Zvláštní číslo

Ochrana přírody 2010 — 2. 8. 2010 — Zvláštní číslo

Výsledky monitorování a jejich využití v praxi - České Švýcarsko

autoři: Luboš Kala, Tomáš Salov

Jedním ze zásadních úkolů moderní ochrany přírody je hledání a nacházení rovnováhy mezi využíváním přírody a krajiny pro potřeby člověka a omezováním lidských aktivit v chráněných územích. Zaměříme-li se na oblast turistického, rekreačního a sportovního využívání takových území, lze základ pro diskusi spatřovat již v samotném vyhlášení chráněného území, kdy na straně jedné jsou uvedeny v platnost přísnější ochranné podmínky, jdoucí ruku v ruce se vznikem určité značky jakosti, která zvyšuje návštěvnickou atraktivitu téhož předmětu ochrany. Monitorování návštěvnosti a jejích dopadů na přírodní prostředí je proto logickou součástí činnosti správy chráněného území, přičemž množství návštěvníků je při sledování souvislostí mezi rekreačním využíváním území a stavem přírodního prostředí jedním z nezbytných indikátorů.

Pohled do minulosti

Sledování návštěvnosti Národního parku České Švýcarsko (NPČS) probíhalo již od jeho vzniku v roce 2000. Zpětnou vazbu poskytovala především pozorování či namátková krátkodobá sčítání prováděná pracovníky správy parku1, která vykazovala, že návštěvnost má meziročně vzrůstající charakter. Jejich vypovídací hodnota však byla nízká a docházelo i k rozporování tohoto tvrzení, zejména ze strany aktérů usilujících o rozvoj cestovního ruchu v regionu, kteří podkládali svá tvrzení poklesem objemu tržeb v restauracích či nízkými příjmy obcí z poplatků za ubytování. Reálné trendy v návštěvnosti nebylo možné spolehlivě sledovat ani na základě údajů o příjmech ze vstupného u soukromých provozovatelů atraktivit přímo na území národního parku pro jejich neověřitelnost. I proto správa národního parku zahájila již v roce 2005 systematické sledování návštěvnosti pomocí automatických sčítacích zařízení a v roce 2008 tuto aktivitu ještě rozšířila v rámci svého projektu Komplexní monitoring přírodního prostředí v národním parku České Švýcarsko, podpořeného z Finančních mechanismů EHP/Norsko.

Výběr lokalit

Protože do Národního parku České Švýcarsko vede značné množství přístupových cest, není možné zjistit přesný celkový počet návštěvníků parku v určitém časovém období. Pro monitorování návštěvnosti tak byly vybrány lokality, které leží na nejvýznamnějších turistických trasách, přeshraničních cestách do Národního parku Saské Švýcarsko a výběrově i v první zóně NPČS. Hlavním záměrem je v prvním případě pozorování toku turistů jednotlivými lokalitami v čase, ve druhém sledování vzájemné výměny turistů mezi oběma národními parky a konečně v posledním sledování ilegálních průchodů územím s nejvyšším stupněm ochrany.

Při spuštění automatického sčítacího systému v dubnu 2005 bylo obsazeno devět lokalit. V roce 2008 došlo díky grantu z Finančních mechanismů EHP/Norsko k rozšíření na 15 lokalit, což odpovídá i současnému stavu.

Instalace automatických sčítačů ve vybraných lokalitách vychází z charakteristik využité technologie a obecných pravidel, které ovlivňují relevantnost naměřených dat. Především je třeba vyloučit místa s předpokládanými vícenásobnými průchody týchž osob, např. v blízkosti odpočívadel, informačních panelů nebo jiných bodů zájmu. Běžně užívané technologie zaznamenávají dvě osoby jdoucí vedle sebe jako jednu, a proto je vhodné vybírat pro umístění sčítače přirozeně nebo uměle vytvořená úzká místa. Na širokých cestách, kde zúžení není možné dosáhnout, se pomocí empirického šetření stanovuje přepočítací poměr reálného počtu turistů a záznamů automatického sčítače. Hodnota tohoto poměru ve zkoumaných lokalitách NPČS dosahuje hodnot okolo 1,5. Stejným způsobem lze rozlišit i jednotlivé skupiny návštěvníků na cyklisty, pěší nebo jezdce na koních.

