Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 1/2019 — 21. 2. 2019 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf

Opomíjený soubor grafik z Moravského krasu

Autor: Petr Zajíček

Z pozdějších uměleckých děl, zobrazujících Moravský kras, patří k nejvýznamnějším olejomalby Otakara Kubína, který je vytvořil během Absolonovy expedice na dno Macochy roku 1905. V roce 1922 vznikl soubor sedmi grafických děl z Moravského krasu, které pak postupně upadly v zapomnění a patrně nebyly ani připomenuty v publikacích, a to jak o samotné krasové oblasti, tak ani výtvarném umění. Grafické listy vytvořil malíř, kreslíř a grafik František Václav Süsser (1890–1956). Byl původem Rakušan, od roku 1918 pobýval v Brně. Nejdříve učil na keramické škole ve Znojmě, později na Vyšší průmyslové škole textilní v Brně. V letech 1924–1950 byl pak profesorem na Škole uměleckých řemesel v Brně. Jeho soubor litografií se stal součástí málo známé útlé publikace Moravský kras, ve které doprovodný text napsal Adolf Veselý. Jeho slova jsou spíše vzletná a poetická: „Punkva vytéká z podzemí do Pustého žlebu a jakoby si uvolnila dlouho zadržovaný dech a hlas: Zurčí si vesele a čiperně skáče přes kameny.“ Veselý v textu vyzdvihuje význam umění spojeného s přírodními hodnotami a v závěru textu vybízí další tvůrce k činnosti: „Fotografická čočka byla zatím jediná, která hleděla na nádhery Moravského krasu a fotografická plotna, která je trvale zachycovala a zprostředkovala světu. Pravý div stane se, až se na krásy Moravského krasu zadívají oči umělce výtvarníka. Poklady, rovnocenné pokladům skutečným, budou jimi vyneseny na povrch a na světlo. Litografické album akademického malíře Frant. Süssera zahajuje umělecké dobývání Moravského krasu. Zde je cesta! Cesta je uvolněna. Následovníkům radostný pozdrav!“ Grafiky, které jsou do publikace vlepeny, zobrazují: skalní bránu nad Punkevními jeskyněmi, závěrovou stěnu Rudického propadání, pohled ze dna propasti Macochy, vodní plavbu v Punkevních jeskyních, krápníkovou výzdobu Masarykova dómu Punkevních j., dóm u Anděla v Punkevních jeskyních a detail Čarodějnice v jeskyni Kateřinské. Vlepené grafiky nejsou autorem podepsány a mají natištěné popisky toho, co zobrazují.

V době, kdy Süsser dílo vytvořil, však vznikly i soubory těchto sedmi grafik v neznámém nákladu, které byly autorem podepsány a neměly natištěné popisky. Jednalo se patrně o sady sběratelské, a ukázky otištěné v tomto článku jsou právě z exempláře tohoto jednoho souboru. Snad nejkrásnějším vyobrazením je průhled ze dna Macochy. Stylizované postavy 20. let, Absolonův žebřík z dolního můstku; pohled jako z obrazového pole objektivu typu „rybí oko“. Ani další grafiky nezaostávají svojí estetickou a vypovídající hodnotou. Člun na podzemní Punkvě či Masarykův dóm – opět s postavami. Místo, které bylo objeveno teprve dva roky před vznikem výtvarného díla. Krásně zachycená je také partie Punkevních jeskyní zvaná „U Anděla“. Útvar Čarodějnice v Kateřinské jeskyni vystihl malíř jen pár tahy. I dvě grafiky exteriéru Moravského krasu jsou mimořádně zdařilé a estetické.

Je překvapující, kolik historických dokladů a dokumentů se po mnoha letech opět vynořuje. V knihovnách, archivech i soukromých sbírkách jsou stále uloženy opomíjené skvosty, které přinášejí oživení a mnohdy nové poznatky z naší největší a nejvýznamnější krasové oblasti.

Použitá literatura:
SÜSSER, František Václav, VESELÝ, Adolf. Moravský kras. Brno: Bilík, [1922].

Moravský kras na grafikách Františka Václava Süssera.
Archiv Petra Zajíčka