Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 3/2018 — 28. 6. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Evropská unie: Bělověžský les a neonikotinoidy na pořadu dne

Autor: Jan Plesník

Les není prales, ale…
Polská část Bělověžského lesa oprávněně patří z pohledu ochrany přírody i v globálním měřítku k nejvýznamnějším chráněným plochám vůbec. Některé tamější porosty zůstávají ojedinělou ukázkou velkého dlouhověkého nížinného lesa pralesovitého charakteru a současně vykazují překvapivě vysokou druhovou bohatost (počet druhů neboli alfa diverzitu). V Polsku chrání národní park menší část lesního komplexu, většinu tvoří běžným způsobem obhospodařované lesní ekosystémy (viz Ochrana přírody, 72, 6, vi–viii, 2017).

V březnu 2016 rozhodla polská vláda zahájit rozsáhlé kácení stromů mimo národní park, a to i v místech, na nichž byly až do té doby jakékoli zásahy vyloučeny. Argumentovala při tom nezbytností tímto způsobem omezit kalamitu lýkožrouta smrkového (Ips typographus) a zajistit bezpečnost občanů před pádem uschlých stromů. Odpůrci z řad části vědců a nevládních organizací osočovali úřady z maskované snahy co nejvíce vydělat na prodeji dřeva. Petici požadující zastavit kácení podepsalo na 200 000 občanů, a to nejen z Polska.
Ve snaze navýšit rozlohu lokalit tvořících soustavu chráněných území Natura 2000 vyhlašovanou podle příslušné legislativy Evropské unie a vyhnout se kritice, že do ní navrhuje jen již existující chráněná území, varšavský kabinet do soustavy zařadil i běžně obhospodařované porosty. Proto v dubnu 2016 odeslaly některé nevládní organizace Evropské komisi (EK) stížnost na porušování zákonodárství EU polskými úřady. EK v červenci 2017 zažalovala vládu našeho severního souseda u Soudního dvora Evropské unie. Nad Polskem se tak reálně vznášela hrozba platit až 100 000 eur (2,6 milionu Kč) denně, pokud se odmítne řídit předběžným opatřením v Bělověžském lese zastavujícím těžbu.

Evropští soudci rozhodli
Dne 17. dubna 2018 dal Soudní dvůr EU za pravdu Evropské komisi a potvrdil, že rozhodnutí polské státní správy bylo porušením povinností vyplývajících ze směrnic č. 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích) a č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). Nejvyšší soudní instance EU uvedla, že polská administrativa v roce 2016 neposoudila odpovídajícím způsobem dopady lesnických zásahů na přírodu chráněnou soustavou Natura 2000: neexistuje tak jistota, že kácení nebude mít záporný dopad na celistvost zmiňované lokality. Rozhodnutí o likvidaci stromů v Bělověžském lese mimo národní park se týkalo porostů bez ohledu na jejich stáří, přičemž pro jejich porážení z důvodu bezpečnosti nebyly stanoveny konkrétní podmínky, jež by jej ospravedlňovaly. Soudci se při vynesení rozsudku chytili i formálního pochybení polské vlády. V plánu péče o lokalitu přijatém v roce 2015 totiž nebyl lýkožrout jako hrozba vůbec uváděn, zatímco kácení starobylých jím napadených jehličnanů ano. Navíc polská strana ani nerozhodla o konkrétních ochranných opatřeních, jež by dopady na bionomii zubra (Bison bonasus), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a na několik typů přírodních stanovišť, pro něž byla lokalita soustavy Natura 2000 vyhlášena, vyloučily.

Bělověžský les byl zařazen do soustavy Natura 2000 mj. pro ochranu zubra,
vlajkového druhu evropské ochrany přírody. Foto Jan Plesník

Polské ministerstvo životního prostředí již v únoru 2018, kdy Soudní dvůr EU vyhlásil předběžné rozhodnutí, oznámilo, že bude verdikt respektovat. Při obměně polské vlády v lednu 2018 vystřídal Jana Szyszku, odborníka na lesní hospodaření, který porážení stromů v Bělověžském lese přikázal, na postu ministra životního prostředí zkušený úředník Henryk Kowalczyk. Ten 16. května 2018 oficiálně nařídil Státním lesům kácení v porostech podléhajících lesnickému obhospodařování zastavit: poslední strom v Bělověžském lese tak padl k zemi v listopadu 2017.