Lokality na nichž probíhá monitorování v Národním parku České Švýcarsko. Zdroj: Archiv Správy Národního parku České Švýcarsko

Technologie sčítání

Při úvahách o zřízení automatického sčítacího systému byl v roce 2005 proveden průzkum dostupných technologií na trhu. Nepodařilo se však nalézt žádné běžně prodávané zařízení, a proto byly pro tyto účely vyvinuty ve spolupráci s obecně prospěšnou společností NISA, zabývající se koordinováním šetrného cestovního ruchu v Libereckém kraji, sčítače fungující na bázi infračervené závory mezi dvěma kovovými sloupky. Přerušením paprsku při průchodu návštěvníka docházelo k načtení impulsu do paměti sčítací jednotky. Data byla ukládána každý den od 8 do 20 hodin v intervalu 15 minut.

V roce 2008 bylo v souvislosti s projektem Komplexní monitoring přírodního prostředí v Národním parku České Švýcarsko provedeno výběrové řízení na zajištění služby sledování návštěvnosti na 15 lokalitách po dobu 30 měsíců. Z něj jako vítěz vzešla obecně prospěšná společnost Partnerství, která nabídla monitorování pomocí automatických sčítačů Eco-counter, využívaných v národních parcích po celém světě. Jejich hlavní výhodou je menší nápadnost v přírodě, jednoduché stahování dat, desetiletá záruka na životnost baterií v zařízení a možnost směrového sčítání.

Sčítače Eco-counter využívají pyroelektrické senzory, tj. technologii založenou na záznamu skokové změny teploty, kterou vyvolává průchod návštěvníka. Záznam dat probíhá 24 hodin denně, nepřetržitě po celý rok, a to v hodinových intervalech. Na šesti lokalitách je kromě celkového počtu průchozích odlišován i směr jejich pohybu. Senzor i datová jednotka, do níž se ukládají naměřené údaje, jsou umístěny v kovovém sloupku s dřevěným krytem.

Monitorovací turniket v Národním parku České Švýcarsko

Foto Z. Patzelt

Správa sčítačů a získaných dat

Správa zahrnuje pravidelnou kontrolu funkčnosti zařízení na všech lokalitách a odstranění případných výpadků monitorování. Tuto činnost vykonává dodavatel služeb, s nímž spolupracují strážci národního parku, zejména při řešení případů úmyslného zakrytí otvoru senzoru odpadky, větvičkami atd. Díky umístění senzoru i datové jednotky do zamykatelného kovového sloupku s dřevěným krytem se podařilo eliminovat škody způsobené v důsledku vandalismu. Tento způsob zabezpečení navíc umožnil pojistit zařízení pro případ ztráty nebo poškození.

Data jsou ze sčítačů získávána v měsíční periodě manuálním odečtem pomocí kapesního počítače. Poté jsou zálohována na FTP serveru, odkud si je do svého počítače mohou stáhnout všichni autorizovaní uživatelé. Práce s daty probíhá v prostředí specializovaného softwaru Eco-PC. Ten umožňuje nejen vyhodnocování stavů a trendů v různých časových periodách a intervalech, ale také export do podoby tabulek nebo grafů. V programu Eco-PC je možné provádět i úpravy dat. Jedná se především o jejich doplňování (extrapolaci) v případech zakrytí senzoru nebo naopak eliminaci neodůvodněných vysokých hodnot, které vznikají např. úmyslným načítáním jednotek. Při úpravách je klíčové zachovat odchylky vzniklé z reálných příčin. Zkušenosti ukazují, že právě takto neupravená data mají pro pozdější zpracování největší vypovídací hodnotu. Díky nenáročné správě zařízení i dat hodlá správa národního parku po skončení projektu sčítače od Partnerství, o.p.s. převzít a provozovat ve vlastní režii.

Graf 1 Návštěvnost lokality Turistický most, leden–březen 2010. Zdroj: Archiv Správy Národního prku České Švýcarsko

Využití dat a rozvoj monitorování

Prvořadým cílem správy národního parku je vytvoření dlouhé datové řady využitelné při uvedení do souvislostí s jinými jevy jako podklad pro návazné výzkumy2, na jejichž základě bude možné rozhodování o konkrétních managementových opatřeních v daných lokalitách. Již nyní umožňují získaná data vyhodnocování řady jevů krátkodobějšího charakteru, souvisejících například s činnostmi v oblasti práce s veřejností či opatřeními v oblasti řízení návštěvníků.

Sledování návštěvnosti na území Národního parku České Švýcarsko na současných 15 lokalitách je zajištěno do roku 2018. Svým charakterem je monitorování návštěvnosti za využití automatických sčítačů pilotním projektem, který nepochybně poskytne řadu cenných zkušeností a poznatků. V současné fázi projektu je zejména třeba uvažovat o optimalizaci sítě sčítacích bodů, například o jejím doplnění tak, aby poskytovala přesnější obraz o návštěvnických proudech v oblastech, které v nedávné minulosti byly z turistického hlediska marginální, a v nichž lze předpokládat nárůst návštěvnosti zejména v důsledku rozvoje návštěvnické infrastruktury vně národního parku.

