Národní přírodní rezervace Velký močál
Ochrana přírody 6/2009 — 16. 12. 2009 — Fotografie z obálky
Národní přírodní rezervace Jezerka
Národní přírodní rezervace Jezerka, vyhlášená v roce 1969 na rozloze 130 ha, patří k nejcennějším oblastem Krušných hor. V období čtvrtohor tu byly zvětráváním skalních výstupků vytvořeny vrcholové skály, mrazové sruby, viklany, rozsedlinové jeskyně a na úbočí kopců suť balvanů. Vegetace je zde z větší části přirozená, její současný stav se příliš neliší od společenstev klimaxových; v převážné části území se jedná o velmi staré porosty. V rezervaci se vyskytuje více než 20 lesních typů, což dokládá velké přírodní bohatství jejího nevelkého území. Posláním rezervace je ochrana lesních porostů. V nižší nadmořské výšce rostou smíšené lesy, s nadmořskou výškou se složení lesa mění převážně na bukové porosty a v nejvyšších místech pak na čisté bučiny, v některých oblastech připomínající prales. V lokalitě rostou zajímavé a vzácné druhy rostlin, např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), oměj vlčí (Aconitum vulparia), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) či medovník meduňkolistý (Mellitis melissophyllum). Zvláštností zdejší květeny je, že zde řada teplomilných rostlin překračuje horní hranici svého obvyklého rozšíření (např. bělozářka liliovitá; Anthericum liliago a dřín obecný; Cornus mas). V rezervaci se hnízdířada vzácných druhů ptáků (holub doupňák; Columba oenas či krahujec obecný; Accipiter nisus), plazů (zmije obecná; Vipera berus) a obojživelníků (mlok skvrnitý; Salamandra salamandra). Dubové a bukové porosty hostí velké množství hmyzu, např. kovaříka (Limoniscus violaceus), roháče velkého (Lucanus cervus) a zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata). Na snímku vrch Jezeří (706 m n. m.).
Ochrana přírody 6/2009 — 16. 12. 2009 — Fotografie z obálky
Vítod douškolistý
Vítod douškolistý(Polygala serpyllifolia) je subatlantský druh západní části Evropy, kde jeho rozšíření zasahuje od Pyrenejského poloostrova přes Anglii až po Faerské ostrovy a Skandinávii. Východní hranice rozšíření prochází od Itálie po Švédsko, ve vnitrozemí tvoří hranici Krušné hory. U nás jej nalezneme častěji v jihozápadní třetině Krušných hor, ze severovýchodní části hor téměř vymizel a dnes se vyskytuje pouze izolovaně. Roste vzácně ve Smrčinách a v Českém lese. Vítod douškolistý roste nejčastěji v krátkostébelných smilkových trávnících svazu Violion caninae a ve vřesovištích. Najdeme jej také při okrajích cest nebo na starých zbořeništích. Vítod douškolistý je vytrvalou drobnou rostlinou s poléhavou lodyhou s eliptickými a podlouhlými listy. Hroznovité květenství je chudé, s drobnými kvítky, snadno přehlédnutelné i přes svoji nezvykle světle modrou barvu. Rostlina kvete od května do července. Vítod douškolistý patří ke kriticky ohroženým druhům naší flóry. Ohrožení je dané jak vzácností výskytu, který je ovlivněn okrajem areálu, tak také ohrožením biotopů, ve kterých roste. Ohrožuje ho zarůstání a sukcese na neobhospodařovaných místech, plynulé rozšiřování lesa na lesních okrajích, stejně jako umělé zalesňování lesních cest.
Ochrana přírody 6/2009 — 16. 12. 2009 — Fotografie z obálky