Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 3/2017 28. 6. 2017 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Mohou být aktivní těžební prostory hodnotné z hlediska ochrany přírody?

Příklad štěrkopískovny Hulín

Autor: Ondřej Popelka, Michal Hykel, Jana Růžičková, Vojtěch  Taraška, Bohumil Trávníček

Mohou být aktivní těžební prostory hodnotné z hlediska ochrany přírody?

Česká příroda se v posledních desetiletích potýká s výrazným poklesem biodiverzity, na kterém se podílí celá řada faktorů. K těm nejvýznamnějším patří fragmentace krajiny, urbanizace, nebo opouštění málo produktivních ploch. Zároveň se naše krajina výrazně homogenizuje a přežívají v ní tak zejména druhy široce adaptované a tolerantní. Proto může být překvapující, že těžební prostory, jako jsou pískovny a štěrkopískovny, představují jedno z posledních útočišť pro mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů. V těchto ryze antropogenních krajinných prvcích totiž dochází k pravidelnému narušování a navracení přírody do raně sukcesních stádií. Současně se obvykle jedná o území, která nejsou tolik eutrofní jako okolní zemědělská krajina.

Výrazným úbytkem druhů byl zasažen i region Hané, který se v minulém století stal oblastí intenzivní zemědělské produkce. Dobývací prostory štěrkopísků zde proto představují ostrůvky zcela odlišných a rozmanitých stanovišť v jinak stejnorodé krajině. V rekultivační praxi však stále převažují technické přístupy, při kterých zpravidla dochází k degradaci biologicky cenných post-těžebních ploch, či jejich přímé likvidaci zavezením ornicí nebo zalesněním, a to zejména monokulturami produkčních dřevin. Technické rekultivace tak spíše přispívají k homogenizaci krajiny než k podpoře její ochranářské hodnoty, kterou získala v důsledku těžby. Štěrkopískovny přitom mají velký potenciál pro obnovu spontánní sukcesí nebo jinými formami přírodě blízké obnovy. Tyto postupy ovšem musí vycházet z důkladného biologického průzkumu. Při správné obnově se pak těžební prostor může stát významným centrem biodiverzity nejen v průběhu těžby, ale i po jeho následné rekultivaci.

Jedním z největších aktivních dobývacích prostorů na Hané je štěrkopískovna Hulín. V rámci třetího ročníku Quarry Life Award (vědecká a vzdělávací soutěž na podporu přírody v těžebních místech pořádaná společností Českomoravský štěrk, a.s.) jsme v roce 2016 provedli botanický a zoologický průzkum této štěrkopískovny a navrhli některá vhodná opatření na podporu biodiverzity. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s druhovou a biotopovou rozmanitostí hulínské štěrkopískovny a jejím významem z hlediska regionální biodiverzity.


Biodiverzita štěrkopískovny Hulín
Štěrkopískovna Hulín leží nedaleko stejnojmenného města, v nivě řeky Moravy. Těžba kvartérních štěrkopísků pod hladinou spodní vody zde probíhá od konce 70. let minulého století. Na první pohled se území štěrkopískovny může zdát biologicky málo zajímavé, protože jeho převážnou část zaujímá těžební jezero a zemědělsky rekultivované plochy. Přesto jsme zde objevili řadu zajímavých biotopů hostících některé ohrožené druhy rostlin a živočichů. Pozoruhodná jsou například čtyři bývalá odkaliště (úložiště jemnozrnných výpěrků), která se liší svým stářím, substrátem a rozdílnými hydrologickými poměry. Odkaliště s vysýchavým, písčito-jílovitým substrátem představují velký potenciál pro pískomilnou faunu a flóru. Nalezli jsme zde několik druhů vzácných a ohrožených bezobratlých. Mezi ně patřili svižník písčinný (Cylindera arenaria), kvapník Harpalus flavescens, střevlík hlaváč (Broscus cephalotes) a nápadný škvor velký (Labidura riparia). Tyto druhy, původně vázáné na přirozené písčiny s vysokým podílem holého substrátu, se dnes u nás prakticky nevyskytují mimo podobné antropogenní biotopy. Překvapivým zjištěním byla téměř úplná absence pískomilných druhů rostlin. Psamofytní vegetace totiž přirozeně chybí v celém regionu. Na písčitých odkalištích je proto patrně nahrazena vegetací složenou z běžných druhů s širokou ekologickou amplitudou, nenáročných na půdní vlhkost a živiny. Zcela odlišné podmínky byly na odkališti s vysokou hladinou podzemní vody, kde se vytvořily rozsáhlé mokřadní rákosiny. Také v tomto biotopu se vyskytovalo mnoho ohrožených druhů. Zaznamenali jsme zde například vzácného mokřadního specialistu střevlíčka Pterostichus gracilis, ale i hnízdění motáka pochopa (Circus aeruginosus). Specifické je také nejstarší odkaliště, které bylo překryto skrývkovými hmotami. Nyní se zde nachází biologicky cenný sekundární les, ve kterém se vyskytují ohrožené vlhkomilné druhy rostlin, jako je nadmutice bobulnatá (Silene baccifera), starček poříční (Senecio sarracenucus) a žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). V suších částech, které mají subxerotermní charakter, jsme objevili populaci ohroženého plicníku měkkého (Pulmonaria mollis).

