Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Největší globální hrozbu pro druhy představuje jejich nadměrné využívání lidmi a k prostředí necitli

Autor: Jan Plesník

Červené seznamy celosvětově ohrožených druhů, od začátku 60. let 20. století vydávané uznávanou Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN), představují významný odborný podklad pro hodnocení stavu, jeho změn a vývojových trendů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů v globálním měřítku. Protože experti zařazují podle předem daných kritérií druhy a další taxony do příslušných kategorií odrážejících stupeň jejich ohrožení vyhynutím nebo vyhubením, uvádějí pro ně i hlavní ohrožující činitele. Můžeme tak získat obrázek o tom, které hnací síly přispívají na naší planetě k ubývání některých druhů.

Ochranářští biologové tradičně označují za největší hrozbu pro faunu a flóru pokračující velkoplošný rozpad (fragmentaci) původního prostředí, jeho poškozování a úplné zničení. Na druhém místě se v žebříčku hrozeb pro biologickou rozmanitost na druhové úrovni umísťují invazní nepůvodní druhy, následované nadměrným využíváním populací organismů sběrem, lovem či rybolovem. V poslední době se stále častěji hovoří i o tom, že druhovou bohatost (počet druhů neboli alfa-diverzitu) již ovlivňuje a v budoucnosti bude ještě významněji ovlivňovat soubor procesů, vystupujících pod společným označením „změny podnebí“.

Poněkud jiný pohled na činitele celosvětově nejvíce ohrožující druhy uveřejnil Sean MAXWELL z Queenslandské univerzity v australském Brisbane se spolupracovníky (Nature, 536, 143–145, 2016). Využil přitom údaje o 8688 druzích, zařazených do Červeného seznamu IUCN a patřících do vyšších taxonů nebo ekologických/funkčních skupin (gild), u nichž byl stupeň celosvětového ohrožení stanoven pro všechny druhy.

Uvedený rozbor naznačuje, že zdaleka nejvýznamnější hnací síla způsobující úbytek druhů na Zemi představuje jejich nadměrné využívání, tedy odběr jedinců z volné přírody v rozsahu, který nemůže vyrovnat rozmnožování nebo posílení populace. Z celosvětově ohrožených druhů, které autoři analyzovali, jich plných 72 % negativně ovlivňuje právě průmyslový lov, rybolov nebo sběr, sportovní lov a rybolov a lov pro obživu. Není žádným tajemstvím, že se zatím příliš nedaří pytláctví výrazněji omezit, a to nejen v Africe. Druhou nejdůležitější hnací silou, mající na svědomí mizení planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, se stalo zemědělství, zahrnující jak pěstování plodin a dalších kulturních rostlin včetně stromů na plantážích a v monokulturách, tak živočišnou výrobu včetně akvakultury: uvedeným činitelem je v současnosti ohroženo 62 % studovaných druhů. Pokud jde o klimatické změny, jejich dopad na početnost, rozšíření a způsob života (bionomii) byl zjištěn u 19 % studií vyhodnocených druhů. Na organismy působí zejména mimořádné meteorologické jevy, podle některých názorů související se změnami podnebí, jako jsou období mimořádného sucha, veder, či naopak nízkých teplot, záplavy, hurikány a další.

Autoři v této souvislosti připomínají, že druhy, které podrobili analýze, nepředstavují náhodný vzorek, ale naopak se jedná o lépe známé taxony, než je většina ostatních osídlujících Zemi. Praktickou ochranu zkoumaných globálně ohrožených druhů ztěžuje skutečnost, že na více než 80 % z nich působí nezanedbatelným způsobem hned několik vnějších činitelů najednou. V takovém případě se dopady současně se projevujících hnacích sil mohou nejen sčítat, ale i násobit a v krajním případě umocňovat (synergický efekt).

Žirafy masajské (Giraffa tippelskirschi) v Nairobském národním parku. Foto Jan Plesník

Zdá se, že závěry analýzy potvrzuje také pohled do minulosti. Ze všech druhů rostlin, obojživelníků, plazů, ptáků a savců, které byly od r. 1500 vyhubeny nebo vyhynuly, plné tři čtvrtiny vymizely v důsledku nadměrného využívání lidmi, necitlivého zemědělství či působení obou faktorů současně, často v kombinaci se šířením invazních nepůvodních druhů.

Důsledky změn podnebí na faunu a flóru budou v budoucnosti bezpochyby sílit. Nárůst lidské populace a její další rozvoj ale povedou k dalšímu nadměrnému využívání bioty (živé složky ekosystémů) a rozšiřování k prostředí nešetrné zemědělské produkce. Úsilí omezit dopady probíhajících a očekávaných klimatických změn nebo se jim přizpůsobit by ale nemělo zastínit snahu zachovat na Zemi co možná největší druhovou bohatost.