Péče o přírodu a krajinu

Perlorodka říční, v minulosti ekonomicky významný druh, který se vyskytoval v mnoha vodních tocích a mlýnských náhonech ve statisícových koloniích. Dnes je to však druh se záchranným programem, jehož realizace je koordinována AOPK ČR. Kromě přímé početní podpory druhu záchranný program definuje rovněž okruhy péče o biotop. Co to znamená v praxi a co tedy lze dělat?

Revitalizace vodních toků jsou aktuálně významným tématem vodního hospodářství, kdy je snahou navrátit tokům jejich přírodě blízký charakter. V intravilánech obcí musí revitalizace zohlednit i požadavky na protipovodňovou ochranu a rekreační funkci, často je proto třeba přistupovat ke kompromisním řešením. I v takových případech by měly být zohledněny požadavky ochrany přírody a krajiny. Předložený příspěvek popisuje dvě nové stavby, navržené a provedené přírodě blízkým způsobem.

Dnes se vrátíme k zeleni ve městech, ovšem z trochu odlišného pohledu než ve druhém díle seriálu. Ve městech se principy správy veřejné zeleně řídí nepříliš omezenými pravidly, jedině města s památkovou ochranou MPR nebo MPZ mají určené metodické principy obnovy zeleně a péče o ni.

Zatímco v prvním a druhém dílu seriálu jsme se zabývali převážně sídelní zelení ve městech, dnes se podíváme na problematiku zeleně na vesnicích a na to, jak sídelní zeleň souvisí s krajinným rázem. V tomto dílu se budeme opírat především o metodiky zaměřené na tradiční druhovou skladbu pěstovaných rostlin v kulturní krajině. Metodiky i praxe hodnocení krajinného rázu zatím vegetaci obecně dost opomíjejí, přestože významným způsobem obohacuje jak charakter krajiny, tak dotváří její identitu a individualitu.

Řekněme rovnou, že snahy o ochranu jižního svahu Hádů jsou samozřejmě staršího data. Před patnácti lety však byl založen Pozemkový spolek Hády, organizace, která vznikla právě s cílem záchrany a trvalé ochrany této unikátní lokality.

V tomto díle našeho seriálu zaměřeného na sídelní zeleň se budeme zabývat dřevinami, tedy keřovou a stromovou vegetací zahrad a parků, s ohledem jednak na domácí a exotické druhy, jednak na avifaunu na nich žijící, jako modelovou indikační skupinu. Zároveň nás bude zajímat, jak městskou přírodu vnímá veřejnost a jak může přispět k rozvoji měst a obcí.

V souvislosti se suchem, které postihlo Českou republiku v letech 2014 a 2015, začínají stále více rezonovat snahy o řešení otázek spojených s nedostatkem vody. Suchá období se na našem území historicky vyskytovala, nicméně musíme se připravit na to, že extrémy spojené s dnes již neoddiskutovatelnou změnou klimatu nás budou postihovat čím dál častěji. Je Česká republika dostatečně připravena na tyto změny reagovat? Existuje koncepční a strategická představa toho, co nás čeká a jak se uvedeným změnám přizpůsobit? Jaký bude dopad navrhovaných řešení na českou krajinu, tak jak ji dnes známe?

Tento seriál se bude postupně věnovat zelené infrastruktuře měst, sídelní zeleni, která dnes obklopuje drtivou většinu obyvatel ČR. Městská ekologie je novým oborem populárním tak, jako byla krajinná ekologie před třiceti lety. Pokusím se postupně tuto tématiku, která může ochranu přírody zajímat, přiblížit, jakkoliv ochranářský pohled na ni může být zatím rozporuplný.

Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině jsou prvním pokusem o návrat  odrůd vhodných pro aleje a sady, u kterých produkční funkce není dominantní. K usnadnění rozhodování o vhodné odrůdě do výsadeb slouží tzv. záchranné sortimenty, které se staly součástí Standardu péče o přírodu a krajinu AOPK ČR. Využít je mohou především administrace projektů, projekční kanceláře, realizační firmy nebo školkaři.

Česká republika je právem označována jako chovatelská velmoc. Chovatelství zde má dlouholetou tradici a počet chovatelů druhů chráněných úmluvou CITES v ČR přesahuje číslo 10 000. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR působí podle § 27 zákona č. 100/2004 Sb. o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (dále „zákon“) jako vědecký orgán CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). V následujících řádcích se pokusíme čtenářům představit, jaké druhy živočichů byly v letech 2011–2014 v ČR nejčastěji předmětem mezinárodního obchodu.