Obr. 3 Vybrane biotopy sterkopiskovny Hulin 105 mm
Vybrané biotopy štěrkopískovny Hulín:
a sekundární les na nejstarším odkališti,
b částečně odtěžené odkaliště,
c odkaliště s vysokou hladinou podzemní vody zarostlé rákosem,
d odkaliště uzavřené v roce 2015,
e porosty invazního zlatobýlu a třtiny na rekultivovaných plochách,
f břeh jezera bez litorální vegetace.
Zpracoval Michal Hykel

Další specifické biotopy se vyvíjejí na březích těžebního jezera. V důsledku poklesu vodní hladiny v roce 2015 došlo k obnažení rozsáhlých břehových ploch. V závislosti na jejich sklonu a substrátu se zde mozaikovitě střídá ruderální bylinná vegetace a společenstva obnažených den. Na pozvolných písčitých březích roste celá řada ohrožených druhů, například lakušník Rionův (Batrachium rionii), šáchor hnědý (Cyperus fucus), rozrazil vodní (Veronica catenata) nebo vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum). Podél břehů jezera jsme rovněž zaznamenali několik druhů bezobratlých živočichů specializovaných na biotopy obnažených den. Patří mezi ně ohrožený střevlík pohrázník světlohnědý (Nebria livida) nebo pavouk slíďák kouřový (Pardosa nebulosa), pro kterého je štěrkopískovna Hulín aktuálně jednou z jeho tří lokalit u nás (přičemž jediná další lokalita na Hané je opět v těžebním prostou, ve štěrkopískovně Tovačov). Podobně je na tom cvrček pobřežní (Pteronemobius heydenii), který byl ještě do nedávna u nás nezvěstný a dnes je znám pouze z několika lokalit na jižní Moravě. Poněkud odlišným, avšak neméně hodnotným biotopem příbřežní zóny jezera jsou i nízké erozní hrany, ve kterých hnízdilo několik párů břehule říční (Riparia riparia).

Překvapením co do počtu ohrožených druhů byly plochy převedené během rekultivace na trvalé travní porosty. Nejhodnotnější byly místy podmáčené, pravidelně sečené louky. V prohlubních vzniklých v důsledku pojezdu zemědělské techniky jsme zaznamenali bohaté populace šišáku hrálovitého (Scuttelaria hastifolia) a divizny švábovité (Verbascum blattaria). Z dalších ohrožených vlhkomilných druhů lze jmenovat např. starček poříční (Senecio sarracenicus), rozrazil vodní (Veronica catenata), štírovník úzkolistý (Lotus tenuis) nebo zeměžluč spanilou (Centaurium pulchellum). Tyto zatopené deprese využívali i obojživelníci, např. kuňka obecná (Bombina bombina). Oproti plochám ponechaným ladem se na sečených loukách vyskytovalo také více druhů hmyzu. Z těch ohrožených a chráněných zmiňme např. svižníka německého (Cylindera germanica), ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) nebo kudlanku nábožnou (Mantis religiosa). Naopak nekosené plochy zarůstaly hustým porostem invazního zlatobýlu obrovského (Solidago gigantea), který není hmyzem, kromě opylovačů, využíván.

Obr. 4 Sest ohrozenych druhu strevlikovitych brouku nalezenych ve sterkopiskovne Hulin 105 mm
Šest ohrožených druhů střevlíkovitých brouků nalezených
ve štěrkopískovně Hulín:
a střevlík hlaváč (Broscus cephalotes),
b svižník písčiný (Cylindera arenaria),
c svižník německý (Cylindera germanica),
d Harpalus flavescens,
e pohrázník světlohnědý (Nebria livida),
f Pterostichus gracilis.
Zpracoval Michal Hykel

