Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka slaví 100 let
Letos je tomu přesně 100 let, co byl usnesením ministerské rady založen Státní ústav hydrologický, dnešní Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Za těch 100 let si naše vodní hospodářství prošlo turbulentním vývojem, vznikaly velké vodní nádrže, systémy meliorací, byla modernizována vodárenská infrastruktura. Dnes je naopak kladen důraz na zadržování vody v krajině, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování zásob vody nejen v podobě výstavby nádrží, ale např. i prostřednictvím umělé infiltrace vody. U všech těchto událostí a činností VÚV TGM stál nebo participoval. Pojďme se spolu podívat na vodohospodářská témata, která obvykle nejvíce jitří společenskou debatu.
Ochrana přírody 2/2019 — 26. 4. 2019 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Bobr evropský na řece Labi – po 23 letech
Na řece Labi se nacházejí dvě lokality soustavy Natura 2000, ve kterých je bobr evropský (Castor fiber) předmětem ochrany a ve kterých lze očekávat negativní vliv plavebního stupně Děčín v případě jeho výstavby. Konkrétně se jedná o EVL Labské údolí a EVL Porta Bohemica. V návaznosti na tzv. naturové hodnocení Koncepce vodních cest, jejíž součástí je i zmíněný plavební stupeň Děčín, byla mimo jiné posuzována kompenzovatelnost negativního vlivu plánovaného vodního díla na přítomné bobří osídlení.
Ochrana přírody 2/2019 — 26. 4. 2019 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Dopady klimatické změny na bilanci povodí Labe po Drážďany
Dopady klimatické změny na hydrologický režim jsou klíčovým podkladem pro plánování vodohospodářské infrastruktury i management vodních zdrojů. V tomto článku shrnujeme výsledky rozsáhlejší studie, zabývající se dopadem klimatické změny na dlouhodobou hydrologickou bilanci a minimální odtoky v několika subpovodích povodí Labe po Drážďany. Přes značnou nejistotu lze konstatovat pravděpodobnou stagnaci či mírný růst celkového odtoku, pokles minimálních odtoků a výrazný pokles zásoby vody v půdě. Realizace adaptačních opatření tak bude vytvářet tlak na intenzifikaci využití vodních zdrojů v povodí.
Ochrana přírody 2/2019 — 26. 4. 2019 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Štěrky, štěrky, štěrky… (ne)valící se kameny po Labi
Labský úsek Střekov – státní hranice vykazuje deficit sedimentů a antropogenní ovlivnění jejich zrnitostní kvality. Sedimenty přitom představují zcela zásadní komponentu fluviálního systému. Dlouhodobé omezení pohybu sedimentů vede k negativní bilanci a zásadnímu ovlivnění jejich distribuce v podélném profilu, což limituje vznik a dynamiku říčních náplavů. Ty přitom představují významná a velmi cenná stanoviště řady kriticky ohrožených druhů fauny a flóry a jsou krajinným fenoménem labského údolí. V rámci prezentované studie byla analyzována zrnitostní stavba sedimentárních příbřežních forem Labe a jejich stav byl interpretován s ohledem na vodohospodářské a plavební aktivity a byl nastíněn možný vývoj.
Ochrana přírody 2/2019 — 26. 4. 2019 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Bahnité náplavy v ČR a na Labi
Bahnité náplavy chráněné jako typ evropského stanoviště se v České republice vyskytují především na řece Labi mezi Ústím nad Labem a Hřenskem (státní hranicí s Německem). Jedná se o fenomén, který je předmětem zájmu ochrany přírody, ale také je ohrožen plánem na výstavbu plavebních stupňů. Ta je dlouhodobým zájmem Ředitelství vodních cest. Z tohoto důvodu se bahnité náplavy opakovaně dostávají pod lupu a mnoho odborníků se jimi zabývá. V roce 2018 byla Českou zemědělskou univerzitou zpracována komplexní práce, která shromáždila dosavadní znalosti o bahnitých náplavech a drobnokvětu pobřežním. Zabývala se i souvislostmi v rámci říčního kontinua a vyhodnocením možností kompenzačních opatření.
Ochrana přírody 2/2019 — 26. 4. 2019 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf