Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2019 — 26. 4. 2019 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Kaňon Labe – inspirace romantických malířů a kolébka evropské turistiky
Labský kaňon je unikátní nejen pro své krajinné a přírodní hodnoty, představuje zároveň obrovský potenciál pro turistické a rekreační využití. Zatímco na německé straně si to uvědomili již dávno, na straně české stále přežívá snaha přetvořit Labe na průmyslový dopravní kanál. Historie turistického využití zdejší krajiny přitom sahá až do devatenáctého století, kdy zde vznikly jedny z nejstarších turistických spolků v Evropě a území se spolu s Alpami stalo kolébkou evropské i světové turistiky. Fascinující krajina Českosaského Švýcarska inspirovala věhlasné romantické umělce. Jejich díla a později i staré pohlednice k nám dnes promlouvají o přírodní podobě Labe.
Děčín se zámkem. Anonymus, polovina 19. století.
Zdroj Nadace Hasse-Stiftung při Správě NP Saské Švýcarsko
Kolébka turistiky
V Děčíně již v roce 1878 vznikl Horský spolek pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz). Zásluhou spolků i tehdejších majitelů zdejšího panství Clary-Aldringenů a Kinských byly v divoké krajině zpřístupněny nejkrásnější cíle, jako je Pravčická brána a soutěsky řeky Kamenice, lákající dodnes turisty z celého světa. Na saské straně se turistické objevování krajiny datuje do ještě dřívější doby, když za historický počin je považováno ubytování prvních rekreantů sedlákem Adalbertem Hauffem v dnešním letovisku Kurort Göhrisch již roku 1869. Saské Švýcarsko se díky blízkým Drážďanům stalo pro návštěvníky velmi vyhledávanou oblastí. Již kolem roku 1800 turisté počali navštěvovat Bastei, tento nejvyhledávanější cíl v Sasku, kde byl v letech 1850―1851 pro turisty vybudován mohutný kamenný most. Dnes je Bastei s návštěvností cca 1,5 mil. osob ročně nejnavštěvovanějším místem ze všech národních parků v Německu. Z mostu na Bastei se naskýtají úchvatné výhledy na okolní skalní labyrint a vyhlídková terasa poblíž výletního hotelu poskytuje velkolepé výhledy na řeku Labe. Právě tato vyhlídka na nespoutané Labe a jeho okolí inspirovala tehdejší umělce snad ze všeho nejvíce.
Vyhlídka na Bastei. Anonymus, polovina 19. století.
Zdroj Nadace Hasse-Stiftung při Správě NP Saské Švýcarsko
První ochránci přírody
Turistické využití krajiny Českosaského Švýcarska se čím dál více stávalo i zdrojem obživy. Proto si místní obyvatelé začali uvědomovat potřebu chránit zdejší přírodu již před stoletím, kdy bylo v kaňonu Labe mnoho přírodních skalních útvarů nenávratně ničeno těžbou pískovce. Dne 31. března 1910 proto vznikl Spolek na ochranu Saského Švýcarska (Verein zum Schutz der Sächsischen Schweiz) usilující o zachování zdejší jedinečné přírody a především o zastavení provozu lomů. Do roku 1917 se spolku podařilo většinu lomů vykoupit a zabránit tak dalšímu ničení krajiny. Podobně turistické spolky vykupovaly i chátrající historické památky a zachránily je pro turistickou atraktivitu území, jako hrad nad městečkem Wehlen, který Horský spolek pro Saské Švýcarsko vykoupil již v roce 1882 a zřídil zde vyhlídkové místo. Stejně i dnes je zřejmé, že zachovalost přírody je zájmem nejenom státní ochrany přírody, ale i místních obyvatel, kterým cestovní ruch poskytuje obživu, a turisté sem jezdí obdivovat právě nenarušenost přírody. Zdejší historie proto napovídá, že potenciál příjmů z cestovního ruchu tady mnohonásobně převyšuje reálné příjmy z Labe jako průmyslové dopravní cesty.
Historická pohlednice podle malby Ludwiga A. Richtera, Přívoz pod
Střekovem (Überfahrt am Schreckenstein), originál z roku 1837. Archiv Zdeňka Patzelta
Romantická inspirace jako závazek pro budoucnost
Tajemná podmanivost krajiny Českosaského Švýcarska odedávna sváděla člověka k jejímu objevování a ztvárnění. Není proto náhoda, že se zde již před staletími inspirovali věhlasní umělci. Hudební skladatel Carl Maria von Weber sem umístil dějství svého „Čarostřelce“ a území uchvátilo i Hanse Christiana Andersena či Johanna Wolfganga Goetha. Byli to ostatně právě švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, působící koncem osmnáctého století na saském královském dvoře v Drážďanech, kteří údajně krajině dali název Saské a později České Švýcarsko ― území je natolik okouzlilo, že jej pojmenovali po své domovině.
Historická pohlednice Labe u Střekova, cca 1910. V místě dnešních zdymadel
řeku lemovaly bělostně písčité pláže. Archiv Zdeňka Patzelta
Unikátní sbírku mnoha krásných uměleckých děl ze sbírky Nadace Hasse-Stiftung při Správě Národního parku Saské Švýcarsko si návštěvníci mohou prohlédnout v galerii na Bastei. Z mnoha ztvárnění kaňonu Labe minulých staletí je patrné, jakým zde řeka překypovala životem, jak hustá doprava malých lodí zde panovala. Umělecká ztvárnění krajiny Českosaského Švýcarska nás zavazují uchránit její hodnoty i pro budoucnost.
Obrázek ze Saského Švýcarska, ocelorytina 14 x 18 cm, Tromlitz A.,
polovina 19. století. zdroj Nadace Hasse-Stiftung při Správě NP Saské Švýcarsko