Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

NPR Rejvíz ve víru kůrovcové gradace – cvičení z ochrany přírody pro pokročilé

Autor: Jindřich  Chlapek, Michal Servus

Vraťme se krátce do historie, přesněji do roku 1946, kdy byl Rejvíz poprvé prohlášen rezervací. Nikdo tehdy jistě příliš nepřemýšlel, jak předejít konfliktu mezi managementem rezervace a okolními hospodářskými lesy. Slovní spojení „bezzásahový režim“ tehdy napadalo jen málokoho. Ochranáři často v nadšení z větší rezervace vyhlásili MZCHÚ s tím, že k zásadnímu konfliktu s okolím dojít nemůže, všude kolem je přeci les, tak proč rezervaci neprotáhnout až k cestě. To platí také pro NPR Rejvíz. Do ZCHÚ jsou tak zahrnuty i plochy, kde se předměty ochrany nevyskytují, a kde se počítalo v rámci managementových opatření s postupnou přeměnou lesa. Rezervace, kde předmětem ochrany jsou přirozené smrčiny, tak mají na problém zaděláno. V případě že navíc dojde v širším území k událostem jako je plošný rozpad smrkových lesů v důsledku kůrovcové gradace, je každé rozhodování potřeba zvlášť pečlivě vážit s maximální mírou odbornosti a objektivních skutečností.

O důležitosti mrtvého dřeva pro biodiverzitu lesa dnes už nikdo nepochybuje. Foto Vít Slezák

Nevyhnutelnost adaptivního managementu
V současné době, dva a půl roku po schválení, je plán péče ve své části věnované managementu lesních ekosystémů, které tvoří 88 % plochy rezervace, již více než rok překonaný a v podstatě nepoužitelný dokument. Opatrné rozjímání nad postupným rozšiřováním bezzásahového režimu do vybraných partií rezervace v horizontu několika desítek let vzalo s gradací kůrovce rychle za své. Po více než deseti letech velice pozvolného nárůstu v řádu nejprve desítek a pak nízkých stovek kůrovcem zahubených stromů ročně došlo v roce 2018 v rezervaci k více než pětinásobnému nárůstu počtu kůrovcových stromů (viz graf). Tím začala klasická gradace, jejíž průběh dle literatury obvykle kulminuje v třetím roce a trvá zpravidla pět let, přičemž končí téměř úplným vyčerpáním zdrojů potravy kůrovce. Vzhledem k tomu, že změna plánu péče představuje proces trvající déle než jeden rok, vyvstává otázka, zda přímo do základní managementové úvahy nezapracovat jakýsi adaptivní algoritmus, umožňující v případě výraznější změny faktorů prostředí péči pružně upravit, její efekt vyhodnocovat a podle toho dále postupovat. Celou věc by bylo nutno v průběhu vývoje průběžně diskutovat s partnery.

Malé mechové jezírko v NPR Rejvíz. Foto Petr Šaj

Kůrovcová gradace – administrativní anabáze
Vlastnické vztahy v rezervaci a jejím okolí nejsou úplně jednoduché. Území NPR je ve vlastnictví České republiky (hospodaří zde Lesy ČR), zatímco okolní lesy jsou majetkem Arcibiskupství Olomouckého, kde hospodaří Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. Správa CHKO v reakci na první projevy dramatického nárůstu kůrovcem obsazených stromů a výzvy na plošné byť převážně nedestruktivní asanace ze strany Lesů ČR (v souladu s tehdy platnou výjimkou) přistoupila v průběhu července 2018 k vyloučení zásahů na zhruba 52 % plochy lesních ekosystémů zahájením řízení dle § 66 zákona č. 114/1992 Sb. postaveném na ochraně předmětů ochrany EVL Rejvíz, která území NPR překrývá. MŽP po odvolání spolků rozhodnutí zrušilo a správní řízení zastavilo s odůvodněním, že nelze aplikovat § 66 tam, kde bylo dříve v téže věci rozhodnuto (v NPR byla platná výjimka pro zásahy proti kůrovcům).

Jedno z mnoha kůrovcových ohnisek v podmáčených smrčinách v NPR Rejvíz.
Obnova smrku na úrovni bylinného patra se dočkala své příležitosti. Foto Jindřich Chlapek

Do následného řízení o změně výjimky dle § 84 zákona se přihlásilo 6 spolků s velmi rozmanitými názory na problematiku zasahování proti kůrovcům. Obecná shoda panovala pouze na vyloučení chemické asanace kůrovcových stromů. Nové rozhodnutí v reakci na rychlý vývoj v NPR vymezilo bezzásahové území na 82 % lesních ekosystémů rezervace a ve zbývajícím území podél hranice rezervace umožnilo asanaci vývratů a zlomů bez jejich vyklízení. Kácení kůrovcových stromů v kombinaci s asanací odkorněním nastojato rovněž s ponecháním 100 % dřevní hmoty k zetlení bylo umožněno pouze na 9 % území rezervace mimo výskyt předmětů ochrany a v návaznosti na okolní vzrostlé kulturní smrčiny. Rozhodnutí bylo napadeno odvoláním dvěma spolky, dále Lesy ČR a správcem sousedního lesa. Důvody odvolání byly na straně spolků a lesních hospodářů samozřejmě odlišné.

