Monitoring návštěvnosti v NP Podyjí – v časech normálních i v době kovidové
„Podyjí – Národní park zrozený za ostnatým drátem“, tak zněl celý název výstavy instalované v roce 1996 v přízemí Národního muzea v Praze. Mladý národní park se tímto poprvé představoval pražské veřejnosti a mnozí návštěvníci muzea do té doby ani pořádně netušili, kde takové Podyjí (u Břeclavi? u Mikulova?) vlastně leží. O 25 let později je situace jiná. Základní informace o našich národních parcích jsou součástí školních osnov a Podyjí je dostatečně známé nejen znalcům vína a milovníkům památek, ale i lidem, kteří zde hledají klid a pohodu na lesních stezkách, na kterých potkáte za půl dne pár návštěvníků. Ale platí to i do dnešní doby? Kolik lidí chodí po těchto stezkách a nehrozí Národnímu parku Podyjí v budoucnu stejný osud jako Sněžce, Pravčické bráně, Pradědu či Pustevnám, tedy místům, kterým se kvůli vysoké návštěvnosti milovníci přírody začínají už spíše vyhýbat?
Ochrana přírody 2/2021 — 21. 4. 2021 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Výsledky monitorování a jejich využití v praxi - České Švýcarsko
Jedním ze zásadních úkolů moderní ochrany přírody je hledání a nacházení rovnováhy mezi využíváním přírody a krajiny pro potřeby člověka a omezováním lidských aktivit v chráněných územích. Zaměříme-li se na oblast turistického, rekreačního a sportovního využívání takových území, lze základ pro diskusi spatřovat již v samotném vyhlášení chráněného území, kdy na straně jedné jsou uvedeny v platnost přísnější ochranné podmínky, jdoucí ruku v ruce se vznikem určité značky jakosti, která zvyšuje návštěvnickou atraktivitu téhož předmětu ochrany. Monitorování návštěvnosti a jejích dopadů na přírodní prostředí je proto logickou součástí činnosti správy chráněného území, přičemž množství návštěvníků je při sledování souvislostí mezi rekreačním využíváním území a stavem přírodního prostředí jedním z nezbytných indikátorů.
Ochrana přírody 2010 — 2. 8. 2010 — Zvláštní číslo