Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2/2018 — 21. 4. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Otisky DNA pomáhají usvědčovat pytláky nosorožců
O alarmujícím počtu upytlačených afrických nosorožců a jeho příčinách jsme v našem časopise již několikrát psali. Nárůst ilegálního zabíjení jednoho ze symbolů subsaharské fauny zasáhl zejména Jihoafrickou republiku. Zatímco ještě v roce 2007 padlo za oběť pytlákům v uvedené zemi 13 nosorožců, v letech 2013–2016 to bylo každoročně více než tisíc zvířat. Přitom v Jihoafrické republice žije mimo lidskou péči na 19 700 nosorožců tuponosých (Ceratotherium simum) a 1 900 nosorožců dvourohých (Diceros bicornis). Tři čtvrtimy všech nosorožců, vyskytujících se dnes v Africe a v Asii ve volné přírodě a v polochovu, tak přežívají právě v JAR.
I přes viditelné úsilí jihoafrických úřadů, podporovaných částí mezinárodní veřejnosti, se omezit pytláctví příliš nedaří: jenom 2 % případů skončilo odsouzením pachatele. Cindy Harperová z Pretorijské univerzity ale se svými spolupracovníky ukazuje, jak by mohly neradostný stav změnit soudobé postupy molekulární genetiky, konkrétně metoda otisků kyseliny deoxyribonukleové, známé pod zkratkou DNA (Curr. Biol., 28, R13-R14, 2018). Databanka RhODIS®, organizovaná podle databáze CODIS provozované pro kriminalistické účely americkým Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI), shromažďuje od roku 2010 údaje o genetické informaci obou druhů zmiňovaných pozoruhodných kopytníků jak ze zabavených rohů, tak tkání a krve zabitých i živých exemplářů. Jedním z cílů databanky je umožnit přiřadit úřady konfiskovaný roh ke konkrétnímu zvířeti. Dosud byla do databáze postoupena data o struktuře dědičného materiálu více než 20 000 nosorožců z různých afrických zemí.
Nosorožec dvourohý je nápadný špičatě protaženým a pohyblivým horním
pyskem, který vytváří jakýsi prstík a kterým ukusuje výhonky, listy
a větve stromů, především akácií. Rezervace Ol Pejeta, Keňa. Foto Jan Plesník
Za osm let posloužily údaje z databanky ve 120 soudních případech. Napomohly k odsouzení pytláka, který byl v roce 2011 zatčen po přestřelce se strážci Krugerova národního parku. Podle rozsudku stráví ve vězení 28 let a tři měsíce mj. proto, že se podařilo u dvou čerstvě uříznutých rohů určit, z jakého zabitého nosorožce tuponosého pocházejí. V případě muže cestujícího do Hongkongu zadrženého na hraničním přechodu ve Svazijsku dokázal soud pomocí otisků DNA z RhODIS® stanovit původ tří rohů a rozkrýt novou pašeráckou trasu.
Databáze profilů nosorožčí DNA neslouží jen vyšetřovatelům a soudcům. S klesající početností populací obou druhů afrických nosorožců se pochopitelně snižuje jejich genetická rozmanitost a hrozí nebezpečí příbuzenské plemenitby (inbrídingu). Vhodně řízená výměna zvířat mezi jednotlivými lokalitami a jejich zapojení do rozmnožování pro osvěžení krve může uvedené nebezpečí omezit. Současně se potvrdilo, že nosorožec dvourohý skutečně vytváří jen tři poddruhy.