Asanace v okrajové části rezervace – silnější stromy zůstávají stát, ostatní
se asanují na zemi. Struktura porostu a jeho mikroklima zůstávají do značné
míry zachovány. Foto Jindřich Chlapek

U obou uvedených rozhodnutí byl vyloučen odkladný účinek odvolání, rozhodnutí tedy byla předběžně vykonatelná doručením účastníkům řízení, pro roky 2018 i 2019 tak byly zásahy na velkém území rezervace vyloučeny, přičemž vzhledem k pozdnímu nalezení většiny kůrovcových stromů byly zásahy v roce 2018 zcela minimální (viz graf).

Graf kůrovcové gradace v NPR Rejvíz. Vypracoval Jindřich Chlapek

Do hry ještě před postoupením odvolacího spisu vstoupilo MŽP, které na základě podnětu vydalo předběžné opatření o zákazu asanací na celém území NPR. Po provedeném šetření (ohledání místa) však předběžné opatření zrušilo s tím, že „realizace asanačních zásahů dle vykonatelného rozhodnutí za účelem ochrany okolních hospodářských lesů je opodstatněná“.

Soustavný mediální tlak a přímé intervence spolků směrem k MŽP jsou pro správu CHKO Jeseníky velkou výzvou k tomu, jak se objektivně vypořádat se silnými a hlasitě a podbízivě prezentovanými názory, které ovšem nejsou založené na faktech a dobré a dlouhodobé znalosti konkrétního prostředí. Někteří aktéři nejsou ochotni vnímat jednotlivé aspekty vývoje lesního ekosystému, a už vůbec ne strategii managementového přístupu v delších časových horizontech. Extrémní zjednodušování problematiky značně komplikuje racionální diskusi a v mediálním prostoru proti sobě a pro veřejnost nepochopitelně staví „ekology“ a orgán ochrany přírody. Vše je umocněno titulky jako „Masakr perly motorovou pilou“, „Použití jedů v přísně chráněné rezervaci Rejvíz bylo nejspíš protizákonné a nemělo efekt“, nebo „Kácení a nezákonně povolené jedy ničí vzácnou přírodu jesenické rezervace Rejvíz“, které pak sice na chvilku strhnou pozornost části veřejnosti, ale v konečném výsledku ke konstruktivnímu dialogu nevedou.

Ať už odvolací řízení dopadne jakkoliv, je nyní výsledkem celého dění na poměry CHKO Jeseníky poměrně rozsáhlé bezzásahové území, jehož plocha v současné době činí 250 hektarů s tím, že od roku 2021 s ohledem na předpokládaný vývoj situace bude patrně toto území dále zvětšeno o dalších několik desítek hektarů. Jedinými zásahy zde bude kácení rizikových souší podél turistických stezek z důvodu bezpečnosti návštěvníků.

Aplikace biocidu jako managementové opatření
Velkým tématem v „zásahových“ částech rezervace a navazujících starých porostech 1. zóny CHKO je způsob asanace vývratů a zlomů. Namísto odkornění se zde až do vstupu ekologických spolků na scénu zcela cíleně používal biocidní přípravek Vaztak. Jakkoliv kontroverzní se použití biocidu na první pohled může jevit, při bližším pohledu a srovnání s odkorněním kmene se středně- a dlouhodobý efekt chemické asanace ukazuje jako výrazně pozitivní. Ležící stromy zůstávají v kůře a s větvemi a po odeznění toxicity aplikovaného pesticidu (cca 6-8 týdnů) dochází k velmi rychlé kolonizaci kůrovcem obsazeného kmene pestrou škálou saproxylických organismů v množství a druhové skladbě řádově vyšší, nežli je tomu na kmenech odkorněných. Rok po aplikaci již nelze rozeznat vývrat ponechaný bez zásahu od kmene, kde došlo k eliminaci kůrovce postřikem biocidu. Paradoxně se na použití tohoto způsobu asanace nedívají s důvěrou ani lesní hospodáři, dle jejich názoru je takový postup nedostatečně účinný. Za stoprocentně účinnou asanaci považují dokonalé oloupání celého kmene. To v praxi znamená, že padlý strom je odvětven, rozřezán na části tak, aby mohl být otočen a odkorněn i ze spodní strany. Ideálním řešením pro hospodáře je včasný odvoz napadených stromů z lesa.