Rešerše, na niž se čekalo víc než rok
Chemické látky na bázi nikotinu používané k hubení ekonomicky a epidemiologicky závažného hmyzu, neonikotinoidy, představují nejlevnější a také nejběžnější insekticidy na světě. Protože se jimi nejčastěji moří semena, dostávají se po vyklíčení do tkání rostliny a do pylu a nektaru. Připomeňme, že rozprašované pesticidy zůstávají na povrchu rostlin. Ve srovnání se známým dichlordifenyltrichloretanem (DDT) bývají 4000x až 10 000x jedovatější.

V posledních letech se stále častěji objevovaly rozmanité, hlavně experimentální studie tvrdící, že neonikotinoidy poškozují opylovače, zejména včely medonosné (Apis mellifera) a čmeláky (Bombus spp.). Zmiňovaným pesticidům se přičítá zejména vybuzení nervové soustavy hmyzích opylovačů a její neustálé udržování v činnosti („zkratování“), oslabení jejich imunitního systému a narušení dlouhodobé paměti vedoucí ke snížení schopnosti sbírat potravu a vrátit se do úlu. Koncentrace neonikotinoidů odpovídající terénním podmínkám vyvolávají změny vaječníků včelích matek a zvyšují úmrtnost (mortalitu) larev. Navíc mohou zasahovat i další opylovače, na prvním místě volně žijící včely a motýly (viz Ochrana přírody, 71, 5, ix, 2016). Američtí vědci nedávno prokázali, že tažní strnadci bělokorunkatí (Zonotrichia leucophrys) vystavení působení neonikotinoidů ztrácejí čtvrtinu hmotnosti včetně tukových zásob a že se u těchto ptáků zhoršuje schopnost orientace. Tři ze čtyř porcí medu doslova z celého světa zkoumaných švýcarskými badateli obsahovaly v měřitelném množství alespoň jeden typ neonikotinoidů. K tomu připočtěme, že polovina vyšetřovaných dávek medu v sobě měla více než jeden typ uvedených látek na hubení škodlivého hmyzu.

Musíme ale přiznat, že některé výzkumy fakt, že neonikotinoidy hmyzím opylovačům škodí, neprokázaly. Zdá se, že výsledný dopad na hmyz ovlivňuje mnoho činitelů, jako je druh zkoumaného hmyzu nebo plodiny.

V Evropské unii bylo používání tří nejběžnějších neonikotinoidů, konkrétně imidaklopridu, thiametoxamu a klothianidinu, částečně omezeno, a to již od 1. prosince 2013. Regulace se týkala kvetoucích rostlin, zejména kukuřice, slunečnice, řepky, jabloní či okurky. Nevztahovala se ale na situace, kdy je zemědělci aplikují jinak než mořením osiva, granulátem do půdy či postřikem na list u jarních obilovin, nebo na plodiny, které včely za normálních okolností příliš nelákají, kupř. na ozimé obilniny, cukrovku, chmel či brambory. Zákaz navíc nezahrnoval neonikotinoidy acetamiprid, thiakloprid, sulfoxaflor a flupyradifuron, které působí podobným způsobem jako zmíněné zakázané látky, a mohou je proto nahradit. Proti omezení mohly členské státy EU uplatnit výjimky, čehož také plně využily.

V únoru 2018 uveřejnila odborná instituce EU, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority, EFSA) sídlící v italské Parmě, s více než ročním zpožděním proti původnímu ohlášenému termínu podrobnou zprávu o dopadu neonikotinoidů na hmyzí opylovače. Jeho pracovníci vyhodnotili více než 1500 studií na toto téma, a to nejen článků z recenzovaných časopisů, ale i podkladů členských států EU, výzkumných a testovacích pracovišť firem vyrábějících pesticidy, nevládních organizací a včelařských sdružení. Poté porovnali očekávané koncentrace všech tří výše uvedených typů neonikotinoidů, pro něž v EU platilo dočasné omezení a kterým mohou být pravděpodobně hmyzí opylovači v prostředí vystaveni, a hladiny škodící chovaným i volně žijícím včelám a čmelákům. Jestliže byly odhadnuté hodnoty znečištění prostředí zmiňovanými insekticidy vyšší než množství považované za pro hmyzí opylovače bezpečné, došla EFSA k závěru, že příslušný neonikotinoid představuje vysoké nebezpečí.