Dlouhodobé poznatky o vývoji návštěvnosti Národního parku České Švýcarsko však především budou znamenat posun v oblasti rozhodování o managementových opatřeních majících dopad na návštěvníky, a to jak ve smyslu řízení návštěvnosti prováděného v zájmu ochrany přírody, tak i ve smyslu rozvoje území pro naučné, poznávací a rekreační aktivity.

Graf 2 Porovnání návštěvnosti v letech 2007–2009 na Třech pramenech, rozcestípři silnici z Hřenska k Mezní louce. Zdroj: Archiv Správy Národního prku České Švýcarsko

Příklady zajímavých dat z monitorování návštěvnosti

Tip na výlet V zimním období patří k oblíbeným cílům návštěvníků ledové útvary, tzv. ledopády v severovýchodní části NPČS. Prostřednictvím tiskové zprávy a informace na internetových stránkách správy národního parku byla veřejnost na ledopády upozorněna 15. ledna 2010. Z grafu 1 je dobře patrný vliv medializace tohoto přírodního fenoménu; při porovnání s daty z předchozího roku je návštěvnost o víkendech více než dvojnásobná. Anomálie v druhém týdnu po zveřejnění informace je způsobena souběhem medializace a organizovaného turistického pochodu. Na přírodní prostředí tento nárůst návštěvnosti měl minimální negativní dopady, a to díky včasné instalaci dočasného informačního systému přímo v terénu, který minimalizoval pročet bloudících turistů.

Rekordy na lokalitě Tři Prameny Lokalita Tři Prameny je významným nástupním místem pro návštěvu nejpřitažlivějšího skalního objektu v Českém Švýcarsku, Pravčické brány. Z hlediska počasí byly srovnatelné roky 2007 a 2009. V roce 2008 byla dlouhá zima a návštěvnost v dubnu minimální; ke kompenzaci došlo o měsíc později. V roce 2009 byla návštěvnost lokality za porovnávané období nejvyšší. Důvody pro to mohou být nominace (a tedy media­lizace) Pravčické brány do soutěže o sedm přírodních divů světa (provedená nezávisle na Správě NP České Švýcarsko), v úvahu však připadá také vliv ekonomické krize, jejímž důsledkem mohla být preference destinací v Česku před zahraničními. Navzdory rostoucímu počtu návštěvníků média v roce 2009 informovala o klesajících tržbách poskytovatelů služeb. Slepá uličkaNa jaře 2009 došlo v důsledku jarní vody k protržení hráze Divoké soutěsky. Návštěvnická veřejnost tím ztratila možnost hojně vyhledávané přepravy na loďkách a z přístupové cesty se stala slepá ulička končící na molu. Zajímavé je, že průběh návštěvnosti lokality v roce 2009 zhruba kopíruje návštěvnost v roce 2008, i když absolutní čísla jsou výrazně nižší; naměřené počty průchodů poklesly zhruba na pětinu hodnot předchozího roku. Reálná návštěvnost Soor­grundu odpovídá zhruba polovině načítaných impulsů, neboť se návštěvníci vrací po shodné trase. L. Kala působí jako projektový manažer ve společnosti Partnerství, o.p.s. T. Salov je tiskovým mluvčím Správy Národního parku České Švýcarsko1 Výjimkou byla práce Základní ukazatele rekreačního a turistického využívání Národního parku České Švýcarsko a hodnocení jeho managementu veřejností, RNDr. M. Čihař, CSc. a kol., listopad 2000 2 Studií využívající data z automatického monitorování návštěvnosti je Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního a turistického ruchu na ekosystémy Národního parku České Švýcarsko, provedená KOLPRON CZ, s.r.o., 2005–2007

---

Vývoj cestovního ruchu v Českém Švýcarsku v datech

Od romantismu k evropské excelentní turistické destinaci v datech

Počátkem 19. století nastává pod vlivem postromantismu rozvoj turistiky jako způsobu trávení volného času a poznávání krajiny. První turistické stezky vznikly na levém břehu Labe roku 1818 jako doplněk léčebného areálu lázní v Horním Žlebu.

Ve 30. letech 19. století začali Kinští systematicky zpřístupňovat své panství na Jetřichovicku. Vznikly vyhlídkové chatky na Vilemínině stěně, Rudolfově kameni a na Mariině skále.

