Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 5/2018 — 21. 10. 2018 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf

Národní park Kafue − nezaslouženě přehlížená ukázka subsaharské Afriky

Autor: Jan Plesník, František Pelc

Superlativy Kafue
Chráněné území na středozápadě země se může pochlubit hned několika nej. Bylo vyhlášeno již v roce 1924, tedy v době, kdy nad Zambií vlál britský Union Jack a ve školních atlasech bychom ji našli pod názvem Severní Rhodesie, a stalo se tak vůbec prvním v zemi. Nicméně skutečně fungovat národní park začal až o třicet let později. Současně jde o největší plochu v Zambii vyhrazenou ochraně přírody: rozkládá se totiž na 22 400 km² a rozlohou tak odpovídá celé Moravě. Na park navazuje čtrnáct území řízeného lovu zvěře (Game Management Areas) o souhrnné rozloze odpovídající velikosti samotného parku Kafue: bohužel jsou z velké části navzdory svému poslání vypytlačeny. Za zmínku stojí i 500 km² velká soukromá rezervace Mušingasi přiléhající k parku s dobrou ochranou přírody.

Mapa národního parku Kafue.
Zpracoval Jan Vrba

Na první pohled fádní otevřená krajina ve skutečnosti představuje pestrou mozaiku rozmanitých stanovišť. Rovinatější severní část porůstá travinná savana prostoupená lesem, vytvářejícím na některých místech hustší porosty, a četnými termitišti, z nichž některé mohou být staré i několik staletí. Opadavý miombový les, tvořený zejména dubům podobnými brachystegiemi (Brachystegia spp.), roste pouze ve střední a jižní Africe. V této části parku se nacházejí rozsáhlé plochy záplavových oblastí a bažin. Naopak v jižní části parku mohou návštěvníci obdivovat husté mopanové porosty snášející sušší podmínky, přerušované občasnými skalními útvary.

Slony africké zastihneme celoročně nejčastěji v blízkosti řeky Kafue.
Foto František Pelc

Nejen značná rozloha, ale i rozmanitost přírodních biotopů vedly k tomu, že národní park Kafue patří k oblastem subsaharské Afriky s vůbec nejvyšším počtem druhů. Tamější mimořádnou druhovou bohatost dokládá nejlépe ptačí a savčí fauna. Někdy se dokonce uvádí, že se v Kafue vyskytuje přibližně stejně ptačích druhů jako na evropském kontinentě, přesně řečeno 510. Výjimkou nejsou v tomto směru ani savci, spíše naopak. Až dosud zoologové v parku zaznamenali plných 158 druhů zmiňovaných obratlovců. Přitom v České republice čítá současná savčí fauna 89 volně žijících druhů včetně nepůvodních taxonů. A to ještě musíme brát v úvahu, že nemalá část chráněného území, hlavně v jižní části, na podrobné inventarizace teprve čeká.

Dvě tváře zambijské přírody
Na rozdíl od mnohých afrických zemí, sužovaných dlouhodobým suchem, pokračujícím rozšiřováním pouští a polopouští a v poslední době i probíhajícími změnami podnebí, netrpí Zambie nedostatkem vody. Země naopak disponuje nejbohatšími vodními zdroji na celém černém kontinentě.

Čápům příbuzný zejozob africký (Anastomus lamelligerus) se živí hlavně měkkýši.
Foto František Pelc

Národním parkem, o němž je v dnešním článku řeč, protéká stejnojmenná řeka, nejvýznamnější přítok ještě mohutnější Zambezi. Vodu do Kafue přivádějí další důležité toky, Lufupa na severozápadě a Lunya v severovýchodní části parku. V oblasti se tak vytvořila skutečná modrá infrastruktura, tvořená řekami, menšími vodními toky, jejich slepými rameny a různě velkými tůněmi.

Období dešťů vypadá pochopitelně jinak v krajině ovlivňované dlouhodobě suchým podnebím a jinak na ploše, která si na nedostatek vody rozhodně nemůže stěžovat. Opravdovou perlou národního parku Kafue zůstávají zaplavované travinné ekosystémy, a to hlavně na pláních Busanga. Od listopadu do dubna nabízí severozápadní část parku podél řeky Lufupa bohatá pastviště mnoha velkým býložravcům. Za všechny jmenujme alespoň tisíce středně velkých elegantních antilop vodušek červených, označovaných také jako lečve (Kobus leche kafuensis), a pakoňů žíhaných (Connochaetes taurinus), často doprovázených stády mohutnějších antilop koňských (Hippotragus equinus), lichokopytníků nověji řazených do druhu zebra Böhmova (Equus quagga boehmi) a nepřehlédnutelných buvolů kaferských (Syncerus caffer caffer). Kromě vodušek proslavily oblast také tamější lví smečky. Zmiňovaní savčí predátoři se běžně dokážou zmocnit kořisti i ve vodě. Je těžko k uvěření, že rozsáhlá záplavová oblast přichází v období sucha o vodu do té míry, že ve vysychajícím bahně zůstávají uvězněny desítky hrochů.