Jaká zjištění oběma stranami sporu dlouho očekávaná analýza EFSA přinesla? Výsledky se liší v závislosti na druhu hmyzího opylovače, uvažovaném způsobu aplikace pesticidu a cestě, kterou se chemická látka dostává k hmyzu (zbytky neonikotinoidů v pylu a nektaru, přenos prachu při setí mořených semen nebo příjem vody). Pro veškeré používání uvedených agrochemikálií na venkovních zemědělských plochách platí, že všechny způsoby vykazovaly vysoké nebezpečí alespoň v jednom ze sledovaných aspektů. V řadě dílčích případů ale některé z nich nepředstavují pro hmyzí opylovače závažnou hrozbu. Nicméně celkové hodnocení zní: imidakloprid, thiametoxam a klothianidin jsou pro hmyzí opylovače hrozbou. Pro názor, že neonikotinoidy mohou přetrvávat v půdě a hromadit se v ní a následně tak ovlivňovat další generace plodin, existuje méně důkazů.

Zákaz platí: a co dál?
Klíčové hlasování o dalším přístupu k neonikotinoidům bylo několikrát odloženo, protože mezi členskými státy EU neexistoval na uvedený problém žádný většinový názor. 27. dubna 2018 nakonec na zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva při Evropské komisi padlo finální rozhodnutí. Pro zákaz se vyslovilo šestnáct členských států, čtyři byly proti a osm se zdrželo hlasování. Vedle Rumunska, Maďarska a Dánska nesouhlasila se zákazem také Česká republika. Důvodem byla skutečnost, že se do těžkostí dostanou pěstitelé cukrové řepy, kteří podle svých vlastních slov nemají za nikotinoidy vhodnou náhradu. Není žádným tajemstvím, že hlasování zemí, jako je SRN, Rakousko a Nizozemsko, ovlivnil postoj Velké Británie, která na konci roku 2017 změnila do té doby zastávaný názor a veřejně zákaz podpořila.
Přijatá restrikce se nevztahuje na užívání neonikotinoidů ve sklenících s požadovaným trvalým pěstováním rostlin po celou dobu jejich vegetačního cyklu.

Rozhodování členských států EU vyvolalo zájem nejen hromadných sdělovacích prostředků, mezi nimiž nechyběly známé televizní zpravodajské stanice CNN nebo BBC, ale referovaly o něm také prestižní vědecké časopisy Nature a Science. Není divu: k internetové petici žádající zákaz neonikotinoidů připojilo svůj podpis na pět milionů lidí doslova z celého světa.

Zastánci používání neonikotinoidů nepopírají, že tři zakázané látky mohou být pro hmyzí opylovače nebezpečné, tvrdí ale, že EFSA jejich vliv na včely a čmeláky poněkud nadhodnotila. Brání se mj. tím, že ve skutečných, nikoli pokusných podmínkách nebyl negativní vliv tří zakázaných pesticidů prokázán. Upozorňují rovněž, že podle jejich názoru nebylo prokazatelně zjištěno, že by omezení uvedených chemických sloučenin platné od roku 1993 hmyzím opylovačům pomohlo. Na úbytku včely medonosné se některé faktory, kupř. choroby, ztráta širší potravní nabídky v důsledku ústupu určitých kvetoucích rostlin ze současné krajiny, studené zimy a výkyvy počasí v předjaří a ničení vhodného prostředí, mohou podílet mnohem více než neonikotinoidy. Jsou přesvědčeni, že zemědělci budou chtě nechtě muset sáhnout po vývojem již překonaných insekticidech včetně povolených neonikotinoidů a rozšířit pole.

Po formálním schválení zákazu Evropskou komisí a zveřejnění v úředním věstníku vstoupí zákaz po půl roce v platnost: mělo by se tak stát na konci roku 2018.

Předpokládá se, že ještě v roce 2018 uveřejní stanovisko k používání neonikotinoidů také Agentura ochrany životního prostředí Spojených států (U. S. Environmental Protection Agency, USEPA): americký federální úřad mezitím dočasně pozastavil aplikaci uvedených látek na polích, kde tomu dosud tak nebylo. K obdobnému kroku přistoupila také Kanada.