Výsledky částečné obnovy dvou jihomoravských slanisek a poznámky k péči
Západně od Mikulova směrem k Dyji leží několik obcí v minulosti obklopených většími plochami pastvin. Bližší pohled na staré mapy dává v kontextu s historickými literárními prameny tušit, že z velké části šlo o slaniska. Výskyt slanomilné vegetace je větší či menší měrou doložen vědeckým bádáním z Březí, Dobrého Pole, Novosedel i Nového Přerova. Není to tak dávno, co tamní slaniska obsahovala biodiverzitu, o které si v ČR můžeme nechat už jenom zdát. Jaké procesy vedly k tak rozsáhlým změnám? Co ohrožuje biodiverzitu zbylých lokalit? Je vůbec možné zachovat alespoň tyto poslední enklávy? V reakci na tyto výzvy jsme se pustili do studia problematiky, pak do přípravy nevelkého projektu a na sklonku roku 2011 i do realizace revitalizačních zásahů. V roce 2015 proběhl průzkum a vyhodnocení, jehož výsledky jsou zde prezentovány.
Ochrana přírody 5/2016 — 20. 12. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Řízené vypalování porostů
Oheň byl součástí naší krajiny po mnoho tisíc let. V minulosti byl často používán při hospodaření – bezesporu ho lze považovat za nejstaršího pomocníka při správě pozemků. Dnes je úmyslné vypalování porostů u nás zakázáno. Přitom je zřejmé, že jeho využití je v některých případech odůvodnitelné. Jednoznačně u sekundárních vřesovišť, kde státní ochrana přírody potřebu pracovat s jejich cyklickým vypalováním prezentovala již v r. 1999. Proč dosud není vypalování až na experimenty využíváno a zda se tento stav změní, na to se snaží odpovědět tento příspěvek.
Ochrana přírody 5/2016 — 20. 12. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Národní adaptační strategie shrnuje řešení projevů změny klimatu na území ČR
Změnou klimatu rozumíme jeho dlouhodobé změny, způsobené jak přirozenou variabilitou, tak i lidskou činností. V ČR je zejména po roce 1980 patrný trend vzestupu zimních i letních teplot, rostou počty letních a tropických dnů. Do souvislosti se změnou klimatu jsou dávány extrémní výkyvy počasí, častější přívalové deště, delší období sucha, vlny veder, teplejší a vlhčí zimy, doprovodné větrné jevy. Cílem národní adaptační strategie je nepříznivé dopady změny klimatu co nejvíce zmírnit, zachovat dobré životní podmínky, uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace. Zachování a obnova vodních, půdních a biologických složek přírody a krajiny a obnova fungujících ekosystémů přispějí i k širší prevenci přírodních katastrof.
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Krajinné památkové zóny – území s kulturně-historickými hodnotami
Ochrana přírody i památková péče prohlašují významná území s přírodními, kulturně-historickými či kombinovanými hodnotami za plošně chráněná území již po řadu desetiletí. Od doby, kdy obory působí v oddělených resortech, není širší povědomí o těchto chráněných územích samozřejmostí ani u odborných pracovníků, i když oba obory sledují stejný cíl: zachránit dochované hodnoty pro příští generace.
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Příroda dotváří obraz památek
K napsání pátého dílu seriálu věnovaného veřejné zeleni mne inspirovala nová velmi reprezentativní a hodnotná publikace Krajinné památkové zóny České republiky, která v mnoha ohledech dotváří pohled na ochranu kulturního dědictví krajiny. Knihu vydal v roce 2015 Národní památkový ústav ve spolupráci s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Mendelovou univerzitou a Českým vysokým učením technickým. Na pěti stech stránkách kniha ukazuje nedělitelnost kulturního a přírodního dědictví, popsanou např. v jiné podobně reprezentativní publikaci Krajina v ČR.
Ochrana přírody 4/2016 — 1. 11. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Hospodaření v lesích NPR Děvín v kontextu historických způsobů
Kopec Děvín, nejsevernější část Pavlovských vrchů, patří mezi nejvyhledávanější místa v CHKO Pálava. Kromě jeho až mystického postavení v krajině si oblibu zasloužil pestrostí flóry a fauny, kterou na svých bedrech nese. Až doposud se návštěvníci zaměřovali především na květenu stepních lokalit, kde i průměrně zdatný botanik má problém všechny druhy správně pojmenovat.
Ochrana přírody 3/2016 — 4. 7. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Opravdu chceme hradit vodní toky v národních parcích?
Sucho posledních let vyvolává diskuse o adaptačních opatřeních. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka přichází s konceptem N-letých such, podobně jako v případě povodní. Hledáme nástroje, jak omezit vysychání krajiny, a zároveň ideální cestu pro naplňování směrnice o vodách v oblasti zlepšování hydromorfologického stavu našich toků. Lze tyto snahy skloubit, abychom v adaptačních opatřeních naopak nevytvářeli další protichůdné kroky, jež ve výsledku stav české krajiny dále zhorší?
Ochrana přírody 3/2016 — 4. 7. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Praktická opatření na podporu perlorodky
Perlorodka říční, v minulosti ekonomicky významný druh, který se vyskytoval v mnoha vodních tocích a mlýnských náhonech ve statisícových koloniích. Dnes je to však druh se záchranným programem, jehož realizace je koordinována AOPK ČR. Kromě přímé početní podpory druhu záchranný program definuje rovněž okruhy péče o biotop. Co to znamená v praxi a co tedy lze dělat?
Ochrana přírody 3/2016 — 4. 7. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Revitalizace Jizery a Rakovského potoka
Revitalizace vodních toků jsou aktuálně významným tématem vodního hospodářství, kdy je snahou navrátit tokům jejich přírodě blízký charakter. V intravilánech obcí musí revitalizace zohlednit i požadavky na protipovodňovou ochranu a rekreační funkci, často je proto třeba přistupovat ke kompromisním řešením. I v takových případech by měly být zohledněny požadavky ochrany přírody a krajiny. Předložený příspěvek popisuje dvě nové stavby, navržené a provedené přírodě blízkým způsobem.
Ochrana přírody 2/2016 — 30. 5. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Zeleň a historický urbanismus. Veřejná zeleň IV.
Dnes se vrátíme k zeleni ve městech, ovšem z trochu odlišného pohledu než ve druhém díle seriálu. Ve městech se principy správy veřejné zeleně řídí nepříliš omezenými pravidly, jedině města s památkovou ochranou MPR nebo MPZ mají určené metodické principy obnovy zeleně a péče o ni.
Ochrana přírody 4/2016 — 30. 5. 2016 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf