Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 6/2023 — 21. 12. 2023 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Potrava městských sokolů stěhovavých v době covidové karantény
Důvodem, proč někteří ptáci včetně vrcholových predátorů vyhledávají lidská sídla, zůstává vedle nabídky vhodných hnízdních příležitostí také množství a dostupnost potravy. V řadě případů proto populace opeřenců osídlující městské prostředí vykazují vyšší hustotu a úspěšnost rozmnožování než v přirozenějších biotopech. Donedávna zůstávalo poněkud přehlíženou otázkou, nakolik působí na složení potravy predátorů změny v početnosti jejich kořisti, vyvolané přímo či zprostředkovaně činností člověka.
Britské vědce řízené Brandonem Makem z londýnské King´s College zajímalo, do jaké míry dopadla na potravní spektrum sokolů stěhovavých (Falco peregrinus) hnízdících v anglických městech omezení pohybu obyvatelstva v době covidové karantény (People Nat., 5, 795–807, 2023). Pro svůj výzkum si zvolili 31 hnízd zmiňovaného ptačího predátora, z nichž se pět nacházelo v londýnské aglomeraci, zatímco zbylá byla rozseta v různých částech Anglie. Podmínkou bylo, aby dravce vyvádějící mláďata v budkách na budovách nepřetržitě sledovaly kamery a přímý přenos byl dostupný na známém internetovém kanálu YouTube, k tomuto účelu
zřízených webových stránkách nebo na sociál-
ních sítích, jako je Facebook nebo tehdy ještě
Twitter.
Výzkum probíhal v letech 2020–2022, přičemž první rok, konkrétně období od 26. března do
1. června, se také ve Spojeném království nesl ve znamení přísných karanténních opatření proti šíření viru SARS-CoV-2, kdežto v následujících letech se omezení postupně rozvolňovala. Dobrovolníci, ponejvíce posluchači vysokých škol, sledovali na dálku hnízdění sokolů od snesení prvního vejce po vylétnutí mláďat z hnízda a po nezbytném zaškolení zaznamenávali údaje o kořisti přinášené mláďatům (čas, kdy byl úlovek zanesen na hnízdo, stav kořisti, nápadné odlišnosti). Mohli tak určit, kdy se konkrétní kořist objevila na záběrech kamery poprvé, což vyloučilo, aby byl daný úlovek započítán vícekrát.
Z celkem 8 227 zaznamenaných úlovků se jich výzkumníkům podařilo zařadit do čeledi a nižších taxonomických jednotek 7 030. Protože sokol stěhovavý jako jeden z nejrychlejších živočichů vůbec loví pouze letící kořist, s výjimkou jediného hraboše mokřadního (Microtus agrestis) a neurčeného netopýra v Londýně představovali potravu jeho mláďat na sledovaných hnízdech výhradně ptáci.
Makův tým zaznamenal rozdíly ve složení potravy urbánních sokolů jak mezi jednotlivými sezónami, tak mezi londýnskou populací těchto pozoruhodných dravců a dalšími páry v jiných anglických městech. Během plošné karantény lovili sokoli v britské metropoli o 14 % méně zdivočelých holubů domácích (Columba livia domestica), zatímco podíl špačků obecných (Sturnus vulgaris) a papouška alexandra malého (Psittacula krameri) v jejich jídelníčku naopak vzrostl. Protože se „věžáci“ v Londýně živí v okolí kontejnerů na odpadky a část z nich lidé přikrmují, mohla se tato skutečnost promítnout v době, kdy lidé nemohli opouštět domovy, do nepřítomnosti holubů v místech, kde se dříve běžně vyskytovali a kde je sokoli lovili. Navíc špačci dovedou přejít na náhradní potravu, kupř. na různých zelených plochách, mnohem snáze než ferální holubi. Londýnská populace alexandra malého, invazního nepůvodního druhu pocházejícího ze subsaharské Afriky a jižní Asie, čítá v současnosti přinejmenším 50 000 jedinců a regulovat se ji příliš nedaří: přitom papouška mohou střílet všichni Londýňané bez jakéhokoli povolení.
Naproti tomu v jiných městech než v Londýně se dominance zdivočelých holubů, jimiž sokoli zásobovali potomky, nezměnila. Tamější sokoli v době celostátního zákazu pohybu obyvatelstva na jaře 2020 ale lovili méně špačků, zato se více zaměřili na krkavcovité (Corvidae) a vodní ptáky. Svou roli v tomto ohledu mohlo sehrát to, že holubi žijící mimo Londýn najdou snáze náhradní potravní zdroje, z nichž konkurenčně vytěsní menší špačky. V anglických městech, Londýn nepočítaje, pokleslo během „uzamčení“ jejich obyvatel v potravě tamějších sokolů také zastoupení závodních poštovních holubů.
Na druhou stranu změny v pohybu obyvatelstva ve městech neovlivnily ukazatele reprodukční úspěšnosti sokolů, jako je velikost snůšky nebo počet vylíhlých a vyvedených mláďat. Studie britských vědců tak dochází k závěru, že činnost člověka sice může ovlivnit predaci sokolů stěhovavých hnízdících ve městech, ale že na ni nemá významnější dopad než jiní činitelé, jako je kupř. nabídka vhodného prostředí. ■
Jan Plesník
Nejdůležitější kořist sokolů stěhovavých hnízdících ve městech obvykle představují zdivočelí holubi domácí (Columba livia domestica). Foto Jan Plesník