Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Z naší přírody

Ochrana přírody 5/2011 2. 1. 2012 Z naší přírody Tištěná verze článku v pdf

Pozoruhodný Sedmihorský mokřad

Autor: Vojtěch Šťastný

Pozoruhodný Sedmihorský mokřad

Území Sedmihorského mokřadu leží v nejstarší části CHKO Český ráj. Je pozoruhodným mokřadním biotopem s bohatou druhovou pestrostí, v níž vyniká zejména avifauna; mj. zde hnízdí početná populace modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula). Lokalita v údolní nivě říčky Libuňky pod hruboskalským skalním městem o rozloze kolem 25 ha je již pár desítek let ponechána na pospas přírodě a právě díky tomu se stává každým rokem o něco bohatší a podivuhodnější.

Historie lokality

Mokřad se nachází u obce Karlovice, jihovýchodně od Turnova, nedaleko říčky Libuňky. Pramení na svazích Cidlinského hřebenu poblíž hory Tábor, následně protéká údolím severozápadním směrem a v Turnově se vlévá do řeky Jizery. Z druhé strany je mokřad lemován železniční tratí, památnou alejí starých lip a silnicí první třídy.

V minulosti si meandrující Libuňka razila cestu pravidelně sečenými loukami, které často zaplavovala. Ve druhé polovině 20. století však došlo k deformaci toku a malebné meandry byly napřímeny. Stejně jako jiné toky byla Libuňka obehnána po obou stranách dlouhými zpevňovacími kládami. V oblasti Sedmihorského mokřadu i na některých jiných lokalitách proběhly ve jménu zintenzivnění socialistického zemědělství pokusy o odvodnění. Na místě byly vykopány odvodňovací příkopy a do země zasazeny odvodňovací tubusy. Naštěstí se ani přes tyto zásahy nepodařilo území odvodnit a následně se zde téměř přestalo hospodařit. Sečení luk probíhalo už jen velmi zřídka nebo vůbec. Poslední záměr úplného zničení lokality novým odvodněním v rámci tzv. náhradních rekultivací byl odvrácen na konci 80. let 20. století.

Aktuální stav

V současnosti je mokřad ukázkovým příkladem sukcesní plochy se samovolným vývojem. Krajinu tvoří vlhké louky s rozlehlými rákosinami a porosty orobince, malými lesíky a roztroušeně rostoucími podmáčenými vrbami. Na lokalitě se nachází mnoho odvodňovacích kanálů, dvě tůně a poměrně rozlehlá část území má charakter bažiny. Vzhledem k vysoké hladině spodní vody je půda na celé ploše Sedmihorského mokřadu silně podmáčená.

Pohled na oblast Sedmihorského mokřadu shora od skalního města Hruboskalsko

Flóra

Rostlinstvo Sedmihorského mokřadu je rozmanité, větší souvislé plochy tvoří rákos obecný, orobinec širokolistý, různé druhy ostřic, v menší míře pak porosty kopřiv, sadce konopáče (Eupatorium cannabinum), řeřišnice hořké (Cardamine amara) a rostliny z čeledi lipnicovitých. Keřové patro je zastoupeno různými druhy vrb, střemchou a bezem černým, stromové pak náletovými dřevinami, zejména břízami, olšemi či jasany. Můžeme zde nalézt také nálety z památné lipové aleje.

V současné době zde nejsou registrovány žádné ohrožené druhy rostlin.

Blatouch bahenní není u Libuňky úplně běžnou rostlinou.

Podmáčené vrby na lokalitě rostou roztroušeně v rákosí nebo v těsné blízkosti malých lesíků.

Fauna

Mokřadní biotop poskytuje hnízdiště celému spektru druhů všech živočišných tříd od hmyzu až po menší savce. Nejvíce jsou zde zastoupeni ptáci, obojživelníci a pro ně nezbytný vodní hmyz.

