Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 4/2017 27. 8. 2017 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Invazní nepůvodní druhy sužují ostrovy

Autor: Jan Plesník

Invazní nepůvodní druhy sužují ostrovy

Na Zemi existuje asi 175 000 mořských ostrovů, které obývá 600 milionů lidí: dvě třetiny všeobecně nezávislých států se alespoň zčásti nacházejí na větších ostrovech. Na řadě ostrovů dochází k prudkému nárůstu populace: předpokládá se, že jen počet obyvatel souostroví a ostrovů v Tichém oceánu vzroste do r. 2030 o polovinu.

Ostrovy jako zranitelné ekosystémy
Není žádným tajemstvím, že ostrovy představují vyhraněné, dobře vymezené ekosystémy, hostící četné endemické druhy. Některé z nich patří mezi horká místa globální biologické rozmanitosti. Právě prostorová a časová izolovanost způsobuje, že především rozlohou malé, od nejbližší souše vzdálené ostrovy bývají mimořádně citlivé k nejrůznějším zásahům zvenčí.

Obr. 5 BW
Člověk postupně rozšířil několik druhů agáve (Agave spp.) ze Střední Ameriky
i do Středomoří, kam se dostaly před 200 lety. Obrázek přibližuje porost v okolí
města Chania na Krétě. Foto Jan Plesník

A výsledek přírodních a člověkem způsobených disturbancí? Přestože ostrovy zaujímají na naší planetě jen 3 % souše, připadá na ni plných 95 % všech případů vymizení ptáků, k nimž došlo od roku 1600. U plazů dosahuje uvedené číslo 90 %, u savců 60 %.

Vetřelci přicházejí
Nepůvodní druhy mívají na ostrovní přírodu dvojí účinek. Pokud se bezproblémově zapojí do fungování tamějších ekosystémů, zvýší druhovou bohatost (počet druhů neboli alfa-diverzitu) uvedených mořem izolovaných celků. Naopak neúmyslně zavlečené či záměrně vysazené organismy, které se na ostrovech do té doby nevyskytovaly, působí nemalé těžkosti, pokud se začnou chovat invazně, tj. ohrožovat jiné druhy, biotopy nebo přírodní procesy.

Americký popularizátor vědy William Stolzenburg tvrdí, že všechny mořské ostrovy ničí, byť v různé míře, invazní predátoři – krysy, potkani, myši, kozy, prasata, osli, stromoví hadi, lišky a četní další živočichové. Invazní nepůvodní druhy ovlivňují ostrovní ekosystémy i jinak. Konkurenčně vytěsňují původní druhy, kříží se s nimi, na vegetaci působí jako býložravci, narušují citlivé dlouhodobě vytvářené vztahy mezi původními druhy, jsou přenašeči rozmanitých nemocí a v neposlední řadě rovnou mění fyzikální a chemické vlastnosti prostředí.

Obr. 3 BW
Jedním z nejvýznamnějších nepůvodních druhů ohrožujících původní biotu
ostrovů zůstává krysa (Rattus rattus), která se na ně dostala obvykle s lodní
dopravou. Foto Jan Plesník

Na druhou stranu právě geografická izolace umožňuje ochráncům přírody pokusit se početnost invazních nepůvodních druhů regulovat, nebo je dokonce zcela eliminovat. Podle posledních dostupných údajů se nejvýznamnější, nebo dokonce všechny invazní nepůvodní druhy, zejména savčí vetřelce, podařilo odstranit (eradikovat) na 851 ostrovech po celé zeměkouli. Na třech galapážských ostrovech se díky dlouholetému úsilí nevyskytují žádné zdivočelé kozy, kterých na nich před zahájením eradikace žilo na 160 000 jedinců. Novozélandská veřejnost podporuje rozsáhlou kampaň organizace Nový Zéland bez predátorů, jejímž cílem je – ostatně jak již napovídá samotný název – vyhubit na souostroví všechny zavlečené nebo vysazené predátory, zejména potkany, krysy, hranostaje, kolčavy a zdivočelé kočky domácí. Právě zmiňovaní vetřelci přivedli na okraj vymizení řadu původních evolučně významných taxonů, jako je „živá fosilie“ ještěr haterie (Sphenodon spp.), oblíbení nelétaví kiviové (Apteryx spp.), noční zemní papoušek kakapo soví (Strigops haploptilia) nebo tamější velké kobylky označované jako weta. Známá mezinárodní organizace na ochranu ptáků a jejich prostředí BirdLife International hodlá do roku 2020 podpořit úplné odstranění invazních organismů z 35 ostrovů.

A co Evropa?
Důsledky šíření invazních nepůvodních druhů se pochopitelně nemohly vyhnout ani evropským ostrovům. Právě uvedené problematice věnovalo zvýšenou pozornost v pořadí již 12. zasedání expertní skupiny Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bernské úmluvy) pro invazní nepůvodní druhy, které se uskutečnilo 1.–3. června 2017. Místo jednání nebylo zvoleno náhodně. Funchal se stal hlavním městem Madeiry a přilehlých ostrovů, ležících blíže Africe než Evropě a tvořících autonomní součást Portugalska.