V roce 1878 vznikl v Děčíně po vzoru alpských spolků Horský spolek pro České Švýcarsko(Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz), který se zasloužil o turistické zpřístupnění oblasti. Východní část Českého Švýcarska, Šluknovský výběžek a Lužické hory, spravoval Horský spolek pro nejsevernější Čechy(Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen).

V roce 1881 Clary-Aldringenové vybudovali pod Pravčickou bránou hotel Sokolí hnízdo a v roce 1892 byl na Mezní louce postaven honosný hotel Mezní Louka.

V roce 1881 nechal Edmund Clary-Aldringen postavit rozhlednu na Růžovském vrchu, kde byl později přistaven hostinec.

Mezníkem v rozvoji turistiky bylo otevření plavby na pramicích v Edmundově soutěsce dne 4. 5. 1890, v roce 1898 následovala Divoká soutěska.

Po 1. a 2. světové válce nastal útlum cestovního ruchu.

Po roce 1960 vznikaly tělovýchovné jednoty, rozvíjela se odborářská, podniková a dětská hromadná rekreace. Novým jevem se stal tramping a chalupářství.

V roce 1972 vznikla Chráněná krajinná oblast Labské pískovce a po vzniku Národního parku České Śvýcarsko v roce 2000 cestovní ruch strmě nabývá na výz­namu.

V roce 2001 byla založena obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, jejímž posláním je šetrný rozvoj regionu Českého Švýcarska a destinační management.

V roce 2009 udělila Evropská komise Českému Švýcarsku a obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko za kvalitní řízení cestovního ruchu v chráněném území titul Evropská excelentní turistická destinace (EDEN) jako historicky první destinaci v České republice.

Richard Nágel, Správa Národního parku České Švýcarsko

Krátce po vzniku Národního parku České Švýcarsko bylo zřejmé, že správa NP nemá možnosti komplexně řešit problematiku cestovního ruchu v oblasti. Důvodem byl nedostatek personálních kapacit, ale i statut správy NP jako organizační složky státu ČR. Navíc bylo zřejmé, že cestovní ruch nelze řešit pouze v hranicích národního parku, ale je nutné zahrnout mnohem širší území. Na potřebě destinačního managementu i na šanci, kterou rozvoj cestovního ruchu nabízí, panovala shoda mezi klíčovými partnery. Proto v roce 2001 založily Správa NP České Švýcarsko, město Krásná Lípa a místní organizace ČSOP Tilia obecně prospěšnou společnost České Švýcarsko, o.p.s.

Posláním obecně prospěšné společnosti je vyvážený rozvoj Českého Švýcarska, zajišťovaný podporou šetrného cestovního ruchu. Za osm let existence o.p.s. realizovala projekty v řádu mnoha desítek milionů Kč a průměrný počet jejích zaměstnanců se pohybuje kolem dvaceti. K hlavním zdrojům financování patří operační programy, finanční prostředky ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), státního rozpočtu, Ústeckého kraje, Globálního fondu životního prostředí (Global Environment Facility – GEF), ale i příjmy z vlastní činnosti, jako prodej služeb a zboží. Od jednorázových projektů o.p.s. postupně přešla k systémovému řízení cestovního ruchu, které vyústilo v založení destinační agentury. Do destinačního fondu spravovaného o.p.s. finančně přispívá více než 70 subjektů působících v cestovním ruchu, tj. poskytovatelé služeb, samosprávy nebo i orgány ochrany přírody. Vybrané prostředky slouží jako vlastní vklad k žádostem o dotace nebo i na přímou realizaci menších projektů v cestovním ruchu. Hlavní výhodou tohoto modelu spolupráce státního a nevládního sektoru je, že cestovní ruch je řízen ve shodě s potřebami státní ochrany přírody, která se tak přímo podílí na destinačním managementu.

Hlavní projekty realizované v o.p.s. České Švýcarsko

• Vydávání publikací o Českém Švýcarsku
• Integrovaný management ekosystémů Českého Švýcarska
• Provozování sítě informačních center v Českém Švýcarsku
• Provozování hlavního návštěvnického centra Českého Švýcarska s multimediální expozicí a programy ekologické výchovy a osvěty v Domě Českého Švýcarska
• Provozování Konferenčního centra šetrného cestovního ruchu
• Opakovaný zisk titulu Nejlepší turistický produkt v ČR na veletrhu cestovního ruchu Regiontour
• Pasportizace podstávkových domů
• Obnova drobných sakrálních památek
• Zajišťování provozu turistického autobusu
• České Švýcarsko získalo titul Evropská excelentní turistická destinace, udělovaný Evropskou komisí

Zdeněk Patzelt