Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 4/2017 27. 8. 2017 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Pomáhají zoologické zahrady vytvářet příznivý vztah k životnímu prostředí?

Autor: Jan Plesník

Pomáhají zoologické zahrady vytvářet příznivý vztah k životnímu prostředí?

Přestože jsme si již zvykli svádět na globalizaci ledacos, vede pokračující přesun obyvatelstva do měst, nástup virtuální reality a jisté zpohodlnění k tomu, že lidé stále více ztrácejí kontakt s přírodou. Někteří autoři dávají zmiňovanou skutečnost do souvislosti také se zrychlujícím se úbytkem člověkem neovlivněného prostředí.

Zoologické zahrady a akvária plní hned několik funkcí: kromě ochranářsko-chovatelské, zábavné a vědeckovýzkumné také významně sponzorují ochranu přírody a v neposlední řadě mají výchovnou a vzdělávací úlohu. Jenom do zařízení, která jsou členy Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA), každoročně zavítá 700 milionů návštěvníků. V USA chodí od ledna do prosince do zoologických zahrad více lidí než na všechny zápasy profesionálních sportovců.

Obr. 4 BW
Moderní zoologické zahrady myslí i na zábavu velké věkové skupiny
návštěvníků – dětí. Snímek byl pořízen v japonské Nagoji. Foto Jan Plesník

Uvedené číslo není možné vysvětlit pouze tím, že zoo fungují jako oblíbená místa zábavy a odpočinku, nebo marketingovou zdatností a výkonností zmiňovaných zařízení. Zdá se, že v tomto případě může hrát roli i prvotní vztah člověka ke zvířatům.

Ověřit zažitou pravdu, že zoologické zahrady a akvária posilují u návštěvníků kladný vztah k péči o životní prostředí, se rozhodl Alejandro GRAJAL ze zoologické zahrady v Seattlu se svými spolupracovníky (Conserv. Biol., 61, 322–330, 2017). Celkem 3 588 dospělých ve věku od 18 do 89 let, kteří navštívili jednu z patnácti zoo nebo akvárií, rozmístěných po celých Spojených státech, se badatelé ptali na jejich některé životní postoje. Většinu respondentů tvořily ženy s dětmi mladšími než 13 let, žijící ve vzdálenosti nanejvýš 80 kilometrů od zoologické zahrady a akvária. Nejvíce dotazovaných (57 %) se hlásilo k politickému středu. Musíme rovněž zmínit, že 40 % respondentů nebylo členy klubu přátel některé zoologické zahrady a zoo navštěvovalo jen příležitostně.

Obr. 3 BW_1
Z úspěšné zoologické zahrady v Sydney se návštěvníkům nabízí působivý
výhled na panorama největšího australského města. Foto Jan Plesník

K jakým závěrům badatelé dospěli? Potvrdilo se, že lidé, kteří cítili silnější vazbu ke zvířatům, byli ve větší míře přesvědčeni, že změny podnebí skutečně probíhají a že mohou mít závažné dopady na živočichy i na člověka. Současně zastávali názor, že se sami mohou účinně podílet na zmírňování důsledků klimatických změn nebo na přizpůsobování se jim. Tři ze čtyř návštěvníků zoologických zahrad a akvárií uvědomujících si změny podnebí vždycky nebo alespoň někdy nakupují potraviny místního původu a v domácnosti nahradili klasické žárovky kompaktními zářivkami. Nicméně jen 30 % zpovídaných, kteří chtějí reagovat na to, co se děje v klimatickém systému Země, jezdí energeticky účinným automobilem, tedy hybridním vozidlem nebo autem, které ujede alespoň 48 kilometrů na 3,8 litru paliva. Současně více než třetina lidí z této skupiny podepisuje petice nebo se účastní akcí na ochranu přírody, finančně sponzoruje dobrovolnou ochranu přírody a o významu aktivit, reagujících na změny podnebí, hovoří s ostatními. Přitom na zmiňované postoje nemělo vliv, zda se respondenti hlásí ke konzervatismu, politickému středu či liberalismu, přestože je v USA problematika klimatických změn silně zpolitizována a společnost v názorech viditelně rozděluje.

Je zřejmé, že na vytvoření a udržování dlouhodobého příznivého vztahu k přírodě a životnímu prostředí, projevujícího se mj. ve vzorcích spotřeby a podporou strategií, koncepcí, programů, projektů i každodenních činností zabývajících se aktivní péčí o prostředí, se podílí hned celá řada činitelů včetně ekonomických a kulturních faktorů, společenských a psychologických souvislostí a rovněž informování, vzdělávání a výchova nejširší veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva. Osobní vztah ke zvířatům, posilovaný mj. návštěvami zoologických zahrad a akvárií, může být vhodným základem pro získávání podpory a zapojení občanů do činností směřujících ke zlepšení životního prostředí.