Až dosud proběhlo nebo v současnosti probíhá na 170 ostrovech na našem kontinentě nebo i mimo něj, ale spravovaných evropskými vládami, 224 programů, projektů a dalších akcí, snažících se účinně omezit nebo zcela vytlačit tamější nepůvodní invazní flóru nebo faunu: 93  % z nich bylo úspěšných. Ve Velké Británii se státní správa prioritně zaměřila na eradikaci šesti druhů. V září 2016 se po dvanácti dnech hledání podařilo v městě Tetbury na jihozápadě Anglie najít a zničit první hnízdo velké asijské sršně mandarínské (Vespa mandarinia) ve Spojeném království. Ve Skotsku, kde se nachází 80 % z 9 688 ostrovů a ostrůvků tvořících Spojené království (bez zámořských území), se početnost ostrovních populací mořských ptáků snížila od roku 1986 o plných 80  %. Vinu na tomto negativním trendu má hlavně predace zavlečených krys. Vyhubení invazních hlodavců, k němuž ochránci přírody na některých ostrovech přistoupili, doprovází obnova poškozených ekosystémů. Na Islandu zaujímají porosty severoamerické lupiny Lupinus nootkatensis celých 314 km2. Pokud chce fyzická nebo právnická osoba dovézt na ostrov nepůvodní druh, musí si nechat na své náklady zpracovat hodnocení možných rizik zamýšleného importu. Opatření se týká i domácích mazlíčků: policie v dubnu 2017 utratila kočku, kterou si švýcarská turistka přivezla bez povolení a bez veterinární kontroly do země v karavanu. Pokud je to nezbytné, mohou pracovníci Islandské agentury životního prostředí zasahovat i na soukromých pozemcích.

Na Maltě využívají při mapování invazních nepůvodních druhů, především tokozelky vodního hyacintu (Eichhornia crassipes) a severoamerické želvy nádherné (Trachemys scripta), hlášení z řad nejširší veřejnosti. V roce 2007 zahájený projekt vyhubení muflona na ostrově Elba, kam byl vysazen v 80. letech 20. století se setkalo s odporem italské nevládní organizace zaměřené na podporu spokojeného života zvířat. Zdivočelé kozy představují vážný problém i na Baleárských ostrovech, i když ročně jich ochránci přírody a lovci zejména na Mallorce odstřelí na 8 000.

Největší problémy mají v Makaronésii
Jako Makaronésii označujeme čtyři skupiny ostrovů ležící v Atlantském oceánu západně od Gibraltaru. Všechny jsou sopečného původu, a protože nikdy nebyly součástí pevniny, vynikají vysokým počtem endemitů. I když jsou kromě nezávislých Kapverdských ostrovů součástí Španělska, resp. Portugalska, geograficky patří k Africe.

Na souostroví Madeira, kde pětinu bioty (živé složky ekosystému) tvoří endemické druhy, bylo na regulaci invazních nepůvodních druhů od roku 1995 vynaloženo 5 milionů eur (130,5 milionu Kč), ponejvíce z programu EU LIFE. Jak se dá předpokládat, ochránci jsou v tomto ohledu úspěšnější na menších ostrovech kolem vlastní Madeiry.

Známý cíl turistů z ČR, Kanárské ostrovy, bývá často uváděn jako příklad území silně poškozeného invazními druhy. Až dosud vědci na souostroví zjistili 183 suchozemských invazních druhů, z nichž 44  % představují cévnaté rostliny. Vůbec poprvé se v této části Španělska podařilo v období 2007–2016 zcela odstranit nosatce Rhynchophorus ferrugineus, který se šíří do Evropy z Asie a významně poškozuje palmy. Nešlo o levnou záležitost: přišla na 12 milionů eur (313 milionů Kč). Tamější veřejnost se i prostřednictvím sociálních sítí staví proti regulaci zdivočelých koz a ovcí. Přitom zdivočelé kozy vyskytu­jící se na všech sedmi hlavních ostrovech jsou největší hrozbou pro 89 tamějších endemických rostlinných druhů, z nichž dvacet přežívá již jen v poslední populaci. Pouze na ostrově La Gomera žije na 5 000 těchto ferálních sudokopytníků, i když více než polovina ostrova by se měla těšit z územní ochrany podle španělské legislativy a práva EU. V současnosti neexistuje politická vůle regulovat na ostrově La Palma vysazené muflony a paovce hřivnaté (Ammotragus lervia). Speciální jednotka tamější policie zaměřená na potírání kriminální činnosti poškozující životní prostředí odstranila z internetu za poslední dva roky 50 inzerátů, nabízejících nebo poptávajících organismy zařazené na španělský katalog invazních nepůvodních druhů.

Na Azorských ostrovech se vyskytuje 910 nepůvodních druhů cévnatých rostlin, z nichž 51 se chová invazně. V období 2014–2016 se podařilo na 25 km2 zcela vyhubit 35 druhů invazní flóry. Osvědčilo se kompostování biomasy rostlinných vetřelců. Ovšem ani toto úsilí nebylo zadarmo: daňové poplatníky z Portugalska a EU přišlo na 1,5 milionu eur (39 milionů Kč).

Doporučení, týkající se regulace a odstraňování invazních nepůvodních druhů na evropských ostrovech, navržená účastníky jednání ve Funchalu, budou postoupena stálému výboru Bernské úmluvy, který se sejde začátkem prosince 2017 v sídle Rady Evropy ve francouzském Štrasburku.