Podrobné vyhledávání v článcích

Ochrana vzácných přírodních památek není otázkou sentimentality, nýbrž povinné úcty.

Karel Čapek: Prosba o milost (1928)

Názor, že se národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny stala v létě 2021 v médiích nejčastěji skloňovaným zvláště chráněným územím, nebude daleko od pravdy. Čtenářům jistě neuniklo, že byla jako vůbec první přírodní lokalita z České republiky zapsána na vysoce prestižní Seznam světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, Plesník & Hušek 2021). Protože jsme v předcházejících sděleních podali jen stručnou charakteristiku zmiňované NPR a pozornost věnovali spíše samotné nominaci a jejímu vlastnímu schválení (Plesník & Hušek 2020, Plesník 2020), je nanejvýš vhodné představit uvedenou mimořádnou plochu nejen z hlediska péče o přírodní a krajinné dědictví poněkud podrobněji. 

V červenci 2021 bylo na Seznam světového dědictví UNESCO zapsáno jako nová světová památka 11 lázeňských měst v sedmi evropských státech s názvem Slavná lázeňská města Evropy (Great Spa Towns of Europe). V České republice jsou to Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně, v Rakousku Baden (Baden bei Wien), v Německu Bad Ems, Bad Kissingen a Baden-Baden, v Belgii Spa, v Itálii Montecatini Terme, ve Francii Vichy a ve Velké Británii Bath. Těžiště všech těchto měst tvoří lázeňská centra a čtvrtě, jež se vyvíjely okolo minerálních pramenů. Jejich nedílnou součástí je množství parkových ploch a zejména přilehlá, esteticky upravená lázeňská krajina, jejíž využívání bylo a je součástí léčebné kúry. V Karlových Varech a Mariánských Lázních je nové světové dědictví také součástí chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, jejíž ochranný režim bude využíván pro funkci tzv. nárazníkové zóny, a i proto je důležité představit české části nové světové památky i v tomto časopise.

Podzemní prostory pod vrchem Třesín byly využívány lidmi už v pravěku. Znovu objeveny byly v první polovině 19. století. Dlouhá desetiletí pak podléhaly devastaci během četných neorganizovaných návštěv. Význam jeskyní ocenili badatelé až po archeologických výzkumech Josefa Szombathyho v letech 1881–1883. Vchod do podzemí byl pak zabezpečen a roku 1911 byly Mladečské jeskyně oficiálně zpřístupněny veřejnosti.