetřeva, datlíka tříprstého a kulíška nejmenšího. Významná část území horských smrčin byla postižena plošnými polomy. Polomy bylo přímo ovlivněno okolo 8 000 ha horských smrčin, což představuje téměř 43 % horských smrčin chráněných v rámci EVL. Jedná se také o významné poškození i v rámci horských smrčin chráněných v celé České republice, protože mnoho dalších lokalit, které by splňovaly podmínky pro horské smrčiny, byly v minulých desetiletích poškozeny imisemi a kalamitní těžbou. Z pohledu článku 6 směrnice 92/43/EEC o ochraně biotopů bylo třeba na řešení následků orkánu v NP Šumava pohlížet jako na významnou a rozsáhlou změnu a hledat řešení, které by nezhoršovalo stav postižených biotopů.

Správa NP vypracovala návrh diferencovaného přístupu k řešení následků orkánu Kyrill, který předložila k posouzení expertům pro posuzování vlivu záměrů na území soustavy Natura 2000, přesněji autorizovaným osobám pro hodnocení dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Součástí expertního posouzení byla doporučení managementových postupů v jednotlivých částech NP a pro jednotlivé biotopy, jejichž cílem bylo eliminovat negativní změny. Doporučení expertů vycházela z nejnovějších vědeckých poznatků o ekologii a vývoji posuzovaných biotopů a zohledňovala aktuální následky orkánu Kyrill v lesních porostech. Byly vylišeny oblasti, které je v zájmu zachování integrity lesního ekosystému potřeba ponechat přirozené obnově. V územích určených ke zpracování polomů byly stanoveny podmínky zmírňující negativní vlivy náhlé změny stavu ekosystému. Jednalo se především o definování nezbytného podílu dřevní hmoty ponechané k zetlení coby podpory přirozeného zmlazení lokálních dřevin, byly vylišeny plochy, ze kterých je z hlediska ochrany půdního krytu a vodního režimu nemožné vyklízet dřevo klasickými technologiemi. Konkrétní technologie zpracování polomů byly pak voleny s ohledem na tato doporučení.

V ekologicky významných lokalitách byly pro jednotlivé porosty při terénních šetřeních za účasti pracovníků sekce výzkumu a ochrany přírody a místně příslušných lesních správců – dohodnuty vhodné technologie zpracování, podíl ponechané dřevní hmoty a její další ošetření zabraňující šíření podkorního hmyzu. Pro několik lokalit horských smrčin s výskytem rozsáhlých polomů byly zpracovány tzv. speciální managamenty, které detailně řeší následky orkánu Kyrill: protikůrovcová opatření, monitoring ekosystémů (včetně významných ptačích druhů sledovaných v území soustavy Natura 2000) i následná obnova postižených ekosystémů. Především v oblasti hraničního hřebene byla a nadále budou veškerá managementová opatření koordinována s kolegy ze Správy Národního parku Bavorský les. Správa NP a CHKO Šumava poskytla informace o naturových biotopech také Městským lesům Kašperské Hory. V současnosti je dokončováno hodnocení vlivu provedených zásahů na lokality s výskytem „naturových biotopů“. Důležitým podkladem jsou aktuální digitální snímky a v nové sezoně bude pokračovat monitoring zaměřený na sledování změn v druhové skladbě i struktuře biotopů.

Události jako je orkán Kyrill nepřicházejí nikdy vhod a je těžké se na ně připravit. Ne všechna doporučení odborníků směřující k eliminaci negativního vlivu na předměty ochrany EVL a PO Šumava se podařila naplnit v lesích spravovaných Správou NP a CHKO Šumava. Situace v lesích obhospodařovaných soukromými vlastníky (především město Kašperské Hory) nebo LČR, s. p., (obhospodařují řadu lesů v CHKO Šumava) byla ještě mnohem komplikovanější. Řada diskusí se vedla také o vhodnosti použití chemického postřiku proti kůrovci k ošetření ponechaného dřeva.

Můžeme diskutovat o tom, že za rok nebo za dva bychom byli s implementací evropských směrnic, týkajících se ochrany významných druhů a biotopů, dál. Orkán Kyrill se neptal, zda už jsme připraveni. Vpadl na Šumavu a připomněl, že vichřice jsou přirozeným disturbančním prvkem i ve středoevropských lesích. Připomněl, že vichřice nelze eliminovat, ale zodpovědnějším rozhodováním o budoucnosti lesů je možné zmírnit jejich následky. Přinejmenším v národních parcích a v územích soustavy Natura 2000 by taková rozhodování měla být prioritou, protože jinak se i další vichřice stejně výmluvně zeptá, co bylo uděláno pro větší stabilitu středoevropských lesů.

Autorka pracuje na Správě Národního parku Šumava v sekci výzkumu a ochrany přírody