Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2023 — 26. 10. 2023 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Ohňostroje působí na volně žijící husy i po jejich skončení
Oslavy nástupu nového roku doprovázejí zejména v západním světě ohňostroje, spojené s četnými barevnými záblesky a hlasitými zvukovými efekty. Na většině našeho kontinentu nejde o organizované akce, ale o převážně spontánní aktivity obyvatel využívajících dostupnou zábavní pyrotechniku jak ve městech, tak na venkově.
O tom, že uvedený způsob rozloučení se se starým rokem zvířatům zrovna nesvědčí, ví často z vlastní zkušenosti i nejširší veřejnost. Až dosud se proto výzkum v tomto ohledu zaměřil ponejvíce právě na domácí mazlíčky, v menší míře na volně žijící ptáky (viz Ochrana přírody, 74, 6, 23-27, 2019). Také badatelský tým řízený Andreou Kölzschovou, působící v Ústavu Maxe Plancka pro výzkum chování živočichů v německém Radofzellu, si jako modelovou skupinu zvolil opeřence (Conserv. Lett., 16, e12927, 2023).
Vědci se zaměřili na čtyři druhy hus hnízdící v Arktidě a zimující v západní Evropě, jmenovitě husu běločelou (Anser albifrons), polní (A. fabalis) a krátkozobou (A. brachyrhynchus) a na bernešku bělolící (Branta leucopis), označené vysílačkami hlásícími v průměru každou půlhodinu polohu zvířete. Všechny sledované druhy opakovaně nocují na stejných místech na malých jezerech nebo na pobřeží a při vyrušení z nich odlétají. Získané údaje o 347 jedincích ze SRN, Belgie, Nizozemska, Polska, Dánska a Švédska byly zaznamenávány posledních 12 dní starého a prvních 12 dní nového roku, a to v období 2014–2021. Výzkum tak částečně pokrýval také syndemii nemoci covid-19. Intenzitu ohňostrojů ve vzdálenosti 10 kilometrů od nocovišť hus vyjadřovala koncentrace polétavého prachu (PM částic). Aerosolové částice menší než 10 mikrometrů vznikají ze zábavné pyrotechniky ve velkém množství, jak ostatně každoročně výmluvně potvrzují hygienická měření po Novém roce i v České republice.
Nápadná berneška bělolící (Branta leucopis) vyvádí mláďata v Arktidě a do západní Evropy zalétá zimovat. Foto Jan Plesník
Se vzrůstající intenzitou ohňostrojů létaly husy během silvestrovské noci v průměru 5–16 kilometrů dále a 40–50 metrů výše než obvykle. Stejná zákonitost byla zjištěna také na přelomu let 2020 a 2021, kdy v důsledku zákazu ohňostrojů jako součásti proticovidových opatření jejich počet poklesl: jedinou výjimku představovalo Dánsko, kde obdobné omezení nebylo zavedeno. Zvýšený pohyb hus, především běločelých a polních, se promítl do jejich větších výdajů energie. Aby přežili zimu, museli ptáci delší dobu po přelomu roku shánět mnohem častěji potravu, zejména na polích. Kratší zimní dny ale zabraňují husám rychle a účinně nahradit vydanou energii a naopak roste pravděpodobnost jejich střetu se zemědělci. Současně si ohňostroji vyplašení opeřenci musejí hledat nová nocoviště, která ale nebývají na rozdíl od tradičních míst hřadování chráněna, čímž se výrazně zvyšuje nebezpečí, že je odstřelí lovci.
Býložravé husy velké spolu s kolpíky bílými (Platalea leucorodia) při hledání potravy ve známé rezervaci Blauwe Kamer nedaleko Wageningenu. Foto Jan Plesník
Některé bernešky a husy krátkozobé přesto zůstávaly na nocovištích celou silvestrovskou noc. Badatelé popsanou skutečnost vysvětlují tím, že takové lokality obklopoval les, s velkou pravděpodobností přece jen tlumící vyrušování ohňostroji. Nicméně i tak polovina těchto hus opustila místo hřadování hned následující noc.
Autoři zdůrazňují, že lidé jistě neodpalují za bujarého veselí rachejtle se záměrem plašit volně žijící husy, ale negativní dopad těchto akcí na zmiňované obratlovce trvá i po silvestrovské noci. ■