Pro plochu zamokřenou v době dešťů se v Kafue vžilo místní označení dambo.
Mnohé z nich dokážou udržet vodu i v období sucha. Foto Jan Plesník

Příroda si pomůže sama, ale…
„Nová“ ochrana přírody, prosazovaná některými americkými vědci a ochranáři, mj. tvrdí, že schopnost přírody odolávat lidskému tlaku a obnovovat se bývá někdy skutečně překvapivá.

Jádrová populace vodušky puku (Kobus vardonii) se vyskytuje v Zambii.
Foto Jan Plesník

Po skončení intervence angolských povstalců (viz rámeček na této straně) nezůstali v druhém největším africkém chráněném území téměř žádní větší živočichové. Nicméně po dvou desetiletích se národní park Kafue dostal přinejmenším do stavu, v němž se nacházel na přelomu 70. a 80. let minulého století. Musíme ale přiznat, že kromě přírody samotné na tom nemalou zásluhu má i na africké poměry obstojně fungující státní ochrana přírody, mezinárodní ochranářské organizace a v neposlední řadě i provozovatelé turistických zařízení, financující jak vzdělávání místních obyvatel, tak přímo v terénu rozmanitá opatření proti pytlákům.

Lesoň čobský (Tragelaphus scriptus ornatus) je aktivní po celý den, jen
největší vedro přečkává ve stínu stromů. Nověji je považován za samostatný druh.
Foto František Pelc

V současnosti počet slonů i přes občasné řádění pytláků pozvolna roste a přesahuje 6000 jedinců. Kafue je jeden z nemnohých zambijských parků, nabízejících solidní šanci pozorovat geparda: navíc v něm žije prosperující populace ohroženého psa hyenovitého.

Elegantní jeřáb královský (Balearica regulorum) patří mezi nejkrásnější
africké ptáky – v Kafue lze narazit i na poměrně velká hejna.
Foto František Pelc

Proč navštívit Kafue
Přestože je národní park Kafue vzdálen jen několik hodin jízdy jak ze zambijské metropole Lusaky, tak z Livingstonu, odkud vyrážejí četní zahraniční návštěvníci obdivovat mohutnost proslulých Viktoriiných vodopádů, zůstává k jejich škodě poněkud stranou zájmu turistů. Přitom milovníci africké přírody se rozhodně nemusejí obávat, že se kolem odpočívajícího lva nahromadí několik desítek automobilů s lidmi, s hlasitými komentáři jako o život mačkající spouště fotoaparátů, kamer a mobilních telefonů.

Řeku Kafue a její břehy osídluje poměrně početná populace krokodýla nilského.
Foto Jan Plesník

K nalezení odpovědi na otázku, proč tomu tak je, nemusíme najímat soukromého detektiva. Díky vodnatosti krajiny bývá severní část parku včetně bažin Busanga v období dešťů, tedy od prosince do dubna, prakticky nepřístupná. Nicméně některé lodže a kempy zůstávají otevřené po celý rok a v době dešťů lákají na výrazné slevy. Na druhou stranu park nabízí jak pěší, tak noční safari v automobilu. Můžete tak pozorovat živočichy, které z výletního vozidla nemáte možnost zahlédnout, jako jsou tradičním asijským lékařstvím celosvětově ohrožení luskouni (Manidae), hrabáč kapský (Orycteropus afer) nebo kočkovitá šelma serval (Leptailurus serval). A právě rozvoji rozumné turistiky neohrožující fungování přírody a přinášející finanční prostředky místním obyvatelům by mohla Česká republika pomoci.

Otevřená savana ve střední části parku na konci období dešťů. Foto Jan Plesník

Poslední slova známé dánské spisovatelky Karen Blixenové, autorky knihy Africká farma, známější z filmového zpracování z roku 1985 pod názvem Vzpomínky na Afriku s Meryl Streepovou a Robertem Redfordem v hlavních rolích, zněla: „Kdyby existovala jediná věc, kterou bych udělala znova, pak bych zase jela na safari.“ Národní park Kafue nabízí k naplnění obdobného přání přehršel příležitostí.

Lvi se vyskytují v celém národním parku. Na snímku mladý samec přechází
brzy ráno hlavní silnici spojující Lusaku a Mongu.
Foto František Pelc