Obecně se rovněž projevuje fakt, že společnost je na použití chemických přípravků v přírodě a potravinářském průmyslu velmi senzitivní. Aktuální problematika sucha, poklesu podzemních vod a navrch ještě jejich znečištění pesticidy – to vše vyvolává diskuzi a poptávku po snížení jejich aplikace. Zde je třeba poznamenat, že masivní nasazení pesticidů v zemědělství je vskutku alarmující a rozhodně nesrovnatelné se selektivní asanací jednotlivých kmenů v rezervaci. Nicméně jistou míru rizika nelze vyloučit. Agentura si proto nechala odborně vyhodnotit publikované odborné publikace věnované této problematice. Výsledky budou nepochybně zohledněny v dalších krocích reflektujících rozhodnutí, zda v zásahovém území (které se velmi rychle smršťuje) preferovat požadavek na vyloučení chemických prostředků a rezignovat na dlouhodobý pozitivní efekt tlejícího neodkorněného dřeva.

Monitoring
Další vývoj v rezervaci bude mimořádně zajímavý a současně obtížně předvídatelný. Možných scénářů je několik, nicméně je pravděpodobné, že množství stromů každoročně odumřelých v důsledku napadení kůrovce, byť dočasně, dále poroste. Dobrým základem pro monitoring je založení 5 trvalých ploch (1000 m2) již v roce 2014, dlouho před prvními náznaky kůrovcové gradace. Plochy byly v roce 2019 týmem z katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze přeměřeny a současně bylo umístěno v bezzásahovém území v místech dosud kůrovcem nezasažených dalších osm takových ploch. Na osmi z těchto 13 ploch probíhá sběr informací o biodiverzitě brouků, mechorostů a cévnatých rostlin. Plošně byl proveden také monitoring ptáků. Vedle toho v jádrové části rezervace na přechodu mezi blatkovým borem, rašelinnou smrčinou a otevřeným přechodovým rašeliništěm provedl v roce 2015 a 2016 tým oddělení ekologie lesa VÚKOZ pozemní skenování lesního porostu na ploše 5 hektarů. Pro dokumentaci vývoje bylo navíc pořízeno na jaře 2019 bezešvé ortofoto s rozlišením 8 cm/pixel pro budoucí vyhodnocení dynamiky rozvoje kůrovcových ohnisek v rezervaci. Podrobný monitoring výskytu kůrovcových stromů v rezervaci probíhá od roku 1996 (graf).

Kůrovcová gradace a její odezva v lesním ekosystému rezervace tak bude v rámci možností relativně dobře podchycena, výsledky monitoringu budou dobrým zdrojem informací o vlivu kůrovce na proměnu lesního prostředí, rychlosti jeho obnovy a reakce vybraných skupin organismů.

Výhled
Pro další vývoj uvnitř rezervace bude nakonec rozhodující dění v jejím okolí. Velmi záleží zejména na tom, jak lesníci Arcibiskupských lesů a statků zvládnou pokračující kůrovcovou gradaci v bezprostředně navazujících lesích a jaké budou klimatické podmínky pro rozvoj kůrovce. Jeden ze scénářů naznačuje, že do konce roku 2022 může na území rezervace kůrovci podlehnout více než 90 % vzrostlých smrků. Taková spontánní disturbance už bude v turisticky atraktivním území vidět a nepochybně spustí lavinu silných prohlášení ze všech stran. Nicméně v polohách kolem 750 m n. m. lze očekávat velmi rychlý průběh obnovy lesa a lze očekávat, že než se poslední části stromového patra rozpadnou, bude přinejmenším chodník k Velkému mechovému jezírku lemován rychle odrůstající a lesní mikroklima opět vytvářející novou generací stromů.

Zvěř, zvěř, zvěř
Pro další vývoj lesního ekosystému nejen v NPR Rejvíz jsou zcela klíčovým a ochranou přírody na všech úrovních stále zcela nedostatečně systémově řešeným aspektem dlouhodobě velmi vysoké stavy spárkaté zvěře. Lesní porosty v nejcennějších partiích jesenických rezervací jsou projevy této nerovnováhy dlouhodobě ovlivňovány snad ještě výrazněji než kůrovcem. Druhová skladba i struktura lesa je ochuzována a dále se odchyluje od své přirozené podoby. Dokud lesní hospodáři a ochrana přírody nezačnou tento fatální problém systematicky řešit, budou všechny ochranářské aktivity polovičaté a lesy v rezervacích, jakkoliv se mohou na první pohled jevit jako přírodní, ještě dlouho rozhodně nebude možné považovat za přirozené lesní prostředí.

Současné dění v NPR Rejvíz je skvělou lekcí pro všechny zúčastněné – správu CHKO, spolky, lesníky, výzkumníky i místní obyvatele a návštěvníky rezervace (jenv roce 2018 ji navštívilo 61 tisíc lidí), kteří se zatím příliš neprojevují. Poučení z tohoto vývoje budiž dobře zdokumentováno nejenom pro odborné články, ale i pro péči o další maloplošná chráněná území, kde jsou předmětem ochrany přirozené smrčiny.