Na závěr nelze opomenout plošně nejrozsáhlejší biotop štěrkopískovny – těžební jezero. Druhová rozmanitost vodních makrofyt v jezeře byla poměrně nízká, navíc zde téměř chyběla litorální zóna. Z tohoto důvodu štěrkopískovna neposkytuje vhodné podmínky pro hnízdění vodních ptáků ani pro výskyt obojživelníků a vodních bezobratlých. Vhodným zpestřením jsou proto umělé hnízdní ostrůvky, které jsou hojně využívány rybáky obecnými (Sterna hirundo). Kuriózním nálezem byla svlečka celoevropsky ohrožené klínatky žlutonohé (Stylurus flavipes). Předpokládáme však, že se jedná o ojedinělý výskyt, protože tato vážka je vázána na dolní toky velkých řek a její dospělce jsme v prostoru hulínské štěrkopískovny nepozorovali. Vodní plocha přirozeně přilákala dospělce některých druhů vážek, z těch ohrožených například vážku jižní (Sympetrum meridionale). Nicméně je téměř jisté, že se jednalo o zálety z okolních mokřadů, neboť jak již bylo zmíněno výše, biotop těžebního jezera obecně není vhodný pro vývoj larev vodního hmyzu.

Obr. 5 Terestricka forma lakusniku Rionova (Batrachium rionii) na piscito-jilovitych naplavech.
Terestrická forma lakušníku Rionova (Batrachium rionii) na písčito-jílovitých
náplavech. Foto Bohumil Trávníček

Obr. 6 Stirovnik uzkolisty (Lotus tenuis).
Štírovník úzkolistý (Lotus tenuis). Foto Bohumil Trávníček

Obr. 7 Sisak hralovity (Scutellaria hastifolia).
Šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia). Foto Bohumil Trávníček

Obr. 8 Kudlanka nabozna (Mantis religiosa).
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Foto Michal Hykel

Obr. 9 Vazka jizni (Sympetrum meridionale).
Vážka jižní (Sympetrum meridionale). Foto Michal Hykel


Zamyšlení na závěr
V tomto příspěvku jsme se soustředili jen na nejvýznamnější faunistické a floristické nálezy. Většina inventarizovaných skupin dosahuje ve štěrkopískovně relativně vysoké druhové bohatosti (ve srovnání s okolní zemědělskou krajinou Hané), a proto můžeme tento těžební prostor považovat za významné regionální centrum biodiverzity. Více než samotná biodiverzita, je ale důležitý její charakter. Štěrkopískovna je útočištěm řady ohrožených druhů, na druhou stranu nelze opomenou ani hojný výskyt druhů invazních, např. slávičky mnohotvárné (Dreissena polymorpha), křídlatek (Reynoutria sp.) nebo zlatobýlu (Solidago gigantea). Přesto lze říci, že z hlediska charakteru biodiverzity pozitivní přínos aktivit spojených s těžbou výrazně převažuje nad negativy.

Tab 1: Počet zjištěných taxonů u hlavních inventarizovaných skupin. Zpracoval Ondřej Popelka

tabulka

V důsledku těžební činnosti vznikají ve štěrkopískovně Hulín hodnotné biotopy a území je velmi cenné z hlediska druhové diverzity. Bude-li upřednostněna přírodě blízká obnova před technickými rekultivacemi, může štěrkopískovna zůstat útočištěm mnoha druhů, které v důsledku lidské činnosti z naší krajiny postupně mizí a pro něž je těžební prostor jedním z posledních míst, kde nacházejí příhodné podmínky.


Poděkování
Za pomoc s inventarizací děkujeme Z. Egertové (makromycety), Z. Hradílkovi (mechorosty), R. Kalou-
sovi (cévnaté rostliny), S. Radovi (rovnokřídlí),
O. Machačovi (pavouci a sekáči) K. Sosnovcové
a J. Vidlařovi (ptáci). Společnosti Českomoravský štěrk, a.s. děkujeme za finanční podporu.

Použitá literatura:

Danihelka J., Chrtek Jr. & Kaplan Z. (2012). Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 84: 647-811.

Farkač J., Král D., & Škorpík M. (2005). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Grulich V. (2012). Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia: 84: 631-645.

Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010). Katalog biotopů České republiky. Praha. Agentura ochrany a přírody krajiny ČR. Druhé vydání. 445 s.

Kučera J., Váňa J. & Hradílek Z. (2012). Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. Preslia 84: 813-850.

Miko L. & Hošek M. (eds.) (2009): Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009. 1. vydání. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 102 s.

Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (2003). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 22: 1-184.

Pyšek P., et al. (2012). Catalogue of alien plants of the Czech Republic: checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. Preslia 84: 155-255.

Řehounek J., Řehounková K., Tropek T. & Prach K. (eds.) (2015): Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi. České Budějovice. Calla 212 s.

Řezáč, M., Kůrka, A., Růžička, V., & Heneberg, P. (2015). Red List of Czech spiders: adjusted according to evidence-based national conservation priorities. Biologia 70: 645-666.

Trávníček B. (2016). Květena cévnatých rostlin v težebním prostoru šterkopískovny u Tovačova: bagry kontra rostliny? Přírodovědné studie Muzea Prostějovska 17: 63-95.