Z vodního hmyzu lze například jmenovat potápníka vroubeného, poblíž bahnitých ploch se naskýtá možnost pozorovat různé druhy vážek, šídel nebo šidélek.

Obojživelníků je tu celá řada: skokani hnědí (Rana temporaria) a zelení (Pelophylax esculentus), ale i blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo rosnička zelená (Hyla arborea).

Lze říci, že Sedmihorský mokřad je malou ptačí oblastí: bylo zde zaznamenáno již 130 druhů ptáků, z nichž asi čtvrtina tu hnízdí a nemalý počet z nich patří k ohroženým a silně ohroženým druhům. Z nepěvců je to například chřástal vodní (Rallus aquaticus), v oblasti obvykle v počtu okolo pěti hnízdních párů. O něco menšího a vzácnějšího chřástala kropenatého (Porzana porzana) zde můžeme zastihnout na tahu. Nepravidelně na Sedmihorském mokřadu hnízdí i celorepublikově vzácná bekasína otavní. Příčinou jejího úbytku je v první řadě právě již zmiňované odvodňování a vysušování mokřadů. Nejpočetněji hnízdícími pěvci jsou rákosník zpěvný a strnad rákosní. Z rákosinových druhů na lokalitě hnízdí například i rákosník obecný a rákosník proužkovaný. Na vlhkých loukách se pravidelně můžeme setkat s bramborníčkem hnědým či ťuhýkem obecným, nepravidelně též s bramborníčkem černohlavým. Máme zde možnost slyšet také všechny tři naše cvrčilky – říční, zelenou a dokonce i slavíkovou. Pro potravu k říčce Libuňce zalétá nepravidelně čáp černý, někdy se zde z nedalekého rybníka objeví i moták pochop.

Kritériovým druhem této oblasti je pěvec z čeledi drozdovitých ptáků, slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). Modráček byl na místě zjištěn poprvé v roce 2008 a jeho hnízdní populace se na lokalitě rok od roku zvyšuje. Hnízdění modráčků je na lokalitě podrobně sledováno a probíhá zde výzkum, včetně kroužkování hnízdících párů i narozených mláďat. V současnosti zde registrujeme již šest hnízdních párů.

Na Sedmihorském mokřadu v současnosti hnízdí početná populace slavíků modráčků, pro něž je lokalita ideálním prostředím.

Hnízdo slavíka modráčka je umístěno nejčastěji v trsu ostřice nebo sítiny nízko nad zemí.

Plány do budoucna

Pozoruhodný Sedmihradský mokřad si zaslouží náležitou péči, na jejímž konci by mohlo být vyhlášení minimálně nejpestřejší jihovýchodní části mokřadu přírodní památkou.

Bylo by ku prospěchu věci, kdyby se podařilo přivést mokřad a jeho okolí do stavu, ve kterém se nacházel před odvodněním na konci 20. století. Nejvýraznější změny by si zasloužila jeho severozápadní část, která je tvořena sušší rákosinou provázanou silně přemnoženým svlačcem rolním a obehnaná po celé délce odvodňovacím příkopem. Tato část byla odvodněním poznamenána nejvíce a život je zde o mnoho chudší než v části jihovýchodní. Vhodným řešením by bylo vybudování mělkého rybníku s bohatým příbřežním porostem o rozloze přibližně 0,12 ha. Důležitým bodem prací by měl být také návrat meandrů na říčku Libuňku minimálně v úseku Sedmihorky–Pelešany. Sedmihorský mokřad by bylo dobré obohatit o další tůňky a vlhké louky pravidelně sekat. V současnosti jsou louky částečně sekány traktory, podmáčené části kosí členové ČSOP Bukovina (viz www.csopbukovina.cz).Stromové patro by mohlo být obohaceno o další druhy dřevin, například o javory babyky nebo duby letní.

Fotografie V. Šťastný

Autor je středoškolským studentem a členem ČSO a ČSOP Bukovina